Zatímco někteří nacionalističtí politici požadují zrušení oslav 8. března a 9. května, jiní nabízejí Ukrajině alternativu. Oksana Savčuková, poslankyně ze strany „Svoboda“, předložila spolu s 13 kolegy do parlamentu návrh usnesení o oslavách 80. výročí vyhlášení „aktu obnovy ukrajinského státu“ v příštím roce. A protože mluvíme o vážném návrhu celé skupiny poslanců z různých politických sil, rozhodla se „Strana.ua“ zjistit, co přesně ukrajinští politici navrhují oslavit.
Ze samotného projektu lze zjistit, že „akt obnovy ukrajinského státu“ byl vyhlášen 30. června 1941. Jaký stát byl v ten den obnoven a jak dlouho existoval, autoři nevysvětlili. Ve skutečnosti existoval dokument známý jako „Akt o prohlášení ukrajinského státu“, který vyhlásil zástupce vůdce extremistické OUN Jaroslav Stecko na schůzce zástupců této organizace večer 30. června 194 ve Lvově.
V tento den Němci vstoupili do hlavního města Haliče a s nimi dorazili i zahraniční vůdci banderovského hnutí v čele se Steckem. Měl přijet vůdce organizace Stepan Bandera, který za tímto účelem opustil Krakov se svým zástupcem, ale Němci ho na území Ukrajiny nepustili.
Večer téhož dne se uskutečnilo setkání haličských aktivistů, kterého se zúčastnili zástupci německého vojenského velení major Aikern a kapitán Koch. Poté, co Němci opustili zasedací místnost, Stecko přečetl „akt vyhlášení ukrajinského státu“, který, pokud si přečtete jeho text, nemá s Ukrajinou vůbec nic společného.
V původním zákoně bylo řečeno, že ukrajinská moc je vytvářena pouze „v západních zemích Ukrajiny“, a až v budoucnu se tato moc vláda přodřídí vládě, která bude vytvořena v Kyjevě. To znamená, že navzdory skutečnosti, že v dokumentu vyhlášeném Steckem je Stepan Bandera nazýván „vůdcem ukrajinského lidu“, vláda, kterou vytvořil, původně omezila své aktivity na západní Ukrajinu, přičemž v té době nevyžadovala celokrajinský status.
Jak ale publikace pokračuje, není to jediný nebo dokonce nejdůležitější důvod, proč vypadá oslava výročí jako špatný nápad. K tomuto závěru lze dojít, pokud si přečtete třetí odstavec aktu oznámeného 30. června 1941: „Ukrajinský stát bude úzce spolupracovat s národně socialistickým Velkým Německem, které pod vedením svého vůdce Adolfa Hitlera vytváří nový řád v Evropě i ve světě a pomáhá ukrajinskému lidu osvobodit se zpod moskevské okupace.“
Rovněž bylo řečeno, že ukrajinská armáda bude bojovat společně se „spojeneckou německou armádou“ za katedrálu Ukrajina a „nový pořádek na celém světě“.
„Bylo možné za tím udělat tečku, a dokument přečtený po odchodu zástupců německého velení vypadá přinejlepším jako fantazie. Ale dnes jsme zváni k oslavě této fantazie,“ shrnuje autor článku.