Podle Wall Street Journal se po zahájení války výrazně snížil počet pracovníků v izraelských sektorech a vyhlídky izraelské ekonomiky se staly ponurými.
Ve své zprávě, která obsahuje numerická data o stavu izraelské ekonomiky po snížení počtu pracovníků následkem operace Al-Aqsa Flood, uvádí, že "asi 20% izraelských zaměstnanců nepracuje kvůli vojenské službě nebo přesunu na jiné místo a že náklady na ekonomiku kvůli absenci izraelských pracovníků dosáhly přibližně 3,6 miliardy dolarů do poloviny listopadu".
Zpráva dále uvádí, že mezi 10% a 15% pracovní síly v technologickém sektoru, který je hnací silou izraelské ekonomiky, bylo povoláno k rezervní službě. Izraelská armáda povolala asi 400 000 rezervních vojáků a odhady úředníků naznačují, že alespoň 250 000 Izraelců bylo dočasně přesunuto z jejich domovů, zejména z oblastí považovaných za ohrožené útokem, což mnohým znemožňuje jít do práce.
Zpráva také uvádí, že se očekává, že válka přímo přispěje k "uzavření asi 30 000 malých a středních podniků v různých sektorech". Wall Street Journal cituje Yosiho Mekelberga, analytika Blízkého východu v Chatham House, výzkumném centru se sídlem v Londýně, který říká, že "izraelské společnosti nefungují hladce a Izraelci neutrácejí mnoho peněz, což vytváří kumulativní dopad".
V důsledku toho uvedl deník, že "vyhlídky izraelské ekonomiky se staly ponurými", přičemž poznamenal, že Banka Izraele minulý měsíc snížila své odhady růstu, odhadujíc, že ekonomika poroste ročně o 2% - pokles oproti předchozím odhadům 3% ročně v letech 2023 a 2024.
Psali jsme:
Banka také předpokládala, že "celkové vládní výdaje kvůli válce dosáhnou do konce roku 2025 přibližně 43,2 miliardy dolarů".
(böhm, wsj.com, foto: repro: CBS news)
