Británie připravuje rozsáhlý zásah státu do financování průmyslu. Vláda chce během pěti let posílit dvě veřejné investiční instituce o 20,4 miliardy liber, přibližně 570 miliard korun. Peníze mají podpořit umělou inteligenci, obranný průmysl, energetiku a infrastrukturu. Londýn tím reaguje na stále tvrdší světovou soutěž o technologie, výrobní kapacity a kapitál. Pro Evropskou unii, jejíž průmysl již zatěžují vysoké ceny energií a investiční nejistota, vzniká další konkurenční tlak.
Podle informací Financial Times potvrzených britským ministerstvem financí získá National Wealth Fund dalších 15,4 miliardy liber a British Business Bank pět miliard liber. Opatření má ministr financí John Healey představit v rozpočtu 28. října. První instituce financuje především strategickou infrastrukturu, energetiku a rozsáhlé průmyslové projekty. Druhá pomáhá menším a rostoucím podnikům získávat kapitál. Stát chce prostřednictvím půjček, záruk a kapitálových vstupů přilákat také soukromé investory.
Britská vláda očekává podporu přibližně 100 tisíc pracovních míst do roku 2035. Jde ovšem o odhad, jehož naplnění bude záviset na úspěšnosti investic. Rozdíl proti běžným dotacím je zásadní. Veřejný kapitál může vytvářet finanční aktiva a přinášet výnosy. Současně však znamená riziko ztrát, které nakonec ponese stát. Investiční program proto není bezplatným zdrojem hospodářského růstu, ale rozhodnutím převzít část podnikatelského rizika za veřejné prostředky.
Světové velmoci mění pravidla průmyslové soutěže
Britský krok zapadá do širší proměny světové ekonomiky. Čína dlouhodobě podporuje strategická odvětví veřejným financováním a průmyslovou politikou. Spojené státy využívají investiční pobídky, státní zakázky a technologická omezení. Londýn nyní rozšiřuje vlastní finanční nástroje, aby udržel a přilákal výrobu s vyšší přidanou hodnotou.
Pro Evropskou unii je problémem nejen objem dostupného kapitálu, ale také jeho roztříštěnost. Vedle evropských institucí existují národní podpůrné programy, jejichž možnosti se výrazně liší podle finanční síly jednotlivých států. To komplikuje vytváření srovnatelných investičních podmínek napříč jednotným trhem. Británie se snaží tuto konkurenci využít. Veřejným kapitálem chce snížit rizika strategických projektů a nabídnout investorům atraktivnější financování. Samotná finanční podpora však nezaručuje úspěch. Rozhodující zůstávají také ceny energií, kvalifikovaná pracovní síla, produktivita a stabilita podnikatelského prostředí.
Zásadní ekonomickou otázkou je, zda nové prostředky skutečně vyvolají investice, které by jinak nevznikly. Pokud pouze nahradí soukromý kapitál veřejným nebo podpoří nerentabilní projekty, může být výsledkem vyšší zadlužení bez odpovídajícího růstu produktivity. Průmyslová politika se tak stále více mění v soutěž států o to, kdo dokáže nabídnout podnikům výhodnější podmínky pro dlouhodobé investice. V této soutěži již nerozhodují pouze mzdy a daně, ale také dostupnost kapitálu a schopnost financovat nové technologie.
Český průmysl může ztrácet investice i rozhodovací pravomoci
Pro Českou republiku je britský plán důležitý kvůli jejímu silnému napojení na evropské výrobní řetězce. Automobilový průmysl, strojírenství, elektrotechnika a energetika patří mezi odvětví, v nichž o nových investicích často rozhodují nadnárodní společnosti. Pokud jiné země nabídnou výhodnější financování, může se část budoucích projektů přesunout mimo české území. Nejde pouze o nové továrny, ale především o výzkum, vývoj a výrobu s vyšší přidanou hodnotou. Ty rozhodují o dlouhodobé konkurenceschopnosti.
Britské investice však mohou českým podnikům otevřít také nové příležitosti. Rozvoj obranného průmyslu, energetiky a infrastruktury vytváří poptávku po technologiích a dodávkách, v nichž mají české firmy zkušenosti. Záležet bude na jejich schopnosti zapojit se do financovaných projektů. Česká hospodářská politika proto stojí před širší otázkou: Dokážou domácí investiční a záruční instituce pomáhat českým podnikům růst, nebo bude země nadále převážně výrobní základnou, o jejíž budoucnosti se rozhoduje v zahraničních centrálách?
Britský plán ukazuje, že stát může při financování strategických investic sehrávat aktivnější roli. Současně však musí prokázat, že veřejné prostředky přinášejí skutečný hospodářský výsledek, nikoli pouze přesouvají podnikatelské ztráty na daňové poplatníky. Evropa tak čelí dvojímu tlaku. Musí obstát v konkurenci Číny a Spojených států a současně reagovat na investiční politiku Británie. Pokud nedokáže mobilizovat kapitál pro vlastní průmysl a technologie, hrozí jí postupné oslabování výrobní základny a rostoucí závislost na zahraničních investičních rozhodnutích.
Pro Českou republiku je podstatné, aby v této soutěži nezůstala pouze dodavatelem levnější výroby. Rozhodující bude, zda dokáže vytvářet podmínky také pro domácí technologické firmy, výzkum a investice s vyšší přidanou hodnotou.
(Beneš, prvnizpravy.cz, repro: guardian)
Zdroje: 1. Financial Times – Britská vláda posílí veřejné investiční instituce; 2. Reuters – Británie připravuje kapitálovou podporu ve výši 20,4 miliardy liber; 3. Britská vláda – Pravidla fungování National Wealth Fund; 4. Průmyslová strategie a financování podniků; 5. Britský parlament – Ekonomická a rozpočtová situace před rozpočtem 2026
