Zdravotnictví patří mezi hlavní priority vlády Andreje Babiše. Návrh rozpočtu na rok 2027 počítá podle Ministerstva financí s růstem příjmů veřejného zdravotního pojištění o více než 50 miliard korun na 605 miliard. Samotná kapitola Ministerstva zdravotnictví však vzroste pouze z 12,68 na 13,04 miliardy korun. Rozdíl je dán způsobem financování zdravotnictví. Většinu péče totiž nehradí ministerstvo, ale zdravotní pojišťovny.
Programové prohlášení vlády slibuje kratší čekací lhůty, dostupnější praktické a zubní lékaře, modernizaci nemocnic a důraznější prevenci. Rozpočtové navýšení vytváří prostor pro změny, samo o sobě však nedokládá, že se slíbené výsledky dostaví.
Významným zdrojem navýšení jsou platby za státní pojištěnce, především děti, důchodce a další zákonem stanovené skupiny. Rozpočet na ně vyčleňuje 174,2 miliardy korun, meziročně o 16,5 miliardy více. Další růst příjmů pojišťoven má zajistit vyšší výběr pojistného. Národní rozpočtová rada upozorňuje, že mimořádné zvýšení plateb překračuje běžný valorizační mechanismus. Dodatečný fiskální náklad oproti dosavadnímu nastavení odhaduje na 13,5 miliardy korun. Vláda tak posiluje financování péče, zároveň však trvale zvyšuje povinné výdaje státního rozpočtu.
Část nových prostředků navíc pohltí rostoucí náklady nemocnic, mzdy zdravotníků, léky a zdravotnické technologie. Pro skutečný přínos bude proto rozhodující nejen celkový objem peněz, ale především jejich rozdělení mezi poskytovatele a jednotlivé druhy péče.
Dostupnější lékaři a kratší čekání zatím nejsou zaručeny
Vládní program slibuje rozvoj ordinací praktických lékařů, zlepšení dostupnosti stomatologické péče a modernizaci nemocnic. Problémem však nejsou pouze peníze, ale také nedostatek zdravotníků a jejich nerovnoměrné rozmístění. Vyšší úhrady automaticky nezajistí nové ordinace v regionech, kde lékaři dlouhodobě chybějí.
Ministerstvo zdravotnictví proto připravuje reformu veřejného zdravotního pojištění zaměřenou na plánování zdravotnické sítě, dostupnost a kvalitu péče. Podstatná část legislativních změn má být projednávána až v roce 2027 s předpokládanou účinností od roku 2028. Vzniká tak rozdíl mezi okamžitým růstem výdajů a očekávanými výsledky reforem. Pro objektivní hodnocení bude nutné sledovat počet dostupných ordinací, čekací doby na vyšetření a dostupnost péče v jednotlivých regionech.
Prevence a investice musí přinést měřitelné výsledky
Vláda slibuje posílení prevence nádorových a kardiovaskulárních onemocnění, diabetu, obezity a problémů duševního zdraví. Počítá také s modernizací nemocnic a digitalizací zdravotnictví. Ze souhrnných rozpočtových údajů však zatím nelze jednoznačně určit, kolik dodatečných prostředků připadne přímo na jednotlivé nové preventivní programy.
Prevence přitom může dlouhodobě omezit náklady na léčbu chronických onemocnění, její přínos však musí potvrdit konkrétní zdravotní výsledky. Stejně tak nemocniční investice vyžadují nejen peníze na výstavbu a technologie, ale také personální zajištění a udržitelné provozní financování.
Rozpočtové srovnání potvrzuje, že vláda svůj závazek finančně posílit zdravotnictví promítla do návrhu na rok 2027. Významná část navýšení však představuje trvalý závazek státního rozpočtu a část prostředků pokryje rostoucí provozní náklady systému. Rozhodujícím měřítkem proto nebude pouze oznámených 605 miliard korun, ale především dostupnost lékařů, délka čekání, účinnost prevence a kvalita poskytované péče. Teprve podle těchto výsledků bude možné posoudit, zda vyšší výdaje skutečně naplňují programové sliby vlády.
(Kyncl, prvnizpravy.cz, foto: arch.)
Zdroje: 1. Vláda ČR – Programové prohlášení vlády; 2. Ministerstvo financí – Návrh rozpočtu 2027 a výdaje jednotlivých kapitol; 3. Národní rozpočtová rada – Vyjádření k návrhu rozpočtu na rok 2027; 4. Ministerstvo zdravotnictví – Reforma veřejného zdravotního pojištění; 5. Ministerstvo zdravotnictví – Opatření k posílení financování zdravotnictví
