Švýcaři smetli tvrdší neutralitu. Bern si ponechal volné ruce

politika

Švýcaři jasně odmítli přísnější pojetí neutrality. Bern dál může rozhodovat o sankcích a spolupracovat s NATO bez nových ústavních pout.

Švýcaři smetli tvrdší neutralitu. Bern si ponechal volné ruce
Ilustrační foto
29.září 2026 - 03:57

Švýcarsko zůstane neutrální, ale odmítlo si neutralitu svázat novými a výrazně přísnějšími ústavními pravidly. V referendu v neděli 27. září hlasovalo proti takzvané Neutralitní iniciativě 70,15 procenta voličů, pro bylo 29,85 procenta. Účast dosáhla 47,06 procenta. Návrh neuspěl ani v jediném kantonu. Výsledek je proto nejen jasnou porážkou iniciativy, ale také jednoznačným odmítnutím pokusu zásadně změnit způsob, jakým Bern svou neutralitu prakticky uplatňuje.

Sedmdesát procent řeklo ne

Referendum nebylo hlasováním o tom, zda má být Švýcarsko neutrální. Neutralita zůstává jedním ze základních principů švýcarské zahraniční a bezpečnostní politiky a její ochrana je již zakotvena ve federální ústavě. Spor se vedl o to, zda má být její výklad podstatně zpřísněn a podrobně zapsán přímo do ústavního textu.

Iniciativa požadovala, aby byla švýcarská neutralita výslovně označena za trvalou a ozbrojenou. Země by nesměla vstoupit do vojenského nebo obranného spojenectví ani s ním spolupracovat, pokud by sama nebyla vojensky napadena nebo takový útok bezprostředně nehrozil. Současně by nesměla uvalovat sankce na státy zapojené do války. Výjimkou měly být sankce schválené OSN a opatření proti jejich obcházení.

Tady se spor o historický pojem neutrality změnil ve velmi konkrétní otázku současné evropské politiky. Švýcarsko po ruském útoku na Ukrajinu převzalo velkou část sankcí Evropské unie vůči Rusku. Zastánci iniciativy, kterou podporovala Švýcarská lidová strana SVP, tvrdili, že podobnými kroky Bern tradiční neutralitu oslabuje. Většina ostatních významných stran i federální vláda návrh odmítaly.


Sankce a NATO byly skutečným jádrem sporu

Výsledek referenda znamená, že federální vláda si ponechává možnost rozhodovat o sankcích případ od případu. To je zásadní rozdíl proti navrhovanému režimu, který by tento prostor téměř odstranil a vázal Švýcarsko především na rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN. V době konfliktu velmocí by tak Bern měl podstatně menší možnost reagovat vlastními ekonomickými opatřeními.

Stejně významná byla otázka NATO. Švýcarsko není členem Aliance a odmítnutí iniciativy na tom nic nemění. S NATO však dlouhodobě prakticky spolupracuje. Od roku 1996 je součástí programu Partnerství pro mír a spolupráce zahrnuje mimo jiné výcvik, budování obranných schopností a interoperabilitu ozbrojených sil. Tato spolupráce je nastavena tak, aby respektovala švýcarskou vojenskou neutralitu.

Přijetí iniciativy by tento prostor výrazně zúžilo. Federální vláda před hlasováním upozorňovala, že bezpečnostní spolupráci nelze začít budovat až ve chvíli, kdy je země napadena. Schopnost reagovat na nové bezpečnostní podmínky je jedním z důvodů, proč se švýcarský model neutrality udržel po generace. Výsledek referenda proto neznamená odmítnutí neutrality, ale odmítnutí jejího podstatně užšího a rigidnějšího výkladu.


V tom spočívá hlavní politický význam referenda. Švýcaři si nevybrali mezi neutralitou a NATO ani mezi neutralitou a Evropskou unií. Rozhodli, že nechtějí neutralitu přepsat do podoby, která by budoucím vládám výrazně zúžila manévrovací prostor při sankcích, bezpečnostních krizích a spolupráci se zahraničními partnery.

Rozsah porážky iniciativy je přitom těžké přehlédnout. Proti hlasovalo více než sedm z deseti účastníků referenda a návrh nezískal většinu v jediném kantonu. Švýcarský systém by pro ústavní změnu vyžadoval současně většinu hlasujících i většinu kantonů. Iniciativa nesplnila ani jednu z těchto podmínek.

Výsledek současně ukazuje hranici švýcarské debaty. Neutralita zůstává pevnou součástí identity země, avšak velká většina hlasujících odmítla její přísnější výklad, který by omezil sankční politiku a praktickou spolupráci v evropské bezpečnosti. Bern tak zůstává mimo vojenské aliance, ale současně si ponechává právo rozhodnout, kdy jeho vlastní bezpečnostní a zahraničněpolitické zájmy vyžadují spolupráci se západními partnery.


V době války na Ukrajině, rostoucího napětí mezi Ruskem a evropskými státy a hlubší bezpečnostní spolupráce na kontinentu je to podstatný vzkaz. Švýcaři nepotvrdili odchod od neutrality. Naopak potvrdili současný model, v němž neutralita neznamená automatickou politickou nečinnost ani zákaz ekonomické reakce na mezinárodní konflikty. Referendum tak skončilo velmi jasně: neutralita ano, výrazné svázání rukou švýcarské zahraniční a bezpečnostní politice nikoli.

(Kyncl, prvnizpravy.cz, foto: zai)


Zdroje: 1. Švýcarská konfederace – oficiální výsledky hlasování 27. září 2026⁠; 2. Švýcarská federální vláda – Neutrality Initiative⁠; 3. Švýcarské ministerstvo zahraničí – stanovisko Federální rady k iniciativě⁠; 4. Reuters – Swiss voters reject tighter neutrality rules⁠; 5. NATO – Relations with Switzerland⁠


Anketa

Jak si podle Vás vede vláda Andreje Babiše ve srovnání s vládou Petra Fialy?