Ruský test soudržnosti NATO by mohl přijít v řádu měsíců, nikoli let. Ředitel BIS Michal Koudelka v rozhovoru pro britský deník The Guardian připustil možnost omezeného vpádu na území některého členského státu, provokací pod falešnou vlajkou či rozsáhlé vlivové kampaně. Publicista a místopředseda Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) Vadim Petrov se na sociálních sítích věnuje tomu, co by přímá válka Evropy s Ruskem mohla znamenat pro evropskou energetiku, hospodářství i bezpečnost.
„Pokud by se Evropa nechala vyprovokovat k válce s Ruskem, Rusko by odpovědělo útoky na vojenské a energetické cíle v Evropě,“ napsal Petrov. Za mimořádně zranitelnou považuje evropskou energetiku, kterou ve svém příspěvku spojuje s omezením dodávek ruského plynu a nafty i problémy v Hormuzském průlivu. Rozsáhlé poškození infrastruktury by podle scénáře, který popisuje, mohlo vést k hospodářskému kolapsu srovnatelnému s Velkou depresí třicátých let, případně ještě závažnějšímu.
Petrov však sám upozorňuje na slabinu představy, že by Rusko dokázalo Evropu takovým způsobem ochromit. Moskva už vede dlouhodobou válku proti Ukrajině a není jisté, zda by současně zvládla rozsáhlou bombardovací kampaň proti západoevropské infrastruktuře. „Schopnost Ruska vést souběžně dlouhodobou kampaň proti Ukrajině a systematické strategické bombardování západoevropské infrastruktury není samozřejmá,“ připomíná.
Další neznámou by byla reakce Severoatlantické aliance. Útok na území členského státu by otevřel otázku kolektivní obrany podle článku 5, politického tlaku na spojence a možné vojenské odvety. „Jakmile se střílí na území NATO států, vstupují do hry článek 5, politický tlak, možné odvetné údery (i když omezené) a riziko, že jedna strana špatně odhadne druhou,“ upozorňuje Petrov.
Za předem daný proto nepovažuje ani scénář, v němž by Rusko zaútočilo na evropskou infrastrukturu, evropské státy se nedokázaly ubránit a Spojené státy by zůstaly stranou. Připouští, že takový vývoj je možný, ale samotná hrozba rozsáhlých úderů by podle něj mohla změnit rozhodování všech zúčastněných ještě před vypuknutím přímého konfliktu.
„Scénář ‚Rusko udeří, Evropa se neubrání, USA se drží zpátky, Evropa kapituluje‘ je jeden z možných, ale ne jediný a ne nutně nejpravděpodobnější. Ignoruje možnost, že už samotná hrozba takového úderu by mohla změnit kalkulace na všech stranách dříve, než k němu dojde,“ píše publicista.
Svou úvahu Petrov uzavírá politickým apelem. Vedle Koudelkových vyjádření zmiňuje také pobaltské státy a Ukrajinu a vyjadřuje naději, že evropští politici budou při rozhodování o případném přímém střetu s Ruskem zvažovat jeho důsledky.
„Proto doufám, že navzdory vyjádření Koudelků, snah pobaltských státu i Ukrajiny, existují stále ještě politici, kteří na racionální úvahu nerezignovali a nenechají se do války Evropy s Ruskem zatáhnout,“ uzavírá Vadim Petrov.
(Mareš, prvnizpravy.cz, repro: xtv)
