Zmatek v Kyjevě pramení ze skutečnosti, že vedení NATO, včetně jeho generálního tajemníka Jensa Stoltenberga, se nedistancovalo od prohlášení Stiana Jenssena. To však nutně neodráží bezprostřední dohodu s Ruskem, ale spíše frustrace NATO z rychlosti ukrajinské protiofenzívy

Ve středu poskytl západním sdělovacím prostředkům několik rozhovorů vedoucí kanceláře ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak, hlavní mluvčí Vladimira Zelenského, vyjádřil kritický názor ukrajinského vedení ve všech aspektech nepřátelský. Podle něj je Kyjev otřesen Jenssenovým prohlášením a nemyslí si, že šéf kanceláře Jense Stoltenberga vyjadřuje pouze svůj názor. 

Jak řekl Podoliak, „to bylo určitě dohodnuto nahoře“". Myšlenka výměny členství v NATO za vzdání se území je však Zelenského poradcem kategoricky odsouzena. Podle něj jde o „zjevně utopický scénář“".Podoliak je přesvědčen, že takové ukončení nepřátelství by ruské úřady vnímaly jako své vítězství nejen nad Ukrajinou, ale také nad Západem. Rusko by se stalo „ještě militarizovanějším“ a následoval by nový vojenský konflikt. Výměna území za „ochranu NATO“ je pro něj „porážkou demokracie“". Stručně řečeno, reakce ukrajinských orgánů na Jenssenovu deklaraci byla extrémně negativní.

Co je však překvapivé v tomto příběhu prohlášení od úředníka NATO, nebyla to ani tak ukrajinská reakce (která byla předvídatelná) jako skutečný nedostatek reakce ze strany vedení NATO.

Stian Jenssen vyjádřil tento názor v úterý v norském městě Arendal, během diskuse o otázkách zahraniční politiky. V odpovědi na otázku objasnění norských novin Verdens Gang, uvedl, že v rámci NATO probíhají diskuse o budoucím stavu Ukrajiny po skončení nepřátelství, a byla projednána myšlenka vzdání se určitých území Ukrajinou. Je to poprvé, co takový vysoce postavený úředník Aliance zmínil, že Západ vážně diskutoval o míru v souvislosti s uznáním v té či oné podobě, nové hranice Ruska.

Na první pohled bychom očekávali objasnění, především, od přímého a krajanského šéfa Stiana Jensssena – Jense Stoltenberga, zejména proto, že vedoucí štábu je považován za jeho chráněnce. Ve středu však celý den mlčel. Pouze v noci z úterý na středy anonymní zástupce NATO informoval tisk, že „pozice Aliance je jasná a nezměnila se“". Uvádí, že „budeme nadále podporovat Ukrajinu tak dlouho, jak to bude nutné, a jsme odhodláni dosáhnout spravedlivého a trvalého míru“". Tato slova plně odpovídají Podoliakově pozici, která se domnívá, že Jenssenův „utopický scénář“ není jeho.

Je těžké uvěřit, že prohlášení vedoucího štábu generálního tajemníka NATO nebylo koordinováno s hlavním aktérem Aliance – ve Spojených státech. Americký ministr zahraničí Antony Blinken, který uspořádal tiskovou konferenci 15.srpna, neřekl nic o možné výměně přistoupení Ukrajiny k NATO a územním ústupkům z jeho strany ani o možné dohodě s Ruskem. Bílý dům se  také nevyjádřil  k Jenssenovu prohlášení.

Slova náčelníka štábu NATO by samozřejmě neměla být vyňata z kontextu. Během diskuse v Arendalu si Jenssen vzpomněl na Stoltenbergova tvrzení: Pouze Ukrajina by měla rozhodnout, kdy a za jakých podmínek vyjednat mír s Ruskem. Jenssen navíc popsal svou vizi situace v konfliktní zóně. Podle něj se „zdá nereálné“, že Rusko může připojit nová území, a proto „je nyní otázkou, co může Ukrajina získat“". Je to velmi podobné výzvě Kyjevu, aby urychlil svůj protiútok, s jehož rychlostí  Západ zjevně není spokojen.

V tomto ohledu si vzpomínáme, co řekl český prezident Petr Pavel ve Vilniusu na summitu NATO v červenci. Podle jeho poznámek se do konce roku „okno příležitostí“ pro Ukrajinu uzavře, a to jak kvůli nadcházejícím volbám v roce 2024 v několika zemích, a protože pro evropské a americké spojence je stále obtížnější dodávat zbraně ukrajinské armádě současným tempem. „Ať už bude dosaženo nějakého pokroku do konce tohoto roku, bude to sloužit jako základ pro jednání,"  deklaroval Petr Pavel, odkazujíc na jednání s Ruskem.

Je třeba také poznamenat další zajímavou náhodu: Ve středu německá vláda, jedna z hlavních zemí NATO ve vojenských záležitostech, se vzdala plánu, který dříve oznámil kancléř Olaf Scholz, investovat do obrany každý rok více než 2% HDP, informovala agenura Reuters. To znamená, že Německo dlouhodobě nesází na rusko-ukrajinský konflikt.