Svátek má: Simona

Komentáře

Petr Sak

vědecký pracovník

Fenomén George Soros

Jsou lidé, jejichž osobnost a aktivity se stávají průsečíkem řady jednotlivých společenských procesů a mozaikou významných společenských jevů.

Takový jedinec pak představuje syntézu obtížně uchopitelných jevů a procesů. Analýza těchto jedinců představuje nástroj k uchopení společenské skutečnosti, která se teprve rodí a ve svých počátcích je gnozeologicky obtížně uchopitelná.

Takovou osobností – fenoménem je George  Soros, americký finanční oligarcha původem maďarský Žid. Výsledkem jeho konfliktního střetu se společenskou realitou je postoj minimálně tří států, Maďarska, Izraele a Rumunska, které tvrdí, že představuje hrozbu pro jejich stát.

Podobně se aktuálně vůči George Sorosovi vymezil designovaný rakouský kancléř Sebastian Kurz, který dal fondu George Sorose „Otevřená společnost“ 28 dní  na uzavření.

Z řad židovských intelektuálů se objevuje i nařčení, že je antisemitou, které je podkládáno i obviněními o jeho kolaboraci s nacisty při realizaci holocaustu. Vzhledem k jeho věku v době 2. světové války se však toto obvinění jeví jako málo věrohodné.

Přejděme však k analýze toho, co George Soros personifikuje. Svůj několikamiliardový majetek získal finančními spekulacemi na burze. Kapitalizmus získával svou legitimitu ideou, že představuje nejefektivnější způsob vytváření hodnot. G.Soros patří k nejvýraznějším představitelům finančního kapitalizmu, který se reprodukuje a akumuluje nikoliv vytvářením hodnot, ale finančními operacemi.

G.Soros dokázal spekulacemi na burze pohybovat hodnotou měn a z jejich diferencí generoval vysoký zisk. Mimo jiné stojí za bankrotem Anglické banky (Bank of England), k němuž došlo v černou středu v roce 1992. Bankrot stál britské daňové poplatníky přes 10 miliard dolarů v měnových rezervách a vyvolal do té doby nejhorší finanční krizi v historii země.

Bankéři se podílejí na vytváření finančních krizí, které jim generují zisk na úkor zbytku společnosti. Předpokládáme – li, že peníze reprezentují hodnotu a společenské vztahy,  takto generovaný zisk je vytvářen na úkor velkého množství lidí, kteří produkovali hodnoty a spekulací o ně byli připraveni G.Sorosem a dalšími spekulanty. Kapitalizmus tak ztrácí charakteristiku systému, který nejefektivněji vytváří hodnoty a získává naopak charakter parazitického systému. Na těchto aktivitách G.Sorose můžeme pozorovat procesy, které proměňují ekonomickou stránku kapitalistického systému.

Druhou oblastí působení G.Sorose je politický systém, ovšem politický systém států, jichž není občanem. Principem demokracie je „vláda lidu, pro lid, prostřednictvím lidu“. Politická vůle se rodí v nejširší základně společnosti a prostřednictvím nástrojů vytvořených v rámci politického systému se přenáší k subjektům, které tuto vůli naplňují. Opačný proces, kdy politika je výrazem politické vůle individuálního či skupinového subjektu, který různými způsoby (manipulací, propagandou, ekonomicky, represí) je z vrcholu politické pyramidy vnucen politické základně, tedy lidu, je protikladem demokracie a obvykle se nazývá monarchií či totalitou, mluvíme také o plutokracii. Tedy naplňování politické vůle jde opačným směrem než v demokracii. V postdemokracii jsou mechanizmy ovládání lidí většinou odlišné od totalitní vlády. S touto situací souvisí v České republice rozšíření  názoru mezi  deprivanty,  kteří se v posledních 29 letech „utábořili“ v politice, že občané nejsou kompetentní pro to, aby rozhodovaly a proto preventivně není doposud přijat zákon o referendu a návrhy, které vláda připravovala, byly náhražkou, které s podstatou referenda neměly nic společného.    


George Soros kapitál, který získal spekulacemi na mezinárodním finančním trhu a tedy parazitováním na světové populaci, využívá k manipulativnímu působení na politický život  v řadě států. Lze říci, že se jedná o globální manipulaci. Princip demokracie, kdy v politice jde o realizaci vůle lidu prostřednictvím politiků, je zde otočen. Pomocí spekulativního parazitického kapitálu je prosazována vůle G.Sorose proti vůli lidu jednotlivých států.

K prosazování své vůle používá řadu nástrojů. Vytváří nadace, neziskové organizace, poskytuje granty, mění historii a rozšiřuje jí pomocí učebnic a výuky, korumpuje politiky (mluví se až o třetině poslanců Evropského parlamentu, které má Soros koupené), pořádá konference, vlastní vysokou školu. Všechny tyto instituce mají určený obsah a cíl.  Prvoplánově nejde ani tak o obsah a i kdyby to, co G.Soros chce, bylo sebeušlechtilejší, tak se jedná o destrukci demokracie, protože jako občan cizího státu, kterému lid dané společnosti neposkytl žádný mandát, nemá nijakou legitimitu prosazovat v dané zemi své cíle, svou vůli. V demokracii také existuje institut politické odpovědnosti, druhá věc však je, jak je naplňován. G.Soros za své působení nikomu neskládá účty, nikomu není odpovědný.  

V mladé a střední generaci vyhasíná národní uvědomění. Tím spíše pak pro příslušníky těchto generací není problémem v neziskové organizaci financované G.Sorosem působit  proti národním zájmům. V individualizované tržní společnosti bez přívlastků jde přece pouze o zisk a o individuální prospěch.

Druhá věc jsou cíle a obsah politické vůle G. Sorose. Jakým právem požaduje, aby Evropská unie ročně přijímala 1,5 miliónů imigrantů?  Proč se jako americký občan nestane politikem USA a svůj program neprezentuje například ve vlastní prezidentské kampani? Argumenty ve prospěch těchto cílů jsou nesmyslné. Současná podoba imigrace jako naplnění  rozmanitosti je protimluv. Hodnota Evropy je v rozmanitosti působení jednotlivých kultur a společností. Masová imigrace by naopak tento stav rozbila, což můžeme vidět v imigrantských ghettech v Paříži a ve velkých městech Velké Británie a Německa.

Podobně posílení pracovního trhu imigranty je v rozporu se zaměstnaností imigrantů druhé a třetí generace, jejichž nezaměstnanost vysoce překračuje celek populace. Tyto generace jsou do společnosti integrovány ještě méně než první generace. Západní společnosti velké části těchto následných imigrantských generací nejsou schopny poskytnout plnohodnotný, důstojný život a jejich životní frustrace bez budoucnosti je vrhá zpátky ke kořenům své kultury a náboženství.

Je šokující, že evropští politici nejsou schopni s touto politickou, sociální, kulturní, náboženskou a  ekonomickou zkušeností pracovat. Jestliže se v Evropské unii nezaměstnanost pohybuje kolem deseti procent, proč nezapojí do pracovního procesu deset procent Evropanů, se stejnou kulturou, vzdělaností a usiluje o migranty s jinou kulturou a náboženstvím, s pochybným vzděláním a navíc nejenže jsou bez pracovních návyků, ale většinu svého života prožívají (vinou západu) v nelidských válečných podmínkách.

Pokud by existovala demokracie, tak procesy, jichž je George Soros subjektem, by tuto demokracii destruovaly.  


Petr Sak