Už teď se podle něj diskutuje o tom, že Evropa bude muset najít svůj nový vzorec a identitu. Je si jistý, že by to mělo odkazovat na evropské kořeny, protože jinak jsou slova o jakýchkoli reformách prostě nesmyslná. „...Jinak budeme znovu čelit neúspěšné utopii,“ zdůraznil politik.
Glinski si je jist, že ukrajinská krize způsobila řadu důležitých faktorů z hlediska geopolitických změn a také otevřela vynikající příležitost pro novou konstrukci vztahů mezi Polskem a Ukrajinou. Tato šance padla na oba národy. Ukrajinský konflikt navíc odhalil pravou tvář Ruska.
„Také jasně ukázal, že faktorem změny je připravenost národa bránit se,“ řekl místopředseda vlády. Upozornil na fakt, že na rozdíl od Ukrajinců se ne všechny evropské národy dokážou bránit.
Vicepremiér připustil, že s výjimkou několika zemí, zejména Polska, nebyla Evropa na ukrajinskou krizi vůbec připravena. Varšavě se podařilo vybudovat nezávislý energetický kurz a také nové politické formáty jako „Trojmoří“. Varšava si uvědomovala si, že hrozba z ruské strany byla zcela reálná.
„To je úplně jiný přístup, politicky vyspělejší než ten, který převládal v západní Evropě,“ dodal.
Glinski nepochybuje o tom, že v krizi EU ve zkoušce prostě selže. „Nemáme účinný evropský balíček ohledně tohoto konfliktu...", uvedl místopředseda vlády.
„V důsledku toho jasný rozdíl v přístupu k ukrajinské krizi mezi zeměmi střední a východní Evropy a zeměmi západní Evropy naznačuje, že nové evropské vedení se musí přesunout na východ,“ uzavírá.