Toto dramatické varování je součástí komuniké Evropské komise, která naléhavě vyzývá vlády EU, aby urychlily své přípravy na boj proti klimatickým změnám, s tím, že dosud značně zaostávají za tím, co je nutné. Jedná se o přímé varování, které bude sloužit jako poslední významná klimatická iniciativa EU před červnovými celounijními volbami.
V nedatovaném návrhu textu, který má server politico.eu k dispozici, identifikuje Komise nedostatek vody jako problém, který ohrožuje téměř každý aspekt života: jídlo, které jíme, vodu, kterou pijeme, infrastrukturu, která společnost napájí a přepravuje, nehledě na základní ekonomické aktivity a lidské zdraví. „Tyto rizika se mohou projevit v mnoha formách, mezi které patří... zvýšená konkurence o vodní zdroje napříč sektory a využitím, včetně potenciálního rizika konfliktů uvnitř a mezi členskými státy ohledně přeshraničních vodních zdrojů," uvádí návrh.
Některé regiony se již přou o dodávky. Suchem zasažené Katalánsko se snaží přesvědčit španělskou centrální vládu, aby přesměrovala vodu z řeky z sousedního Aragonu, čímž přispívá k vnitřnímu politickému napětí. Dalším příkladem je Francie, která v loňském roce zažila násilné střety kvůli plánům na vodní nádrže.
Poselství Komise bude doprovázet první evropské hodnocení klimatických rizik, komplexní zprávu Evropské agentury pro životní prostředí (EEA), která má být zveřejněna v pondělí. Zvýšení extrémů, jako jsou povodně a sucha, je pouze jednou z klimatických hrozeb, které čelí Evropa. Hodnocení EEA "identifikovalo 36 klíčových rizik pro Evropu, několik z nich již na katastrofické úrovni a s vysokou naléhavostí," říká dokument Komise, aniž by poskytl další podrobnosti.
Obecně Komise uvádí, že EU může očekávat "více katastrof, jako jsou sucha, povodně, lesní požáry, nemoci, nízkou úrodu, úmrtí způsobené horkem, poškození infrastruktury a strukturální změny v životním prostředí" - ale varuje, že blok pro tyto rizika nic neplánuje, píše server Politico.eu.
„Jak EU, tak její členské státy se musí stát výrazně lepšími v přípravě a efektivním řešení klimatických rizik," uvádí dokument, varující, že i když jsou na místě určité politiky, "jejich implementace v současnosti nedosahuje úrovně, která by poskytovala rozumnou jistotu."
V době, kdy zelené politiky čelí v EU odporu, se Komise snaží vytvořit ekonomický argument pro zvýšení odolnosti kontinentu vůči klimatickým rizikům. Podle "konzervativního odhadu" tvrdí, že se zhoršujícími se dopady klimatu by mohl ekonomický výkon bloku do roku 2100 klesnout až o 7 %. „Klimatická odolnost je otázkou konkurenceschopnosti pro ekonomiky a firmy, a tedy pracovní místa. Je to otázka ekonomického přežití pro venkovské a pobřežní oblasti, farmáře, lesníky a rybáře," zdůrazňuje dokument.
Pokud jde o rizika související s vodou, Komise odhaduje, že EU by mohla čelit ročním škodám z pobřežních záplav ve výši 1,6 bilionu eur. Od roku 1980 stály EU sucha a povodně odhadem 9 miliard, respektive 170 miliard eur ročně. "Nedostatečná nebo zpožděná implementace integrovaného řízení vodních zdrojů bude neúnosná," uvádí dokument.
A nejde jen o vodu. Komise poukazuje na to, že zatímco se očekává, že infekční nemoci, jako je virus západního Nilu, se stanou endemickými v částech Evropy, "účinná lékařská protiopatření... jsou vzácná nebo teprve mají být vyvinuta." Kromě toho "je veškerá dopravní infrastruktura ohrožena změnou klimatu", ale dosud se do mírnění rizik investovalo nedostatečně.
Dopady klimatu pravděpodobně také zvýší nerovnost mezi členskými státy EU a v rámci nich, přičemž jižní Evropa bude postižena hůře než zbytek kontinentu.
Zatímco v dokumentu většinou vyzývá hlavní města k jednání, Evropská komise si také stanovuje určité úkoly. Komise posílí ochranu pracovníků před riziky, jako jsou vlny veder, stanoví "minimální požadavky na klimatickou odolnost" pro všechny výdaje EU a v roce 2025 zveřejní studii o přípravě zemědělského sektoru na změnu klimatu.
Obdobně plánuje Brusel vydat další pokyny, jak zvýšit odolnost venkovských krajin vůči klimatickým rizikům, a to na základě nových pravidel bloku pro obnovu přírody.
Psali jsme:
Tento kontroverzní zákon, který prošel několika hlasováními v Evropském parlamentu a nyní čelí složitému konečnému hlasování mezi členskými státy EU, je základem několika opatření pro odolnost a je v dokumentu opakovaně zmiňován.
Možná jako odkaz na kontroverzi kolem zákona - který čelil odporu částečně vyvolanému dezinformacemi šířenými průmyslovými skupinami a konzervativními zákonodárci - dokument uvádí "boj proti dezinformacím" jako klíčový nástroj pro posílení připravenosti Evropy na klimatické změny.
„Komise přispěje k úsilí o sledování a analýzu, jak dezinformační narativy vstupují do veřejného prostoru a ovlivňují názory a chování," uvádí text. "Posílí využívání relevantních politických nástrojů, digitálních řešení a komunikačních přístupů pro boj proti klimatickým dezinformacím," uvádí dále.
(nov, politico.eu, screen: guardian news)
