Po staletích se ze země vynořují základy hradního komplexu postaveného zřejmě na začátku 14. století a během archeologických sond ve sklepení hradního paláce byl nejnověji v místě rohového pilíře objeven i pozůstatek topného zařízení, kterým se vháněl teplý vzduch do palácových prostor. „Jedná se o tehdy docela výjimečnou věc používanou v hradech, které takovému luxusu odpovídaly svým významem,“ přiblížil Miroslav Korbička ze Spolku na ochranu památek Bystřicka, který se na výzkumu podílí, s tím, že v plánu je částečná rekonstrukce základů teplovzdušného systému.

Torzo bergfritové věže, dominanty komplexu, čeká druhá fáze statického zajištění. Při té první byly z koruny věže odstraněny náletové dřeviny a uvolněné kameny, věž byla snížena a zakryta proti zatékání. Pilíř u její paty se dočkal zabezpečení dozděním, mohutná trhlina táhnoucí se napříč zdivem byla vyplněna pomocí injektáže a celá věž stažena upínacími pásy.

„Předpokládám, že se se statikem a památkáři podaří najít shodu na nejvhodnějším postupu. Pak dojde na projekt, jeho schvalování, prostě administrativní kolečko, než začnou vlastní práce. Hrana koruny věže se poté opatrně rozebere a znovu citlivě vyzdí. Temeno věže bude místy dozděno a následně překryto drnovou vrstvou, aby dovnitř neteklo. Pak ještě zbývá tlaková injektáž sekundárních trhlin a přespárování obvodového pláště, než se budou moci uvolnit stahovací pásy a rozebrat lešení,“ nastínil další možný postup Miroslav Korbička.

Poloha hradu na kopci v zalesněném terénu si vyžádala specifický přístup k logistice záchranných prací. „Vzhledem k exponovanému terénu se tam musí všechno vynosit ručně. Pod hrad jsme naskladnili písek a zapíchli tam ceduli, kde prosíme návštěvníky o pomoc s vynesením nahoru. Zafungovalo to. Například když byly letos na jaře Vírské výlety, prošly tudy stovky turistů, a i kdyby kbelík s pískem vzal nahoru každý třetí, je to pěkná zásoba,“ popsal starosta obce Vír, která je od roku 2021 majitelem hradu, Ladislav Stalmach. Doplnil, že kupříkladu místní sportovci vynesli nahoru čtyři tuny trubek a podlážek pro lešení kolem věže. Těžkou mříž na zakrytí cisterny na vodu, která byla v předešlých letech objevena a vyčištěna jako první, zase na místo dopravila skupina skautů pod vedením profesora Petra Maděry.

Archeologické nálezy z Pyšolce končí v bystřickém muzeu. „Jedná se o zajímavé věci, keramické nádoby, mince, drobné části brnění – například celý prst z rukavice nebo části brigantiny, typu středověké zbroje. Výjimečným nálezem je železná vidlička, protože v té době se vidličky běžně nepoužívaly. Nevypadá ale tak, jak jsme dnes zvyklí, má jenom dva hroty,“ poznamenal ředitel Městského muzea v Bystřici nad Pernštejnem Vladimír Cisár.   

Letos budou k zřícenině přidány infopanely, které představí probíhající práce i přírodní rezervaci, kterou v lokalitě před několika lety vyhlásil Kraj Vysočina. „Práce na postupném archeologickém výzkumu zříceniny a její záchraně jsou rozhodně na více než jen jednu generaci,“ konstatoval Miroslav Korbička. Areál však už dnes vypadá zcela jinak než před pěti lety, kdy do té doby skromné pozůstatky hradu, který nadšenci ve spolupráci s památkáři a obcí, jež se ujala zajištění financí, doslova vykopávají ze země. Jenom asi šest metrů hlubokou cisternu na vodu vyhloubenou ve skále odkrývali tři roky. Vír rovněž zvažuje vytvoření naučné stezky. „Ten hrad je úžasný, má potenciál a my o něj stáli dlouhodobě, než se nám ho podařilo od Lesů ČR výměnou za jiné pozemky a pomocí doplatku získat. Snažíme se shánět peníze na další práce, prověřujeme dotační možnosti,“ dodal starosta Stalmach. 

NovinkyVysočina.cz informovala Lenka Mašová, Koruna Vysočiny z.s.