Švýcarsko zůstane neutrální, ale odmítlo si neutralitu svázat novými a výrazně přísnějšími ústavními pravidly. V referendu v neděli 27. září hlasovalo proti takzvané Neutralitní iniciativě 70,15 procenta voličů, pro bylo 29,85 procenta. Účast dosáhla 47,06 procenta. Návrh neuspěl ani v jediném kantonu. Výsledek je proto nejen jasnou porážkou iniciativy, ale také jednoznačným odmítnutím pokusu zásadně změnit způsob, jakým Bern svou neutralitu prakticky uplatňuje.
Sedmdesát procent řeklo ne
Referendum nebylo hlasováním o tom, zda má být Švýcarsko neutrální. Neutralita zůstává jedním ze základních principů švýcarské zahraniční a bezpečnostní politiky a její ochrana je již zakotvena ve federální ústavě. Spor se vedl o to, zda má být její výklad podstatně zpřísněn a podrobně zapsán přímo do ústavního textu.
Iniciativa požadovala, aby byla švýcarská neutralita výslovně označena za trvalou a ozbrojenou. Země by nesměla vstoupit do vojenského nebo obranného spojenectví ani s ním spolupracovat, pokud by sama nebyla vojensky napadena nebo takový útok bezprostředně nehrozil. Současně by nesměla uvalovat sankce na státy zapojené do války. Výjimkou měly být sankce schválené OSN a opatření proti jejich obcházení.
Sankce a NATO byly skutečným jádrem sporu
Výsledek referenda znamená, že federální vláda si ponechává možnost rozhodovat o sankcích případ od případu. To je zásadní rozdíl proti navrhovanému režimu, který by tento prostor téměř odstranil a vázal Švýcarsko především na rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN. V době konfliktu velmocí by tak Bern měl podstatně menší možnost reagovat vlastními ekonomickými opatřeními.
Stejně významná byla otázka NATO. Švýcarsko není členem Aliance a odmítnutí iniciativy na tom nic nemění. S NATO však dlouhodobě prakticky spolupracuje. Od roku 1996 je součástí programu Partnerství pro mír a spolupráce zahrnuje mimo jiné výcvik, budování obranných schopností a interoperabilitu ozbrojených sil. Tato spolupráce je nastavena tak, aby respektovala švýcarskou vojenskou neutralitu.
V tom spočívá hlavní politický význam referenda. Švýcaři si nevybrali mezi neutralitou a NATO ani mezi neutralitou a Evropskou unií. Rozhodli, že nechtějí neutralitu přepsat do podoby, která by budoucím vládám výrazně zúžila manévrovací prostor při sankcích, bezpečnostních krizích a spolupráci se zahraničními partnery.
Rozsah porážky iniciativy je přitom těžké přehlédnout. Proti hlasovalo více než sedm z deseti účastníků referenda a návrh nezískal většinu v jediném kantonu. Švýcarský systém by pro ústavní změnu vyžadoval současně většinu hlasujících i většinu kantonů. Iniciativa nesplnila ani jednu z těchto podmínek.
V době války na Ukrajině, rostoucího napětí mezi Ruskem a evropskými státy a hlubší bezpečnostní spolupráce na kontinentu je to podstatný vzkaz. Švýcaři nepotvrdili odchod od neutrality. Naopak potvrdili současný model, v němž neutralita neznamená automatickou politickou nečinnost ani zákaz ekonomické reakce na mezinárodní konflikty. Referendum tak skončilo velmi jasně: neutralita ano, výrazné svázání rukou švýcarské zahraniční a bezpečnostní politice nikoli.
Zdroje: 1. Švýcarská konfederace – oficiální výsledky hlasování 27. září 2026; 2. Švýcarská federální vláda – Neutrality Initiative; 3. Švýcarské ministerstvo zahraničí – stanovisko Federální rady k iniciativě; 4. Reuters – Swiss voters reject tighter neutrality rules; 5. NATO – Relations with Switzerland








