Exprezident Miloš Zeman se ostře vyjádřil k chystanému sudetoněmeckému srazu v Brně. Ve svém oficiálním prohlášení zveřejněném na Facebooku odmítl výklad, podle kterého má jít o gesto smíření nebo symbolické uzavření minulosti. Podle Zemana nemá připravované setkání „nic společného se smířením“ a ve skutečnosti představuje test toho, co si česká politická reprezentace a občanská společnost nechají líbit.
Zeman hned v úvodu zdůrazňuje, že s německým národem se Česká republika smířila už dávno. Právě proto podle něj není důvod znovu otevírat otázky, které byly historicky i politicky uzavřeny. Pokud se dnes někdo vrací k minulosti, činí tak podle exprezidenta účelově. V připravovaném sudetoněmeckém srazu proto nevidí smíření, ale pokus znovu otevřít spor o poválečné uspořádání Evropy.
Právě zde Zeman míří k Benešovým dekretům a poválečnému uspořádání. Varuje, že lze očekávat další útoky nejen na samotné dekrety, ale i na základní historický výklad druhé světové války. Podle něj nejde jen o otázku zabaveného majetku, ale především o otázku historické odpovědnosti a viny. „Kdo byl obětí a kdo viníkem,“ píše Zeman a připomíná, kdo rozpoutal druhou světovou válku, holokaust a utrpení milionů lidí.
Ve svém prohlášení zároveň odmítá relativizaci nacistických zločinů a kolaborace. Připomíná, že právě nacistická okupace přinesla systematický teror, represe a likvidaci českého státního života. Odsun Němců proto podle něj nebyl bezdůvodným aktem pomsty, ale mírnější reakcí na hrůzy okupace, než jakou by představovaly individuální soudní procesy proti konkrétním pachatelům.
Zeman v této souvislosti připomíná velký retribuční dekret prezidenta Edvarda Beneše z roku 1945. Podle něj byli na jeho základě souzeni pachatelé odpovědní za likvidaci českého státního života, represe po 17. listopadu 1939, stanné právo, heydrichiádu, vyhlazení Lidic a Ležáků, deportace, popravy i systematický teror proti českému obyvatelstvu. Připomíná také, že za podobné činy hrozily tresty od dlouholetého žaláře až po trest smrti.
Celé Zemanovo prohlášení stojí na jediném hlavním argumentu. Poválečné uspořádání podle něj nevzniklo náhodně ani svévolně, ale jako reakce na nacistickou okupaci, válku a zločiny spojené s rozbitím Československa. Jakékoli pokusy relativizovat Benešovy dekrety nebo otevírat otázku historické viny proto vnímá jako nebezpečný zásah do základního výkladu moderních českých dějin.
V závěru svého vyjádření Zeman ocenil postoj Poslanecké sněmovny i ministra Borise Šťastného k plánovanému sudetoněmeckému srazu v Brně. Zároveň přidal i ostrý politický vzkaz. „V politice neplatí, že když zbaběle přikyvujete nebo se jen díváte stranou, protivník ustoupí,“ uvedl bývalý prezident.
Celý komentář Miloše Zemana tak vyznívá jako jasné varování před dalším otevíráním historických sporů kolem odsunu, Benešových dekretů a poválečného uspořádání. Exprezident přitom zvolil výrazně ostrý tón a dal jasně najevo, že sudetoněmecký sraz v Brně nepovažuje za smiřovací gesto, ale za politický signál, který podle něj testuje hranice české společnosti i ochotu části politické reprezentace ustupovat v otázkách historické paměti.
(Mareš, prvnizpravy.cz, repro: xtv)
