Soudcovská unie vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby vetoval novelu zákona o zvyšování platů veřejných činitelů. Podle unie je v rozporu s nálezy Ústavního soudu a obsahuje prvky retroaktivity, což ji činí neústavní. Senát sice novelu přímo neschválil, ale také ji nepozměnil, což znamená, že norma nyní čeká pouze na podpis prezidenta. Pokud by se tak stalo, zákon by vstoupil v platnost i přes vážné právní výhrady.
Podle předsedy Soudcovské unie Libora Vávry novela vůči soudcům pro letošní rok opakuje snížení platové hranice, kterou Ústavní soud loni na jaře zrušil jako protiústavní. Soudci se tedy oprávněně ptají, jak je možné, že se tentýž postup znovu objevuje v legislativním procesu.
Nejde však jen o porušení dřívějšího nálezu soudu. Problémem je i to, že novela by se měla vztahovat na období, které již probíhá. „Od ledna pracujete za nějakou mzdu a oni by vám potom snížili peníze, na které máte nárok. A to je další znak, který je obvykle považován za neústavní,“ uvedl Vávra pro Deník N. Podobné výhrady mají i státní zástupci.
Jedním z nejvýraznějších aspektů kritiky novely je nerovnoměrné zacházení s platy jednotlivých skupin veřejných činitelů. Zatímco platy vrcholných politiků by letos měly vzrůst téměř o sedm procent, soudcovské mzdy se zvýší o méně než jedno procento. Pro politiky navíc novela zavádí do budoucna pětiprocentní strop růstu platů, zatímco na soudce se toto omezení vztahovat nemá.
Tento dvojí přístup je v kontextu právního státu minimálně zarážející. Soudci, jejichž platy mají být chráněny před politickými zásahy kvůli jejich nezávislosti, jsou v praxi vystaveni legislativním zásahům, které v případě politiků nikdo neaplikuje. To vyvolává otázky nejen o ústavnosti novely, ale i o základní férovosti politického rozhodování.
Prezident Pavel nyní stojí před zásadním rozhodnutím. Pokud zákon podepíše, umožní platnost normy, která může být v budoucnu znovu zpochybněna u Ústavního soudu. Pokud ji vetuje, otevře cestu k dalšímu projednání a možné nápravě legislativních chyb.
Postoj prezidenta k této otázce bude testem jeho deklarované snahy o hájení ústavnosti a právního státu. Vetování zákona by znamenalo signál, že hlava státu bere výhrady soudců vážně a není ochotná tolerovat zákony, které by mohly být v rozporu s ústavním pořádkem.
Psali jsme:
Naopak podpis zákona by mohl být vnímán jako politický ústupek, který nahrává těm, kdo chtějí soudní moc oslabit pod záminkou rozpočtových úspor. V době, kdy je důvěra v právní stát klíčová, by to byl nebezpečný precedent.
Celá situace vrhá pochybnosti na proces tvorby zákonů v České republice. Jak je možné, že se v parlamentu objevuje norma, která ignoruje loňský nález Ústavního soudu? Proč se jednou prohlášené neústavní kroky znovu dostávají do legislativy? A proč politici schvalují pravidla, která zjevně více nahrávají jim než soudcům?
Prezident má nyní příležitost ukázat, že ústavnost není jen prázdná fráze, ale základní hodnota právního státu. Pokud novelu vetuje, dá jasně najevo, že česká justice nemůže být rukojmím krátkodobých politických kalkulací. Pokud ji podepíše, bude to další signál, že soudcovská nezávislost je v očích zákonodárců až druhořadým tématem.
(kyncl, prvnizpravy.cz, repro: čt24)
