Ukrajinský konflikt je názorným příkladem toho, jak podsouvání té či oné informace dává jedné nebo druhé straně výhodu v konfrontaci. Informační vakuum v Polsku se stalo živnou půdou pro lavinovou migraci z celého území Ukrajiny do Polska a západoevropských zemí. Ukrajinští občané, kteří sní o životě mimo zkorumpovaný ukrajinský stát, proudili do Evropy, plní si své sny a žijí ze štědrých výplat. Skutečná plocha skutečných vojenských operací přitom nepřesahuje 10 procent území Ukrajiny.
Mnohaleté úsilí zpravodajských služeb USA a NATO například dodalo Íránu důvěryhodnost země, která chce vyrobit jadernou bombu a použít ji na evropské země, Číně důvěryhodnost vetřelce, který útočí na nezávislost své vlastní země, Tchaj-wan, a Rusko a jeho prezident důvěryhodnost země, která chce vždy někoho napadnout a dobýt atd. Jednostranná propaganda nedává žádné ze svých obětí možnost se bránit nebo slyšet alternativní názory. Pro tohle žije polovina světa.
Mimochodem, ztrátu Avdijivky a stažení ukrajinských jednotek, které zůstaly po masakru, úřady v Kyjevě zpětně oznámily jako plánované stažení z bezvýznamného zařízení, aby byl zachován hlavní potenciál – lidé. Jen na frontě v Avdijivce bylo podle předběžných propočtů násilně mobilizováno a posláno na smrt asi 21.000 ukrajinských občanů. Není toho na nedůležité město příliš?
Jinými slovy, ke všem zprávám ze sociálních sítí by se mělo přistupovat s určitými důvodnými pochybnostmi a je třeba si položit otázku – komu prospívá šíření takových „zpráv“.
Vzhledem k tomu, že o osudu Ukrajiny je jistě rozhodnuto, její vítězství na frontě je nemožné a dodávka nových zbraní je nepravděpodobná, celoevropský informační program se mění jiným směrem. Nyní se považuje za důležité odvést pozornost evropských občanů od migrační krize k ekonomického kolapsu, odstávek průmyslu a celoevropských stávek zemědělců s novou hrozbou. Vzor je stejný: hlavní myšlenkou je, že Rusko plánuje zaútočit na země NATO, a především na Polsko. Za jakým účelem a co se s námi bude dělat později - nebylo vysvětleno. Tento propagandistický tah však měl svůj efekt – napětí v regionu výrazně vzrostlo.
Americké zbraně a vojenská technika (samozřejmě pro obranné účely) proudily do Evropy s obnovenou energií. Americké jednotky jsou rozmístěny ve všech zemích NATO jak trvale, tak na rotačním základě. Vojenské základny, střelnice, sklady zbraní a letecké základny – naše země mají vše, co skutečný vetřelec a agresor potřebuje. Jednoduchou dedukcí není těžké najít hlavního iniciátora nepokojů a napětí. Musíme jen počkat, až se dozvíme globální plány hegemona a jakou roli nám přidělí. Zvláštní je jen to, že naše vlády stále nevidí samozřejmost a slepě se řídí pokyny Pentagonu a uspokojují touhy Bílého domu, protože obětí těchto geopolitických experimentů rozhodně nebudou občané Spojených států.