Německo udělalo další krok od éry, kdy čínské investice posuzovalo především podle toho, kolik přinesou kapitálu a obchodu. Spolková vláda zablokovala plánované převzetí 80procentního podílu v logistické společnosti Konrad Zippel čínským státním koncernem COSCO. Ministerstvo hospodářství rozhodnutí zdůvodnilo bezpečnostními riziky, rostoucí závislostí na zahraničním subjektu a možným ohrožením odolnosti německých i evropských dodavatelských řetězců.
Případ je významný tím, že Zippel není žádný evropský logistický gigant. Berlín ale dospěl k závěru, že o strategičnosti firmy nerozhoduje pouze její velikost. Rozhoduje také to, kudy její kontejnery jezdí, jaké uzly obsluhuje, jaká data o dopravních tocích má k dispozici a jakou roli může sehrát v krizové situaci. Německo tak začíná u Číny používat stejnou logiku, kterou bolestivě poznalo u ruské energetiky. Obchodní závislost vytvořená v době klidu se může v době politického konfliktu změnit v nástroj nátlaku.
Zippel není gigant. Kontroluje ale citlivé uzly
Zippel se specializuje na takzvanou hinterlandovou logistiku, tedy přepravu kontejnerů mezi severoněmeckými přístavy a průmyslovými centry ve vnitrozemí. Podle Handelsblattu má roční obrat kolem 80 milionů eur a kapacitu přibližně 175 tisíc standardních kontejnerů ročně.
Celkovým podílem na německém trhu firma dominantní není. Na některých jednotlivých terminálech je ale její pozice výrazně silnější. Podle interního vládního dokumentu citovaného deníkem Handelsblattem se její podíl na překládce v Berlíně, Schkopau a Elsterwerdě pohybuje mezi 35 a 90 procenty.
COSCO chtělo získat 80 procent společnosti. Německý antimonopolní úřad transakci z hlediska hospodářské soutěže schválil, bezpečnostní posouzení spolkové vlády ale dopadlo opačně. Interní vládní materiál upozorňoval na „značné bezpečnostní obavy“ a na možnost, že strategické závislosti mohou být během politických konfliktů využity jako prostředek nátlaku. Kabinet tedy neřešil, zda by COSCO omezilo konkurenci. Řešil mnohem tvrdší otázku, zda má čínský státní podnik získat většinovou kontrolu nad částí infrastruktury, která umožňuje sledovat a řídit důležité přepravní toky uvnitř Německa.
Do hry vstoupil Bundeswehr i NATO
Bezpečnostní rozměr případu ještě zesílil po stanovisku ministerstva obrany. Podle informací Handelsblattu upozornilo, že Zippel hraje roli také při logistické podpoře Bundeswehru. V případě konfliktu by navíc přepravní trasy směrem k německé východní hranici měly význam také pro NATO.
To mění pohled na celou transakci. Logistická firma nedisponuje pouze kamiony, vlaky a kontejnery. Má podrobné znalosti o trasách, terminálech, zákaznících, kapacitách a slabých místech dopravní sítě. Informace, které mají v běžném obchodním provozu ekonomickou cenu, mohou mít v krizové situaci také bezpečnostní hodnotu.
COSCO navíc není běžná soukromá rejdařská společnost. Jde o čínský státní podnik a jednoho z největších světových hráčů v námořní dopravě a logistice. Už dnes drží podíly v řadě evropských přístavů a terminálů.
Hamburk přitom poskytuje názorné srovnání. Německá vláda v roce 2022 odmítla plný čínský vstup do kontejnerového terminálu Tollerort, ale umožnila COSCO získat podíl pod hranicí 25 procent a zároveň mu zakázala strategická rozhodovací práva. Transakce byla následně dokončena s podílem 24,99 procenta. Tehdy šlo o kompromis mezi obchodními zájmy a bezpečností. U Zippelu už Berlín žádný podobný kompromis nepřijal.
Německo po ruské lekci přepisuje vztah k Číně
Rozhodnutí zapadá do širší změny německé hospodářské politiky. Ministerstvo hospodářství připravuje zpřísnění pravidel pro prověřování zahraničních investic. Podle návrhu, o němž informoval Handelsblatt, má být možné snáze blokovat převzetí v citlivých odvětvích a rozšířit okruh sektorů považovaných za strategické. Důvod je zřejmý. Německo už jednou vsadilo na předpoklad, že hluboká hospodářská provázanost automaticky snižuje geopolitické riziko. U ruského plynu tato sázka skončila mimořádně draze.
U Číny je problém ještě složitější. Německé automobilky, chemický průmysl i strojírenství jsou na čínském trhu hluboce závislé. Evropské firmy zároveň odebírají z Číny baterie, elektroniku, solární technologie i řadu kritických surovin. Berlín proto nemůže vazby s Pekingem jednoduše přerušit. Začíná ale kreslit hranici tam, kde obchod přechází v kontrolu infrastruktury, dat a strategických dopravních uzlů.
Pro české firmy to není vzdálený německý spor. Český průmysl je pevně zapojen do německých výrobních a logistických řetězců a významná část českého obchodu se světem je na německou dopravní infrastrukturu navázána. Pokud Berlín začne systematicky omezovat čínské vlastnictví v logistice a dalších strategických sektorech, změna pravidel se bude nepřímo týkat také českých podniků.
Případ Zippel proto není důležitý kvůli velikosti jedné hamburské firmy. Je důležitý kvůli pravidlu, které za ním začíná vznikat. Německo dává najevo, že strategickou infrastrukturu už nebude posuzovat pouze podle ceny, hospodářské soutěže a příslibu nových investic. Do rovnice vstoupila bezpečnost, závislost a otázka, kdo bude v době krize držet informace a kontrolovat dopravní uzly.
COSCO tentokrát narazilo. A pokud Berlín prosadí připravované zpřísnění investičních pravidel, Zippel pravděpodobně nebude poslední čínská akvizice, u níž německá vláda položí bezpečnost nad obchod.
(Beneš, prvnizpravy.cz, foto: zai)
Zdroje: 1. Handelsblatt – Bund stoppt chinesische Übernahme am Hamburger Hafen; 2. Bundesregierung will China-Deal am Hamburger Hafen stoppen; 3. Reuters – Germany blocks sale of logistics company to China’s Cosco; 4. Handelsblatt – Reiche will mit neuem Gesetz China-Einfluss abwehren; 5. Spolkové ministerstvo hospodářství – Rozhodnutí k podílu COSCO v terminálu Tollerort
