Předseda Sněmovny a šéf hnutí SPD Tomio Okamura upozornil na sociálních sítích na projekt Evropské unie, který podle něj může zásadně omezit soukromí občanů. Varuje, že digitální identita se může postupně proměnit v nástroj sledování a kontroly připomínající mechanismy známé z autoritářských režimů. Na problém upozornil také americký think tank Gatestone Institute.

„Evropané jsou samozřejmě kontrolováni ‚pro jejich vlastní dobro‘. V zájmu jejich ‚ochrany‘ jim byrokraté pouze odeberou soukromí a svobodu,“ varuje americký výzkumník Robert Williams.

Debata o digitální identitě přitom zdaleka není jen evropským tématem. Podle spisovatele a novináře Michaela Shellenbergera se podobné myšlenky prosazují i mezi vlivnými osobnostmi ve Spojených státech. „Prosazování digitální identity financují hlavně Američané – včetně Billa Gatese a majoritního vlastníka společnosti Oracle Larryho Ellisona,“ uvedl.


Ellison zároveň naznačil, kam takový vývoj může směřovat. „Občané se budou snažit chovat co nejlépe, protože budeme neustále zaznamenávat a hlásit vše, co se bude dít,“ uvedl.

Kritici upozorňují, že tento přístup nápadně připomíná čínský systém sociálního kreditu. „Pokud vám to všechno zní povědomě, tak to silně připomíná čínský systém sociálního kreditu,“ varuje Williams s odkazem na systém „City Brain“, který v Číně využívá rozsáhlou síť kamer a umělou inteligenci k nepřetržitému sledování obyvatel.

Na možná rizika upozorňuje také analýza Institutu pro politiku a společnost. Její autor Jan Rovenský varuje, že současný evropský model sice působí jako dobrovolný a decentralizovaný, ale tlak na jeho rozšiřování může situaci rychle změnit. „Současný liberální evropský přístup může časem zmutovat ke stejnému typu plošné kontroly, pokud bude systém rozšiřován o nové povinnosti a napojován na veřejné i soukromé služby,“ uvádí.

Projekt evropské digitální identity, známý jako European Digital Identity Wallet, patří mezi nejambicióznější iniciativy Evropské unie v oblasti digitalizace. Navazuje na rámec eIDAS a jeho cílem je umožnit občanům prokazovat totožnost a podepisovat dokumenty v online prostředí napříč členskými státy.

Podle Evropské komise má digitální peněženka fungovat jako aplikace, v níž budou uživatelé uchovávat své doklady i přístupové údaje ke službám veřejného i soukromého sektoru. V praxi by tak mohla zasahovat do široké škály každodenních činností – od komunikace s úřady přes bankovní služby až po zdravotnictví.


Podle něj existuje reálné riziko, že se z dobrovolného nástroje stane postupně nutnost. „Pokud bude digitální identita propojena s různými oblastmi života – od bank přes sociální sítě až po online nákupy – vznikne rozsáhlá datová mapa, která dokáže detailně popsat chování, preference i názory každého uživatele,“ uvádí.

Zvlášť citlivé je možné propojení se soukromými platformami. „Pokud by například přístup k účtu na sociální síti nebo k internetovému obchodu byl podmíněn ověřením identity prostřednictvím digitální peněženky, každé přihlášení, komentář či nákup by bylo jednoznačně spojeno s konkrétní fyzickou osobou,“ upozorňuje.

Další obavy se týkají propojení digitální identity s dalšími iniciativami, jako je digitální euro nebo sledování uhlíkové stopy. „V případě, že by se za občanem táhla kompletní digitální stopa, by se prostor pro anonymní vyjadřování, svobodný pohyb v digitálním prostředí a osobní svobodu dramaticky zmenšil,“ varuje studie.

Rovenský uzavírá, že rozhodující bude, zda si systém zachová dobrovolnost a kontrolu nad daty. „Jakmile se digitální peněženka stane podmínkou pro přístup ke službám, platbám či komunikaci s úřady, stane se fakticky povinným nástrojem, a tím i potenciálním prostředkem plošného sledování,“ dodává.

Debata o digitální identitě tak podle něj není jen otázkou technologického pokroku, ale především otázkou budoucí podoby svobody a soukromí v digitální společnosti.