Město se tím opět připojilo do celoevropské iniciativy připomínání obětí holokaustu. Na projektu se také podílí Muzeum východních Čech v Hradci Králové, Státní oblastní archiv Hradec Králové, Židovská obec v Praze, Památník Terezín, Technické služby Hradec Králové a další partneři.

Stejně jako v předešlých dvou letech, tak i letos se stal Hradec Králové jedním z partnerů iniciativy Kameny zmizelých. „V hradeckých ulicích, konkrétně na sedmi místech, kde tito lidé žili do doby deportace, jsme si připomněli oběti holokaustu a nacistické perzekuce a uctili jejich památku. Pamětní dlaždice s mosazným povrchem dnes byly vsazeny do chodníků před domy, ze kterých byly tyto oběti násilně odvlečeny,“ vysvětluje primátorka města Hradce Králové Pavlína Springerová.

Jedná se o Oskara Eisnera, manželku Hermínu a její sestru Kamilu Mandelíkovou, kteří žili v tehdejší budově židovské synagogy v ulici Pospíšilova čp. 395. Všichni byli v roce 1942 deportováni do terezínského ghetta a o rok později převezeni do Osvětimi, kde byli zavražděni. Kameny zmizelých se objevily i v Šafaříkově ulici. Konkrétně u domu s čp. 484 pro Annu Frischmannovou a její dcery Kamilu a Ruth, které byly transportovány do Terezína a v roce 1943 přesunuty do Osvětimi, odkud musely nastoupit na nucené práce v Německé říši. Ruth podlehla v roce 1945 vážnému zranění při náletu, její matka a sestra se dožily osvobození a vrátily se zpět do Hradce Králové. Ve stejné ulici, jen na čp. 764, byl umístěn mosazný kámen pro Bedřicha Bluma, který byl deportován do Terezína v roce 1945, dožil se osvobození a posléze se navrátil za prací do Hradce Králové. V Nerudově ulici čp. 491 byl osazen jeden kámen věnovaný Gertrudě Matesové, jež byla zařazena do židovského transportu do Terezína, odkud pokračovala o rok později do Osvětimi, kde byla zavražděna. 

„Takzvaný Stolperstein je umístěn i V Lipkách čp. 894, kde žila rodina Lea Münzera, jejichž život skončil v Osvětimi. Ve Vrchlického ulici čp. 537 žila Vilemína Pacovská, jež zemřela v Osvětimi, a Hermína Riglová v Terezíně. Poslední zastavení určené k položení kamenů představuje adresa S. K. Neumanna čp. 278, kde žili Pavel, Marta Goldschmiedovi s dcerou Hanou. Té se podařilo uprchnout se spoluvězenkyní a téměř měsíc se schovávaly, než se dozvěděly o konci války. Osvobozeny byly ve Stutthofu. Rodiče byli zavražděni v Osvětimi,“ líčí náměstkyně primátorky odpovědná za oblast kultury a cestovního ruchu Ilona Dvořáková.

Z Hradce Králové bylo do Terezína transportováno v prosinci roku 1942 celkem 1200 osob dvěma transporty. Mnozí z těchto lidí pak pokračovali do vyhlazovacích táborů, kde se osvobození dočkalo pouze 99 z nich. „Jen pár dní před transportem byli židovští obyvatelé shromážděni v budově bývalé obchodní akademie na Labském náměstí, dnešním Náměstí Svobody, čp. 301. V budově se netopilo, lidé spali na slamnících na zemi a neměli se kde umýt. Před cestou na nádraží odevzdali potravinové lístky, cennosti, klíče od bytu, osobní doklady a formuláře k transportu. Transporty pak odjížděly z vlakového nádraží,“ popisuje ředitel Muzea východních Čech Petr Grulich. V Hradci Králové bylo za tři roky položeno již 36 Kamenů zmizelých.

Královéhradeckénovinky.cz informovala Kateřina Malá za tiskové oddělení Magistrátu města Hradec Králové.