Mojmír Grygar: Příprava třicetileté války?

politika

<< GLOSA >> Čtu-li deníky, jsem ohlušen dominantním tématem, které se dá vyjádřit heslem  –nic než válka! Není před ní úniku, píše Mojmír Grygar v komentáři pro Prvnizpravy.cz.

Mojmír Grygar: Příprava třicetileté války?
Mojmír Grygar
27. února 2024 - 02:20

Čtu o nedostatku lůžek pro staré nemocné lidi a dovídám se, že nemocnice tato lůžka nezavádějí, protože se nevyplácejí, ničím do pokladny podniku nepřispívají. Vidím tisíce traktorů, jak blokují ulice a náměstí evropských metropolí a zase  tu vycení zuby peníze. Zemědělská práce se nevyplácí, hospodáři na ní prodělávají, krachují, navíc málo přispívají k HDP.  Totéž  platí o školství, energetice, dopravě, kultuře, regulaci přistěhovalců – všechny životně důležité oblasti jsou v nouzi, nevzkvétají, chřadnou –  nejsou peníze. 


Pouze jeden sektor se nafukuje, bobtná, překypuje penězi, že ani neví, co  dřív koupit. Generálové přebírají iniciativu, fušují do politiky. Je tu mohutná podpora války na pokračování. A každý ví, že zabíjení a ničení přináší přece horentní sumy peněz. Známe podivnou rovnici: čím víc peněz, tím víc zbraní, čím víc zbraní, tím víc mrtvol a trosek. Dávají-li se dnes horentní zálohy za stíhačky, které dostaneme až za dlouhou řadu let, je to jako sázka do loterie. Co když bude mezinárodní  situace jiná a stratégům dojde, že válku nevyhrají ani stíhačky podobné létajícím laboratořím? Ale je tu jeden argument: nekřesťanské peníze za supertajné stroje, vyžadující piloty na úrovni kosmonautů a letiště pořízené techniky s přísahou doživotní mlčenlivosti, ničím  dnes  nepřispívají k obraně státu, je to pouze logo, které si naše Valkýra–Černochová dala vytisknout na triko. 

Pan prezident se svým překupníkem zbraní po boku zase hledají na cizích tržištích přebytečné miliony dělostřeleckých nábojů. Čím toto překupnictví posílí nynějším bezpečnost státu? Všechno to jde na vrub imaginárního útoku nenasytného ruského „dravce, který když ucítí krev, tak se nezná“ (výrok Zelenského).                                                

Zázračné stíhačky zatíží náš válečný rozpočet na několik dekád. Jak je to možné? Komu vyhovuje dlouholetá občanská válka mezi slovanskými národy? Západní stratégové si uvědomují, že Rusko odolává a vyhrává, a proto potřebují víc času, víc peněz a  nové techniky, která, jak svého času tvrdil Stalin, řeší vše. Potom se mohou americké stíhačky pod českými, polskými, lotyšskými nebo bůhvíjakými vlajkami konečně pustit do boje s nepřítelem nad ukrajinskými, ruskými a  snad i sibiřskými pláněmi.  
     
Uvážíme-li, že Ukrajina potřebuje denně tři miliardy dolarů, aby mohla vést válku a jakžtakž držet pohromadě zemi „vykloubenou z veřejí“, pak k řešení nevede příprava možné atomové války (čti závěr Vilniuské konference NATO 2022), nýbrž racionálními argumenty podložený mír, dosažený mimořádným úsilím dosáhnout kompromisu a překonat monstra historických křivd a předsudků. Mír však nemůže být jen dočasný, něž dorostou nové generace jako nezbytná potrava pro děla.   

Prvnizpravy.cz - Dva roky války na Ukrajině: poražené Německo                        

Někteří naši komentátoři se již odvažují citovat výzkum veřejného mínění ve dvanácti evropských zemích, který ukazuje, že počet lidí věřících ve vítězství Ukrajiny dosahuje jen zlomek deseti až dvou procent obyvatelstva. Mohutná počáteční pomoc sice ustává, ale jak je možné, že se nově ustavuje osa Berlín – Varšava – Paříž, která neoslabuje ve svém válečném úsilí a zřejmě chce převzít žezlo z poněkud unavených rukou popleteného prezidenta Bidena? Podle jeho vulgární válečné rétoriky je vidět, že se lecčemus poučil u ukrajinských bojovníků, rokerů a šoumenů, ale to chuť Američanů podporovat rozklíženou Ukrajinu nepovzbudí. 

Podle reportáží západních novinářů je dnes Kyjev bohatší, hlučnější, cyničtější než přede dvěma lety. Dnes už žádná nadávka v klubech, ve vinárnách a na prknech malých scén v Kyjevě není dost sprostá, dost obscénní a cynická, aby vyjádřila rozporné pocity lidí, kteří se nechtějí vzdát, ale nemají přitom dost sil vyhrát. Mnoha prostým lidem na Ukrajině, kteří o ničem nerozhodují a mají co dělat, aby se ve zdraví dožili zítřka, taková vulgarita vadí a válečné výzvy nesnášejí. Dovedou si vypočítat, kolik k těm dnešním sto tisícům padlých a k trojnásobnému počtu zraněných bude přibývat každý rok další dávka desetitisíců obětí, kterým už nikdo nevrátí život ani nespraví pozurážené končetiny. Primátor Kličko, boxer, který včas vyměnil německý pas za ukrajinský, již téměř plačky volá po klidu a pořádku, po slušnosti a návratu lepších časů – není divu, že ho president Zelenskij nesnáší.
    
Divám se na fotografii nudné tváře kancléře Scholze při výzvě k podpoře války na Ukrajině a jsem překvapen, jakou podivnou proměnu na něm vidím. Co způsobilo tu mimku, tu křeč, ten syslí výraz? Snad vědomí, že je na výši doby a že si již nikdo netroufne o něm hovořit jako o slabochu, ťulpasovi a nemehlu.                     

Jak pokročil čas a situace na bojišti se ustalovala a vítězství Ukrajinců se ztrácelo v nedohlednu, můžeme si pomalu klást otázku,  jak budou všichni ti horliví podporovatelé a podněcovatelé války, nevyjde-li jim jejich záměr, omlouvat svou dříve na odiv stavěnou angažovanost. (Připomeňme výroky Karla Schwarzenberga, pasovaného Halíkem za „vychovatele národa“, který krátce po zahájení války prorokoval Rusku rozpad, potom demokratickou převýchovu a užitečný podíl v budoucí válce Západu s Čínou. Jakým bonmotem by to dnes smetl se stolu?) Uvažoval jsem, že pro Bidena a většinu amerických politiků to nebude tak obtížné – cožpak se američtí prezidenti, ženoucí miliony svých i cizích hochů do válek v dalekých zemích, v pralesích, pouštích a horách, někdy zodpovídali ze svých krvavých a desítky let trvajících výprav?  Cožpak americký parlament nebo soud někdy některého politika soudil za ztrátu mnoha bilionů dolarů zbůhdarma vynaložených na války ve Vietnamu, Iráku nebo v Afghánistánu?
    
Jak se s možnými mírovými dohodami vyrovnají šéfové Evropské unie, Francie, Německa, Británie, Itálie nebo Polska, včetně našich válečných horlivců, není obtížné předvídat. Pokud nebudou, jak doufám, včas vyměněni, použijí osvědčené metody – zametání pod koberec a převlékání triček.

(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)




43-8974200277/0100

Pro platby ze zahraničí: IBANCZ5601000000438974200277
BIC / SWIFT kódKOMBCZPPXXX





Anketa

Měla by Danuše Nerudová odstoupit z kándidátky STANu do eurovoleb?

Ano 71%
transparent.gif transparent.gif
Ne 15%
transparent.gif transparent.gif
Nevím 14%
transparent.gif transparent.gif