Podle vydání by klíčovou prioritou Kyjeva měla být makroekonomická stabilita a reformy bankovního a soudního systému, které mohou přesvědčit zahraniční obchodní kruhy.

Být prezidentem není snadné. A být prezidentem země, která je ve stavu „ozbrojeného konfliktu“ s Ruskem a která v USA vytváří negativní titulky, je ještě obtížnější úkol - zejména pokud jde o Ukrajinu, poukazuje Forbes.

Je však povinen to udělat. Vladimir Zelenskij, bývalý filmový herec, dostal od lidu mandát. Mnozí očekávají, že odtáhne Ukrajinu od linie, za níž je stát ve stavu rozpadu. Přestože ukrajinský vůdce vyhrál volby se 73% hlasů, jeho míra podpory se nyní pohybuje kolem 40%. „A nelze říci, že je to vynikající ukazatel," konstatuje časopis.

Pokud se na tuto problematiku podíváte celkově, dluhové zatížení Kyjeva se snížilo z 80% HDP v roce 2016 na nynějších 52%, zatímco inflace se zastavila na 4%. Klíčová sazba je na 11%. „To je zabiják růstu. Ukrajinská ekonomika je stále křehká,“ poznamenává Forbes.

Ve čtvrtém čtvrtletí vzrostl ukrajinský HDP o 0,1%, což bylo nejnižší ukazatel od roku 2016. V loňském roce ukrajinská ekonomika vzrostla o 1,5% - což je sice lepší než v sousedním Rusku, ale horší než prognózy trhu naznačující růst o 2,3%.

Dobrou zprávou pro Zelenského je, že nebyl zvolen, aby prosazoval ekonomický rozmach. Zelenskij byl zvolen tak, aby ukončil „válku s Ruskem“ a vrátil ukrajinskou politickou arénu do normálu. Příběhy jako ten, který se stal s nechvalně známou společností Burisma na Ukrajině, nejsou překvapivé. Velcí podnikatelé si vždy našli místo pro sebe a jako součást politické konfrontace si musí neustále zvolit správnou stranu, aby si udrželi kontrolu nad svou částí Ukrajiny.

Takové reálie vedou k politickému boji a feudálním hádkám mezi na Západě známými miliardáři: od plynového magnáta Dmitrije Firtaše po Igora Kolomojského, který narazil na Petro Porošenka v otázce opětovného znárodnění Privatbank.

Ačkoli případ Burismy zůstává nejznámější konfrontací ve Spojených státech, mnoho incidentů týkajících se ukrajinských obchodních elit znepokojilo zahraniční investory.

Před dvěma týdny Zelenskij rozpustil svou vládu. Kromě předsedy vlády opustilo své funkce také mnoho klíčových členů kabinetu. „To je první vláda, kde není top-korupce. Ale nekrást je příliš málo ... Potřebujeme nové mozky a nová srdce,“ řekl pak ukrajinský vůdce.

„K otřesům vlády by se sotva mohlo stát v nejhorším čase pro Ukrajinu uprostřed vypuknutí koronaviru, recese světového trhu, absence dohody s MMF, úzkosti držitelů dluhopisů na sekundárním trhu a nadcházející splácení vážných státních dluhů. Klíčovými prioritami nové vlády by měla být makroekonomická stabilita a stimulace přímých zahraničních investic,“ řekl Andy Hunder, prezident Americké obchodní komory na Ukrajině.

K dosažení těchto cílů musí ukrajinské úřady podle odborníků přesvědčit zahraniční společnosti, že jsou investice do ekonomiky této země bezpečné.

Ferrexpo, jedna z největších ukrajinských společností zastoupených na londýnské burze cenných papírů, zároveň čelí soudnímu sporu, který sahá až k rivalitě mezi generálním ředitelem společnosti Konstantinem Ževagem a Porošenkem.

Ukrajinský soud uložil omezení prodeje švýcarské divize společnosti a samotnému Ževagu hrozil nedávno propuštěný generální prokurátor Ruslan Rjabošapki, který hrozil zapsáním podnikatele do seznamu mezinárodně hledaných pro podezření ze zpronevěry.

Ukrajinský magnát dobrovolně rezignoval na šéf Ferrexpa, ale to nic neznamenalo, protože jeho problémy se již rozšířily na samotnou společnost. Podle zdrojů obeznámených se situací, byly útoky na Ferrexpo zakořeněny v bezprecedentním rozhodnutí státního zástupce o zmrazení aktiv a tlaku na Ževaga.

„Oligarchové vlastní všechny hlavní televizní kanály a sponzorují loajální členy Nejvyšší rady," říká Melinda Haringová, zástupkyně ředitele střediska Eurasie v Atlantické radě. „Investoři nejsou blázni. Nebudou na Ukrajině investovat vážné peníze, dokud země nezmění soudy.“

Boje mezi oligarchy, mezi něž patřil Porošenko, který je na Ukrajině známý jako „čokoládový král“, jsou běžné. Zelenského administrativa musí počítat s těmito realitami.

Tým ukrajinského vůdce dokázal prorazit řadou důležitých, ale malých reforem, které podnikům usnadnily život. Reforma soudnictví se však zastavila; někteří odborníci se domnívají, že ani soudy, ani politici nechtějí dělat ústupky, protože v sázce je ideální nástroj donucování a kontroly na Ukrajině.

Zahraniční obchodní kruhy ocenily některé reformy v Kyjevě. Očekává se, že Rada provede pozemkovou reformu a dokončí úklid bankovního sektoru, ale úspěch těchto opatření není vůbec zaručen. Navíc, pokud parlament neprovede bankovní reformu, Kyjev neuvidí novou dohodu s MMF.

„Před masakrem minulý týden bych Zelenskému dala čtyři plus plus," řekla Haringová. „Ale po tomto masakru je pro mě těžké říci něco nového o nové vládě, která postrádá manažerské zkušenosti, charisma a mandát k reformě."