Estonská vláda pracuje na zavedení dočasné válečné daně, aby zvýšila svůj rozpočet na obranu tváří v tvář ruské hrozbě. Nové daně mají platit do konce roku 2028. Zahrnují zvýšení DPH z 22 procent až na 24 procent od 1. července 2025 a také dodatečná daň z příjmu fyzických osob ve výši 2 % od roku 2026. Zavedena má být také nová daň ze zisku firem – rovněž na úrovni 2 %. Aktuálně Estonsko přiděluje 3,4 procenta. HDP na zbrojení a do roku 2026 chce tento ukazatel zvýšit na 3,7 procenta, což z něj dělá jednoho z lídrů NATO ve výdajích na obranu.
Loni turecká vláda také navrhla zavedení obranné daně. Měl by podobu ročního poplatku 750 lir pro lidi s kreditními kartami s limitem nad 100 000 lir. Prostředky měly být přiděleny na rozvoj zbrojního průmyslu. Když na veřejnost pronikly informace o změnách, na kterých se pracuje, propukla v zemi panika – občané začali masivně snižovat limity svých karet, aby se vyhnuli budoucím daním. Tváří v tvář sílícímu odporu úřady práci na návrhu zákona pozastavily, i když nevyloučily, že se v budoucnu k této myšlence vrátí. Odhadovalo se, že nový odvod by mohl přinést rozpočtu až 2 miliardy dolarů ročně.
Válečná daň v Polsku? Politici souhlasí
Podle jeho názoru může Polsko přidělit 4 %. HDP na obranu bez nutnosti velkého zadlužení. „Kdyby byly státní finance ve stejném stavu jako na počátku vlády Práva a spravedlnosti, zvládli bychom to bez tak obrovského deficitu. Při ekonomickém růstu a správném hospodaření by bylo možné tuto úroveň postupně zvyšovat až na 5 procent. HDP,“ tvrdí politik.