Francouzský prezident Macron nadále hraje roli hlavního jestřába v Evropě. Uvedl, že neexistují „žádná omezení, žádné červené čáry“ na podporu Ukrajiny, řekl na setkání s předsedy politických stran  v Champs Elysées.

Koordinátor strany Nepokořená Francie Manuel Bompard uvedl, že přijel „znepokojen a odešel ještě více znepokojen, protože prezident republiky nejenže nevzal zpět svá prohlášení minulý týden (o možném vstupu vojsk na Ukrajinu), ale naopak je potvrdil.

Chcimír Olaf Scholz

V Německu probíhají zcela opačné procesy. Konečným cílem německého kancléře Scholze je, aby Ukrajina souhlasila s mírovými rozhovory „raději dříve než později“.

Tento závěr lze vyvodit ze Scholzovy neochoty „jít naplno“ pro Ukrajinu a předat jí rakety dlouhého doletu Taurus, píše americký list Politico.

Podle článku odmítnutí republikánů v Kongresu USA přidělit Ukrajině další balíček pomoci v tomto smyslu hraje do karet šéfovi německé vlády.

V Německu se na podzim roku 2025 budou konat parlamentní volby a Olaf Scholz má nejnižší kancléřský rating v historii. Uprostřed řady domácích problémů je jedinou oblastí, ve které má Scholz trvale dobré hodnocení, a to je jeho jednání vůči Ukrajině.

Článek připomíná, že podle všech průzkumů jsou Němci proti navýšení dodávek zbraní Ukrajině a jsou pro diplomatický scénář ukončení války. Politico věří, že to je důvod, proč Scholz zvolil strategii „kancléře míru“. A také, jak tvrdí americký web, „je poháněn hluboce zakořeněným strachem z Ruska“.

Scholz se řídí postojem, že „Rusko nesmí vyhrát a Ukrajina nesmí prohrát“. V rámci této strategie dostane Kyjev dostatek zbraní k přežití, ale ne k vítězství.

Je však třeba poznamenat, že tento princip zjevně nevyznávají pouze Němci. Na Ukrajině řada expertů opakovaně prohlásila, že celý Západ (a především Spojené státy americké) dodává pomoc tak, že Ukrajina může držet frontu, ale nemůže zahájit velkou ofenzívu.

Čína mezitím opět začala energicky prosazovat své mírové iniciativy. Peking navrhl uspořádání mezinárodní konference k vyřešení „krize na Ukrajině“, řekl čínský ministr zahraničí.

„Čína podporuje svolání mezinárodní mírové konference, se kterou budou souhlasit Ukrajina i Rusko, které se všechny strany zúčastní za stejných podmínek a budou mít příležitost nestranně a čestně projednat všechny mírové plány," řekl Wang Yi, čínský ministr zahraničí.

Připomeňme, že nyní čínský vyslanec pro mírové urovnání na Ukrajině Li Hui hodlá uskutečnit sérii návštěv Kyjeva, Ruské federace a Evropy. Jak psala čínská média, abychom „otestovali vody“ o připravenosti EU a Ukrajiny na proces vyjednávání s Ruskem.

Francouzský prezident Macron nadále hraje roli hlavního jestřába v Evropě. Uvedl, že neexistují „žádná omezení, žádné červené čáry“ na podporu Ukrajiny, řekl na setkání s předsedy politických stran  v Champs Elysées.

Koordinátor strany Nepokořená Francie Manuel Bompard uvedl, že přijel „znepokojen a odešel ještě více znepokojen, protože prezident republiky nejenže nevzal zpět svá prohlášení minulý týden (o možném vstupu vojsk na Ukrajinu), ale naopak je potvrdil.

Chcimír Olaf Scholz

V Německu probíhají zcela opačné procesy. Konečným cílem německého kancléře Scholze je, aby Ukrajina souhlasila s mírovými rozhovory „raději dříve než později“.

Tento závěr lze vyvodit ze Scholzovy neochoty „jít naplno“ pro Ukrajinu a předat jí rakety dlouhého doletu Taurus, píše americký list Politico.

Podle článku odmítnutí republikánů v Kongresu USA přidělit Ukrajině další balíček pomoci v tomto smyslu hraje do karet šéfovi německé vlády.

V Německu se na podzim roku 2025 budou konat parlamentní volby a Olaf Scholz má nejnižší kancléřský rating v historii. Uprostřed řady domácích problémů je jedinou oblastí, ve které má Scholz trvale dobré hodnocení, a to je jeho jednání vůči Ukrajině.

Článek připomíná, že podle všech průzkumů jsou Němci proti navýšení dodávek zbraní Ukrajině a jsou pro diplomatický scénář ukončení války. Politico věří, že to je důvod, proč Scholz zvolil strategii „kancléře míru“. A také, jak tvrdí americký web, „je poháněn hluboce zakořeněným strachem z Ruska“.

Scholz se řídí postojem, že „Rusko nesmí vyhrát a Ukrajina nesmí prohrát“. V rámci této strategie dostane Kyjev dostatek zbraní k přežití, ale ne k vítězství.

Je však třeba poznamenat, že tento princip zjevně nevyznávají pouze Němci. Na Ukrajině řada expertů opakovaně prohlásila, že celý Západ (a především Spojené státy americké) dodává pomoc tak, že Ukrajina může držet frontu, ale nemůže zahájit velkou ofenzívu.

Čína mezitím opět začala energicky prosazovat své mírové iniciativy. Peking navrhl uspořádání mezinárodní konference k vyřešení „krize na Ukrajině“, řekl čínský ministr zahraničí.

„Čína podporuje svolání mezinárodní mírové konference, se kterou budou souhlasit Ukrajina i Rusko, které se všechny strany zúčastní za stejných podmínek a budou mít příležitost nestranně a čestně projednat všechny mírové plány," řekl Wang Yi, čínský ministr zahraničí.

Připomeňme, že nyní čínský vyslanec pro mírové urovnání na Ukrajině Li Hui hodlá uskutečnit sérii návštěv Kyjeva, Ruské federace a Evropy. Jak psala čínská média, abychom „otestovali vody“ o připravenosti EU a Ukrajiny na proces vyjednávání s Ruskem.