Zdeněk Zbořil: O záchraně národů Ruska

politika

<< NĚCO Z HISTORIE >> V našem historickém okénku bychom si mohli připomenout událost z konce druhé světové války, o které se moc nehovoří. Je to založení takzvaného Komitétu pro osvobození národů Ruska.

Zdeněk Zbořil: O záchraně národů Ruska
Zdeněk Zbořil v rozhovoru pro Prvnizpravy.cz
13. listopadu 2024 - 02:20

Co nám k tomu můžete říct pane Zbořile?

„Je pravda, že se o tom mluví jenom okrajově, dokonce i ti co v Řeporyjích dávali pamětní desku jako vzpomínku na takzvané „Vlasovce“,  to nijak zvlášť nerozváděli. Ono to nebylo ani tak důležité z hlediska vzniku Osvobozenecké armády ruské, tzv. Vlasovovy, jako z hlediska toho, že německé vojenské kruhy a zejména ty politické,  se snažily v posledních dnech války vytvořit nějakou novou politickou sílu. Nehledě na to, že docházely na východní frontě lidské zdroje.


A tak si vybrali generála Vlasova,  a proto se okolo této aktivity objevuje také Heinrich Himmler, jeden z nejpracovitějších politiků nacistické strany. Je to v době, kdy na frontě dochází ke krizi a němečtí vojáci, a vysocí velitelé, se už nechtějí těmito politickými věcmi zabývat. Tehdy přichází Himmler s myšlenkou vytvořit Osvobozeneckou armádu pro ruské národy. Což samo o sobě je v té době podivné pojmenování, protože existoval Sovětský svaz a ti Rusové byli jenom součástí sovětských a nikoliv ruských národů.  A navíc  Sovětskému svazu poroučel tehdy Josef Vissarionovič Stalin, Gruzínec. Možná Němci tím chtěli jen vyjádřit myšlenku, že národy se musí sami osvobodit ze spárů Gruzínce. 

Také ten slavný plakát Uchvátím-li tě, zahyneš! Byl se spárem nad panoramatem Hradčan a měl na zápěstí uvedeno  J.V. Stalin,“ připomíná Zdeněk Zbořil v rozhovoru pro Prvnizpravy.cz.

Odkaz do současnosti…

„Ale dnes je snad důležité to, co ti lidé, kteří tento nápad chtěli uskutečnit, to nedělali podobně jako dnes. Zda náhodou inspirace, které se objevují na Ukrajině, kde se snaží vyzdvihovat odkaz Ostapa Bandery, v té době už propuštěného  čestného vězně ze Sachsenhausenu, propuštěného na svobodu pod kontrolou německé policie a Sicherheitsdienstu v létě 1944. Anebo v českých Řeporyjích dnes vzpomínaného generála Vlasova, později popraveného v Sovětském svazu, a zda to nemá s těmito událostmi něco společného. 

Takže  pokus o záchranu národů Ruska,  dnes už si můžeme dovolit hádat z výsledku, byl nakonec neúspěšný. Ale bylo to po vylodění Spojenců v Normandii, po neúspěšném atentátu na Adolfa Hitlera, bylo to za masivního útoku Rudé armády po celé té nejméně 1000 km široké linii v akci Bagration, a jako politický trik se to mohlo snad v Berlíně jevit jako nadějné. 


Zajímavé je, že se na to příliš nevzpomíná, ale terminologie některých lidí, kteří se zúčastní té současné diskuse o válce na Ukrajině, je podobná. Také ti Vlasovci, kterým se podařilo utéct před pomstou jak sovětské armády, tak západních Spojenců, se později dostávali do té z Prahy přemístěné Ukrajinské univerzity do Mnichova. A tam po nějaké době dokonce mohli studovat.  

Tato Ukrajinská univerzita v Praze měla několik zajímavých studentů i profesorů, protože na území Protektorátu byla jedinou vysokou školou neuzavřenou v roce 1939. A po válce, ne všichni studenti na této škole byli považováni za kolaboranty s Němci a mnohým z nich se podařilo odejít do tehdy zničeného Německa a odtud do Kanady a Austrálie. Tam se s jejich potomky můžeme setkat i dnes,“ dodává Zdeněk Zbořil.



(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)



43-8974200277/0100

Pro platby ze zahraničí: IBANCZ5601000000438974200277
BIC / SWIFT kódKOMBCZPPXXX







Anketa

V případě, že by hnutí ANO v příštím roce sestavovalo vládu, jak by měla podle vás vypadat?