Místopředseda SPD a poslanec Radim Fiala se ostře pustil do systému financování neziskových organizací za vlády Petra Fialy. Tvrdí, že stovky milionů korun z evropských i českých veřejných prostředků směřovaly k organizacím prosazujícím genderová témata, LGBT agendu nebo podporujícím migraci, zatímco jejich představitelé současně působili v poradních, monitorovacích a dalších orgánech státu. „Fialova vláda financovala stovkami milionů neziskovky, které prosazovaly genderovou či LGBT agendu a podporovaly imigraci. Zamezíme tomu, aby se veřejné peníze využívaly pro politický aktivismus neziskovek,“ uvedl Fiala.
Svou kritiku opírá mimo jiné o zjištění ParlamentníchListů a data Ministerstva práce a sociálních věcí. Podle Fialy proudí do českého neziskového sektoru dlouhodobě značné prostředky prostřednictvím evropských programů, na jejichž financování se v některých případech podílí také český státní rozpočet. „Dlouhé roky Brusel do Česka pumpuje stovky milionů na ‚rozvoj a profesionalizaci‘ politických neziskovek. Podílet se na tom musí i český stát. Lidé z neziskovek na oplátku ‚zdarma‘ pracují ve státních orgánech, které zajišťují hladký chod celého systému a budují vliv ‚občanské společnosti‘ v rozhodovacích procesech,“ popsal Fiala svůj pohled.
Jako jeden z hlavních příkladů uvádí Operační program Zaměstnanost plus. Jen za vlády Petra Fialy byly podle jeho přehledu schváleny dotace přesahující 112 milionů korun na „budování kapacit a profesionalizaci romských a proromských nestátních neziskových organizací“, bezmála 81 milionů korun na „budování kapacit a profesionalizaci nestátních neziskových organizací“ a více než 74 milionů korun na „navýšení kapacit nestátních neziskových organizací v oblasti rovných příležitostí žen a mužů“. Podle Fialy navíc téměř ve všech těchto případech připadala skoro čtvrtina financování na český státní rozpočet. Právě tuto kombinaci evropských a domácích peněz kritizuje s tím, že daňoví poplatníci podle něj přispívali na provoz organizací, které současně prosazovaly politické postoje a získávaly možnost ovlivňovat rozhodování státu včetně oblasti školství.
Z velkých dotačních rámců Fiala přechází ke konkrétním příjemcům. Ve výzvě „Navýšení kapacit nestátních neziskových organizací v oblasti rovných příležitostí žen a mužů“ podle něj získala Česká ženská lobby 3 087 264 korun, Fórum 50 % částku 2 869 490,40 koruny, Gender Studies 2 681 831,49 koruny, Nesehnutí 3 087 056 korun a Otevřená společnost 4 286 835 korun. Právě u těchto organizací podle něj nejsou podstatné jen dotační částky, ale také jejich personální vazby na struktury, které se podílely na fungování programů nebo na tvorbě veřejných politik.
Jedním z nejvýraznějších příkladů je podle Fialy Marta Smolíková, tehdejší šéfka České ženské lobby a nynější ředitelka Otevřené společnosti. „Tehdejší šéfka České ženské lobby a nynější ředitelka Otevřené společnosti Marta Smolíková je shodou okolností i členkou Monitorovacího výboru operačního programu, z něhož její neziskovky peníze dostaly. Tedy hlavního kontrolního orgánu. Česká ženská lobby má svého zástupce také v Programovém partnerství pro rovnost žen a mužů, které schvaluje jednotlivé výzvy, v rámci kterých se podávají žádosti o dotace,“ uvedl. MPSV podle ParlamentníchListů sdělilo, že nastavené mechanismy odpovídají požadavkům Evropské unie a provedené kontroly žádná pochybení neodhalily.
Podobný personální přesah Fiala ukazuje na Konsorciu nevládních organizací pracujících s migranty, kterému bylo podle zveřejněných údajů v květnu 2023 v rámci výzvy „Budování kapacit a profesionalizace nestátních neziskových organizací“ schváleno téměř 4,6 milionu korun. Ředitelka Konsorcia Andrea Krchová přitom podle Fialy působí také v Programovém partnerství pro sociální začleňování a v poradních orgánech vlády. Nejde podle něj o jednotlivé izolované případy, ale o širší systém vzájemně propojených vztahů mezi příjemci veřejných prostředků a státními poradními strukturami.
Právě tento systém Fiala označuje za „strukturální střet zájmů“. „Přítomnost zástupců výše uvedených neziskovek v orgánech Úřadu vlády byla až do právě dokončené reorganizace velmi silná a podtrhovala existenci strukturálního střetu zájmů, který umožňoval fungování celého ekosystému,“ napsal. Za jedno z hlavních míst, kde podle něj neziskové organizace svůj vliv uplatňovaly, označuje Radu vlády pro rovnost žen a mužů, jejíž chod zajišťoval odbor vedený Radanem Šafaříkem. Ten podle Fialy zároveň působil v několika programových partnerstvích Operačního programu Zaměstnanost plus.
Fiala pak vypočítává i konkrétní představitele neziskového sektoru, kteří v Radě vlády pro rovnost žen a mužů působili. Do konce letošního června byla její místopředsedkyní Eva Lukešová z České ženské lobby, v orgánu se podle něj angažovala také Markéta Kos Mottlová z Fóra 50 %, Markéta Štěpánová z Gender Studies, Nika Mazániková z organizace Nesehnutí a Tomáš Pavlas z Otevřené společnosti. Právě souběh veřejného financování těchto organizací a jejich přítomnosti v poradních strukturách státu používá Fiala jako jeden z hlavních argumentů pro svou tezi o politickém vlivu neziskového sektoru.
Další konkrétní čísla podle něj poskytlo přímo MPSV v podrobných záznamech finančních transakcí. V letech 2022 až 2025 měla Česká ženská lobby z ministerstva obdržet 3 034 060,40 koruny, Fórum 50 % celkem 3 303 835,24 koruny, Gender Studies 5 681 859,97 koruny, Nesehnutí 3 087 056 korun a Otevřená společnost 4 014 830,36 koruny. Zdaleka nejvyšší částku z Fialou uvedených příkladů představuje Člověk v tísni s 308 897 112,04 koruny, přičemž Fiala zároveň upozorňuje, že jeho ředitel je členem Rady vlády pro nestátní neziskové organizace.
Podle Fialy se financování některých subjektů neomezovalo jen na Operační program Zaměstnanost plus. Ministerstvo vedené Alešem Juchelkou z ANO podle něj ParlamentnímListům sdělilo, že některé organizace čerpaly prostředky také mimo tento program. Člověk v tísni například v roce 2022 obdržel 1,5 milionu korun na pomoc ukrajinským uprchlíkům. Fiala mezi další příklady řadí Prague Pride, která v letech 2021 až 2023 získala z rozpočtu ministerstva 1 996 620 korun na projekt „Rise up against anti-LGBT hate crimes“, tedy „Povstaň proti zločinům z nenávisti vůči LGBT“. Deklarovaným účelem projektu byla podle citovaných podkladů „opatření směřující ke změně přístupu LGBTI komunity, orgánů činných v trestním řízení a osob v rozhodovacích pozicích k homofobním a transfobním útokům“.
Také u Prague Pride Fiala zdůrazňuje personální zastoupení v poradních orgánech vlády. V Radě vlády pro lidská práva podle něj působí Kateřina Saparová a Lenka Králová, zatímco Lucia Zachariášová je spojena s Radou vlády pro rovnost žen a mužů. V prvním z těchto orgánů podle jeho přehledu působí také Michal Pitoňák z Národního ústavu duševního zdraví a neziskové organizace Queer Geography, která se společně s Prague Pride podílela na realizaci projektu financovaného MPSV. I tento případ Fiala zasazuje do širšího obrazu, v němž podle něj stejné organizace čerpají veřejné prostředky a zároveň získávají prostor v poradních strukturách státu.
Další finanční tok podle Fialy zajišťoval také odbor rovnosti žen a mužů vedený Radanem Šafaříkem. Za vlády Petra Fialy podle poslance získalo Nesehnutí 2 364 938 korun, Gender Studies 1 048 276 korun, Prague Pride 856 000 korun, Otevřená společnost 497 500 korun a Fórum 50 % dalších 496 710 korun. Některé platby přitom pokračovaly i letos. Gender Studies dostalo 500 000 korun a Nesehnutí 499 528 korun, Fiala však zároveň uvádí, že příslušný dotační rámec byl schválen ještě před nástupem současné vlády.
Podobně je tomu podle údajů ParlamentníchListů u Fóra 50 %, které letos čerpalo z MPSV dalších 388 969,08 koruny. Ministerstvo vedené Alešem Juchelkou vysvětlilo, že šlo o závěrečnou splátku dotace na projekt „Rozvíjíme se na 100 %: Posilováním kapacit k udržitelnosti“, který skončil už v říjnu předchozího roku. Fiala tento detail ve svém přehledu uvádí i přesto, že peníze byly vyplaceny již za současné vlády.
MPSV ve svém vyjádření zdůrazňuje, že projekty mají být posuzovány podle předem stanovených pravidel a jejich konkrétního přínosu. „Ministerstvo bude nadále podporovat projekty, které prokazatelně pomáhají lidem a přinášejí konkrétní výsledky. Při využívání prostředků z evropských fondů je pro nás rozhodující především to, aby se podpora skutečně dostala k lidem, kteří ji potřebují, a měla reálný dopad na jejich životní situaci. Všechny projekty jsou posuzovány podle předem stanovených pravidel a podmínek, nikoliv podle toho, kdo je jejich příjemcem,“ uvedl resort. V případě mechanismů kolem Operačního programu Zaměstnanost plus ministerstvo zároveň uvedlo, že odpovídají požadavkům EU a provedené kontroly neodhalily pochybení.
Fiala však považuje dosavadní nastavení za systém, který je třeba změnit, a od jednotlivých dotačních případů přechází k plánům vlády s účastí SPD. Ta se podle něj dohodla na zřízení veřejného registru všech dotací pro neziskové organizace z veřejných rozpočtů, který má zahrnovat nejen stát, ale také obce, kraje a svazky obcí. Organizace čerpající veřejné peníze by podle tohoto záměru měly transparentně zveřejňovat své konkrétní výdaje a u subjektů, které vyvíjejí politickou činnost a zároveň jsou financovány ze zahraničí, chce SPD zavést povinnost tuto skutečnost transparentně označovat.
Celou svou kritiku Fiala uzavírá požadavkem na jasnější oddělení veřejně financovaných služeb od politického působení neziskových organizací. „Zamezíme tomu, aby se veřejné peníze využívaly pro politický aktivismus. Neziskové organizace mohou prosazovat své politické názory, ale nikoli z peněz daňových poplatníků,“ uvedl místopředseda SPD na závěr svého komentáře.
(Barták, prvnizpravy.cz, repro: ovm)
