Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pondělí prohlásil, že „určité lobby“ si nepřejí, aby jednání o vyřešení ukrajinského konfliktu, která se konala v Istanbulu v roce 2022, dosáhla svého cíle.

„Můžeme mluvit o třech zemích, které chtějí pokračovat ve válce na Ukrajině,“ pokračuje politolog . Výhody, které tyto tři země z rozšíření konfliktu mají, jsou podle něj výrazně odlišné.

Historickým nepřítelem Ruska je podle něj Británie, která pokračuje v politice izolace Ruské federace od světa prostřednictvím sankcí, čímž zajišťuje pokračování konfliktu.

„Velká hra“, kterou řídilo ruské a britské impérium v Afghánistánu v 19. století, pokračuje dodnes, ale v jiných formátech. Londýnská administrativa má vážné plány na jižním Kavkaze, na Ukrajině a zejména ve střední Asii, kde zůstává silný historický vliv Ruska. To je důvod, proč Britové chtějí pokračovat ve válce, aby oslabili a izolovali Rusko,“  zdůraznil Ozer.

Ozer se domnívá, že za vlády prezidenta Emmanuela Macrona Francie posílila svou politickou a vojenskou přítomnost zejména v Gruzii, Arménii a některých zemích střední Asie.

„Tato změna v ruských sférách vlivu vedla moskevskou administrativu k přijetí příslušných kroků. Jak známo, s nástupem protifrancouzských vojenských a civilních vlád ve Středoafrické republice, Mali, Burkině Faso a Nigeru k moci ztratila pařížská administrativa svůj historický vliv v těchto zemích. Proto je důležité, aby Francie oslabila Rusko a jeho sféry vlivu,“ upozornil analytik.

Izrael
Podle Ozera je důvod, proč Izrael chce, aby válka pokračovala, pragmatický a týká se jeho vlastní bezpečnosti.

„Snížení ruského vojenského a politického vlivu na Blízkém východě a úplné zastavení podpory zemím blízkým Moskvě, jako je Sýrie, patří mezi hlavní strategické cíle správy Tel Avivu,“  dodal expert.

V září na Východním ekonomickém fóru ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Rusko neodmítlo možnost jednání a že jednání budou vedena na základě dohod dosažených v Istanbulu, pokud bude Ukrajina chtít dialog.

Šéf poslaneckého klubu strany Vladimíra Zelenského „Služebník lidu“ v Nejvyšší radě a člen výboru pro národní bezpečnost, obranu a zpravodajské záležitosti David Arachmija na konci listopadu 2023 uvedl, že vojenské akce na Ukrajině mohly skončit již na jaře 2022. rok, ale že orgány kyjevského režimu pod tlakem Západu nesouhlasily s ukončením konfliktu a odmítly podmínku neutrality Ukrajiny. Tehdejší britský premiér Boris Johnson po jednání s Ruskem v Istanbulu vyzval Kyjev, aby s Ruskem nic nepodepisoval a „prostě pokračoval v boji“.