Vláda Andreje Babiše od 1. do 31. října obnoví regulaci cen benzinu a nafty. Ministerstvo financí bude každý pracovní den stanovovat maximální cenu podle velkoobchodních referencí a povolené marže 2,50 koruny na litr. Současně vláda na jeden měsíc sníží spotřební daň z nafty z 9,95 na 8,011 koruny za litr. Po započtení DPH má být výsledný efekt 2,35 koruny na litr. Veřejné rozpočty to podle ministerstva připraví přibližně o 1,1 miliardy korun.
Ještě na konci června přitom ministerstvo ukončení předchozí regulace označovalo za rozpočtově odpovědný krok a připomínalo, že nižší spotřební daň stojí veřejné finance přibližně miliardu korun měsíčně. Teď se stejný mechanismus vrací, tentokrát s nižší povolenou marží než na jaře.
Stát zlevní naftu, ale miliardu musí někde najít
Pro řidiče a hlavně dopravce je snížení spotřební daně okamžitě srozumitelné. Stát se vzdá části svého příjmu, aby zmírnil cenu nafty. Vláda krok zdůvodňuje napětím na světovém trhu s ropou, situací na Blízkém východě a omezením některých dodávek evropským rafineriím. Jenže miliardový výpadek nezmizí. Buď zvýší tlak na státní rozpočet, nebo jej musí kabinet vykompenzovat jinde. Vláda proto současně přichází s druhým, politicky ještě tvrdším zásahem.
Ministerstvo financí připravilo mimořádnou sektorovou daň z rafinérských marží. Má činit 50 procent z nárůstu hrubé rafinérské marže proti roku 2025 a vztahovat se na roky 2026 a 2027. Ministerstvo očekává za rok 2026 akruální výnos přibližně 5,5 miliardy korun. Výnos má celý skončit ve státním rozpočtu a podle vlády pomoci krýt náklady opatření přijatých kvůli drahým palivům a inflaci. Vláda tak jednou rukou snižuje daň spotřebitelům a druhou zavádí novou daň výrobcům. Účet za zásah do cen se tedy pouze přesouvá.
Daň je obecná. Fakticky ale míří na jednoho poplatníka
Nejcitlivější část návrhu spočívá v jeho reálném dopadu. Zákon je formulován obecně. Poplatníkem má být právnická osoba zpracovávající ropu a vyrábějící rafinérské produkty, pokud splní stanovené příjmové limity. Samo ministerstvo financí ale otevřeně uvádí, že podle současného uspořádání trhu lze očekávat fakticky jediného poplatníka. Obě české rafinerie v Litvínově a Kralupech nad Vltavou totiž provozuje jedna právnická osoba.
To je mimořádně silný zásah státu. Vláda neurčuje jméno firmy v zákoně, ale vytváří daň, o níž sama předem ví, že podle dnešní struktury trhu dopadne prakticky na jediný subjekt. Ministerstvo tvrdí, že zdaňuje pouze mimořádnou část marže vzniklou v důsledku světové tržní situace, nikoli standardní podnikání. Polovina nárůstu marže má firmě zůstat a samotná daň má být daňově uznatelným nákladem. To je argument vlády. Zda opatření nebude mít vedlejší dopady na ceny, investice nebo chování dominantního domácího rafinérského provozovatele, ale teprve ukáže praxe.
Zvláštní pozornost si zaslouží i skutečnost, že základ daně má pracovat s výsledkem roku 2026, přestože návrh přichází až v jeho průběhu. Otázka právní předvídatelnosti a případné retroaktivity tak může být jedním z nejsilnějších bodů další parlamentní i právní debaty.
Výsledkem je neobvykle rozsáhlá intervence do jednoho trhu. Vláda určí maximální maloobchodní cenu pomocí referenčních velkoobchodních cen a regulované marže. Zároveň sníží spotřební daň na naftu na evropské minimum. Současně chce odebrat polovinu mimořádného nárůstu rafinérských marží zvláštní sektorovou daní.
Každé opatření lze vysvětlit samostatně. Dohromady ale ukazují zásadní změnu přístupu. Stát už není jen výběrčím daní a regulátorem rámcových pravidel. Na trhu s palivy začíná přímo určovat cenové mantinely a současně přerozdělovat náklady mezi spotřebitele, veřejné rozpočty a rafinérský sektor.
Ministerstvo tvrdí, že nová daň nevytvoří tlak na další růst cen paliv. To je však zatím předpoklad kabinetu, nikoli ověřený výsledek. Stejně tak teprve skutečný vývoj ukáže, zda cenová regulace a daňové zásahy vytvoří dlouhodobější úlevu, nebo pouze krátkodobě přeskupí náklady.
Jedno je jisté už nyní. Drahá paliva vláda nezlevňuje zadarmo. Část ceny zaplatí veřejné rozpočty nižší spotřební daní, část má nést rafinérský sektor mimořádným zdaněním. Politická otázka proto není jen o tom, kolik bude stát litr na stojanu. Jde také o to, kdo nakonec celý účet skutečně ponese.
(Beneš, prvnizpravy.cz, foto: arch.)
Zdroje: 1. Ministerstvo financí – Vláda obnovuje regulaci cen pohonných hmot a snižuje spotřební daň z nafty; 2. Ministerstvo financí – Vláda schválila mimořádné zdanění nárůstu rafinérských marží; 3. Vláda ČR – Výsledky jednání vlády 21. září 2026; 4. Ministerstvo financí – Ukončení předchozí regulace pohonných hmot
