V dlouhodobém horizontu nás ale určitě budou čekat velmi podstatné změny. A nebudou nijak příjemné, píše Jaroslav Štefec na facebooku.
Evropu, a tím myslím především politické reprezentace států EU, které intenzivně podporují Ukrajinu v její válce s Ruskou federací (tedy i nás), prakticky jistě čeká ošklivý šok, svým způsobem hodně podobný ikonickým odletům posledních přeplněných vrtulníků ze střech velvyslanectví zemí, opouštěných armádou USA. Samozřejmě bez sebemenšího ohledu na jejich nic nechápající spojence, sledující dění s otevřenými ústy.
20. ledna 2025 zahájí Donald Trump kulaté šedesáté volební období v historii USA. Je poměrně složité odhadnout, jakou formou, ale poměrně brzy na nás dopadnou důsledky radikální změny postoje administrativy USA k Evropě. Některé změny Trump naznačil už v minulém prezidentském období, o jiných hovořil až v posledních letech. Namátkou přenesení financování ukrajinského konfliktu na EU, tlak na urychlené splácení ukrajinských dluhů, za které země EU (včetně té naší) nesmyslně a hloupě převzaly záruky, požadavek na radikální zvýšení vojenských schopností evropských zemí (včetně schopnosti být platnými spojenci) a z toho vyplývající navýšení rozpočtů na obranu, větší ekonomická a bezpečnostní samostatnost …
Čekají nás opravdu zajímavé časy. Trump totiž nebude mít na Evropu čas. Jeho prioritou bude řešení vnitrostátních problémů, kterých má víc než dost. Počínaje nutností zkrotit divokou imigraci, a konče oživením amerického průmyslu a vědy. Ví také, že hlavním ekonomickým, technologickým a vojenským soupeřem USA v dnešním světě není Rusko, ale Čína.
Vedení EU a hlavounům většiny evropských zemí, nezvyklým na samostatné myšlení a řešení problémů, z nové situace bude opravdu horko. USA po nich budou opravdu tvrdě požadovat jediné – peníze. Jak je seženou, na to se jich nikdo ptát nebude. Z předcházejících kroků Fialovy vlády, kterou tato kratochvíle ještě téměř jistě postihne, je celkem jasné, že Česká republika se pod Fialovým vedením opět vydá osvědčenou cestou „konsolidačních balíčků“. Což v praxi nebude znamenat nic jiného, než další arogantní pokus o bezostyšné okradení občanů ČR.
Finance, stejně jako moderní zbraně, které Bidenova administrativa více než štědře poskytovala Ukrajině, bude Trump potřebovat jak doma, tak k eliminaci rychle rostoucí vojenské síly asijského obra. A také k podpoře přece jen už poněkud opotřebované vojenské moci Izraele. Když se Evropanům líbí válčit na Ukrajině a nadále se ekonomicky a vojensky ruinovat, je to z pohledu USA jejich problém. Hlavně když budeme nakupovat americké zbraně a pomáhat tak s akcelerací v minulých letech dost zanedbávaného amerického vojensko-průmyslového komplexu.
Velmi zajímavě zareagovala na Trumpovo vítězství madam Černochová, aktuálně si hrající na ministryni obrany ČR. Její výrok „Trumpovy hrozby donutí Evropu makat. Armádě musíme dát víc peněz!“ suverénně kandiduje na titul nejpitomějšího prohlášení roku. Nejspíš aniž by si to sama uvědomovala, ukazuje, jak myslí nejen ona, ale celá česká vláda. Místo co by nám, občanům, sdělila, že konečně snad zase budeme mít slušnou a akceschopnou armádu, říká veřejně a naprosto otevřeně zbrojařům a kšeftařům se zbraněmi, že se můžou těšit na žně. Ruka páně bude otevřená a prachy potečou proudem.
Nejen Donald Trump, ale i příští česká vláda, vzešlá z podzimních voleb 2025, tak bude mít co napravovat. Zvláště když se ta současná řídí staronovým heslem „Po nás potopa“. Snad potom konečně uslyším z úst nového ministra obrany onu dlouho očekávanou větu „Budeme připravovat naši armádu tak, aby byla schopná bránit Českou republiku a její občany před skutečnými hrozbami, o nichž dobře víme“.
(rp,prvnizpravy.cz,fb,foto:arch.)
