Publicista Karel Strakoš ostře zkritizoval postup Ústavního soudu v kauze summitu NATO v Ankaře. Podle něj soud svým bleskovým předběžným opatřením zasáhl do sporu mezi Pražským hradem a Strakovou akademií způsobem, který může zásadně změnit rovnováhu moci v České republice.
„Ústavní soud České republiky právě provedl to, co mi ještě včera přišlo nemožné. Bleskovým předběžným opatřením v kauze summitu NATO otevřeně postavil prezidenta nad vládu,“ napsal na sociální síti facebook Strakoš.
Za klíčový problém považuje rychlost i způsob rozhodnutí. Soud podle něj rozhodl jednostranně a bez řádného slyšení druhé strany. Tím podle Strakoše fakticky vyslal signál, že ve sporu mezi Hradem a vládou může mít poslední slovo právě Ústavní soud.
„Ústavní soud by měl být poslední obranou proti porušování Ústavy, ne aktivním nástrojem k přerozdělování moci ve prospěch jednoho ústavního orgánu,“ uvedl Strakoš.
„Kdykoli se s vládou neshodne, stačí podat žalobu a počkat do druhého dne, až soud zasáhne předběžným opatřením. Precedent je nastaven a mechanismus nové moci odemčen,“ píše Strakoš.
Varuje, že od této chvíle může Pražský hrad systematicky oslabovat pozici volené vlády za pomoci instituce, která sama mandát od voličů nemá. Podle Strakoše přitom nejde jen o osobní ambice prezidenta.
„Stojí za tím jasná kombinace zájmů. Prezident s velkým egem, lidé z jeho okolí napojení na obranný průmysl a soudci ochotní hrát aktivní politickou roli. Výsledek je jednoduchý. Moc se tiše přesouvá od parlamentní demokracie k prezidentsko-soudnímu hybridu,“ uvedl.
V závěru Strakoš zdůrazňuje, že nejde jen o spor kolem jednoho summitu v Ankaře, ale o mnohem širší střet o skutečné centrum moci v zemi.
„Tohle už není spor o jeden summit v Ankaře. Je to boj o reálné centrum moci v České republice. A zatím to vypadá, že prezidentova strana hraje mnohem tvrději a bez skrupulí,“ napsal.
Vláda teď podle Strakoše stojí před zásadní volbou. Buď se začne aktivně bránit, nebo bude podle jeho slov postupně „vykastrována institucí, která by měla stát nad politikou, ale místo toho se stala její součástí“.









