Proč Čína nikdy nepekla chléb

I přes hojnost pšenice se v tradiční čínské kuchyni chléb nikdy nestal základem stravy. Místo kynutého těsta zde dominují nudle, placky a knedlíky. Co vedlo k tomu, že se Čína, na rozdíl od Evropy, vydala zcela jinou cestou v zpracování obilí?

Proč Čína nikdy nepekla chléb
Ilustrační foto
13. května 2025 - 04:52

Přestože se v severní Číně pěstuje pšenice už tisíce let, chléb ve smyslu kynutého bochníku známého z Evropy zde prakticky neexistoval až do moderní doby. Číňané odedávna preferovali zpracování pšenice na nudle, ploché placky (např. bing) nebo napařované knedlíky (mantou). Základem nebylo kynutí, ale rychlá příprava, jednoduchá technologie a vaření v páře nebo smažení, nikoli pečení v troubě.

Na rozdíl od Evropy, kde byl chléb výsledkem rozvinuté tradice pečení a práce s kvasem, se v Číně taková kultura vůbec neprosadila. Není to ale důsledkem nedostatku surovin, i zde byly kasinky i obilí k dispozici. Problém ale spočíval v absenci technologie a kulturního návyku.

Evropa měla výhodu v tradičních pecích, které umožnily rozvoj pečení chleba. Naopak ve většině Asie se vařilo na otevřeném ohni, v pánvích nebo v parních koších. Kynuté těsto, které potřebuje čas na fermentaci a pak vysokou teplotu pečení, zde nemělo přirozené prostředí. „Možná byli prostě příliš netrpěliví čekat, než těsto vykyne,“ poznamenává autor úvahy, z níž tento článek vychází.


Důležitou roli hrála i rychlost a jednoduchost. Napařené knedlíky a nudle lze připravit za zlomek času oproti bochníku chleba. V prostředí, kde se vařilo čerstvě každý den, nebyl důvod vytvářet trvanlivý výrobek typu chleba.

V Evropě sehrály kvasinky dvojí roli, a to nejen v chlebu, ale i v pivu. Pěna z fermentace piva bývala v minulosti dokonce zdrojem „divokého kvásku“. V Asii však kvasný proces vedl spíše k výrobě rýžového vína nebo pálenek, jako je známý čínský baijiu. Pivo a tím i chléb se do Číny dostaly až s evropským kolonialismem. Příklady jako pivovary v Tsingtao (založený Němci) nebo japonský Sapporo dokazují, že se jednalo o importní novinky.

Zajímavou výjimkou je Vietnam, kde je francouzský vliv dodnes patrný v podobě oblíbené bagety „bánh mì“. To však potvrzuje pravidlo, že chléb se v Asii neuchytil sám o sobě, ale přišel s evropskou kolonizací.

Psali jsme:

Kvasinky, trouby a trpělivost. Tři pilíře evropské chlebové kultury, které se v Číně a dalších asijských kulturách nikdy nerozvinuly do podoby, jakou známe z Evropy. Zatímco Evropané nechali těsto kynout a zrodili bochník, Asiaté proměnili obilí v nudle, knedlíky a placičky, a vytvořili tak stejně bohatou, jen zcela jinou kuchyni.

(mia, prvnizpravy.cz, foto: zai)


Anketa

Měla by nově zvolená ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS) rezignovat po kauze s magisterským titulem?

Ano 93%
transparent.gif transparent.gif
Ne 3%
transparent.gif transparent.gif
Nevím 4%
transparent.gif transparent.gif