Návrh na snížení věkové hranice pro účast v komunálních volbách ze současných 18 na 16 let zamířil do Poslanecké sněmovny. Předložila jej TOP 09, podle níž dnešní právní úprava neodpovídá tomu, jak se mění postavení mladých lidí ve společnosti. Vláda se ale postavila proti a ve svém stanovisku upozornila, že změně nepředcházela dostatečná odborná diskuse a přinesla by také administrativní komplikace.
Předkladatel návrhu, předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel, argumentuje tím, že dnešní šestnáctiletí jsou podle něj informačně gramotnější než řada současných voličů. Připomíná, že mohou pracovat a odvádět daně, přesto nemají možnost rozhodovat ani o záležitostech, které se jich bezprostředně týkají. Podle něj je proto namístě otevřít debatu alespoň o účasti mladistvých v komunálních volbách.
Návrh podpořil také dětský ombudsman Martin Beneš. Podle něj se mladí lidé často cítí z veřejného rozhodování vyloučeni a možnost hlasovat by jejich vztah k místní samosprávě posílila. Domnívá se, že lidé se snáze ztotožní s rozhodnutími, na jejichž přijetí se sami podíleli, a právě to je podle něj důvod, proč by měli dostat možnost účastnit se voleb dříve.
Opatrnější pohled nabízí psychologie. Vedoucí Institutu pro psychologický výzkum Masarykovy univerzity Jan Šerek připouští, že většina šestnáctiletých je na výkon volebního práva připravena. Současně ale upozorňuje, že u této věkové skupiny bývá v průměru menší stabilita politických postojů a méně vyhraněná politická identita. Zároveň zdůrazňuje, že mezi jednotlivými mladými lidmi existují výrazné rozdíly, a proto se jen obtížně hledá univerzální věková hranice politické zralosti.
Návrh získal podporu také u Pirátů a Starostů. ODS ani KDU-ČSL jej zatím jednoznačně nepodpořily. Místopředseda poslaneckého klubu ODS Jiří Havránek upozornil, že většina práv a povinností je v českém právním řádu spojena s dosažením osmnácti let. Podle něj je proto namístě otázka, zda by právě volební právo mělo být výjimkou.
Stejným směrem argumentuje i ministr spravedlnosti Jeroným Tejc. Připomíná, že právní jednání, která mohou zavazovat třetí osoby, může standardně činit až zletilý člověk. Podle vlády navíc osoby mladší osmnácti let zpravidla stále studují na středních školách nebo učilištích a lze je považovat za skupinu citlivější k možnému ovlivňování.
Kabinet upozorňuje také na praktickou stránku změny. Ředitel odboru voleb ministerstva vnitra Tomáš Jírovec uvedl, že rozšíření okruhu oprávněných voličů by znamenalo úpravy volebního procesu, vyšší náklady na tisk hlasovacích lístků i jejich distribuci. Podle ministerstva je potřeba počítat i s těmito dopady.
Novela je nyní v prvním čtení ve Sněmovně. Pokud by ji poslanci schválili, poprvé by se mohla uplatnit při komunálních volbách v roce 2030. Okruh oprávněných voličů by se podle odhadů rozšířil přibližně o 200 tisíc lidí. Podobná úprava už dnes funguje v zahraničí. Pro komunální volby ji využívá většina spolkových zemí v Německu a ve všech volbách ji zavedly například Rakousko nebo Malta.
(Mareš, prvnizpravy.cz, repro: tn.cz)
