Evropská bankovní unie není dostatečně připravena zajistit mimořádné financování při selhání systémově významné banky. Vyplývá to ze zprávy Rady pro finanční stabilitu (FSB), zveřejněné 9. října 2026. Mezinárodní organizace prověřovala, zda mají jednotlivé státy předem připravené finanční mechanismy, které umožní zvládnout bankovní krizi bez nekontrolovaného kolapsu a rozsáhlých ztrát daňových poplatníků. Výsledek je pro Evropu nepříjemný. Přestože má společný dohled i krizový fond, její finanční bezpečnostní systém zůstává nedokončený.
FSB hodnotila připravenost devatenácti finančních jurisdikcí. Plně vyhověly pouze Spojené státy, Velká Británie, Japonsko a Hongkong. Pět dalších splňuje požadavky převážně, osm vykazuje závažné nedostatky a Argentina s Indií příslušné standardy nesplňují. Evropská bankovní unie se ocitla ve skupině se závažnými nedostatky společně například s Čínou a Švýcarskem.
Hodnocení se netýká běžné finanční kondice bank, ale schopnosti veřejných institucí rychle zajistit mimořádnou likviditu při řešení jejich selhání. Banka totiž může mít dostatečný majetek, a přesto nedokázat okamžitě uspokojit požadavky klientů a obchodních partnerů na výběr peněz.
Takové riziko ukázal kolaps švýcarské Credit Suisse v roce 2023. Její převzetí bankou UBS vyžadovalo rozsáhlé záruky a mimořádnou likviditní podporu veřejných institucí. FSB proto požaduje, aby státy měly předem určeno, odkud potřebné prostředky získají, jak rychle je dokážou uvolnit a jak případné ztráty následně uhradí finanční sektor.
Zpráva neznamená, že evropským bankám bezprostředně hrozí kolaps. Upozorňuje však na nedostatky krizových mechanismů, které mohou v rozhodujícím okamžiku proměnit zvládnutelný problém v rozsáhlou finanční krizi.
Dva biliony v evropském fondu, ale poslední pojistka chybí
Evropská bankovní unie disponuje Jednotným fondem pro řešení krizí (SRF), který financují samotné banky. Na konci roku 2025 obsahoval přibližně 81,6 miliardy eur, tedy téměř dva biliony korun. Fond splňuje stanovený cílový objem a evropské orgány mají podle FSB dobře připravené postupy pro jeho využití. Problém však spočívá v omezené možnosti rychle získat další prostředky při selhání mimořádně velké banky nebo několika významných institucí současně.
Fond si sice může půjčovat na finančních trzích, dostupnost dostatečně vysokých částek právě během hluboké finanční krize ale není zaručena. FSB proto označila jeho finanční flexibilitu za nedostatečnou, přestože provozní připravenost a mechanismy ochrany daňových poplatníků hodnotí příznivě.
Řešením měla být dodatečná finanční pojistka prostřednictvím Evropského stabilizačního mechanismu (ESM). Pro případ mimořádných bankovních krizí má být připravena úvěrová kapacita 68 miliard eur, přibližně 1,66 bilionu korun.
Její aktivaci však blokuje nedokončená ratifikace reformy ESM. Změnu dosud neschválila Itálie, jejíž parlament reformu odmítl. Ostatní země eurozóny tak nemohou společnou pojistku uvést do provozu. Vzniká absurdní situace. Evropské státy se na vytvoření dodatečného bezpečnostního mechanismu dohodly již v roce 2020, ale po téměř šesti letech jej stále nedokázaly zprovoznit.
Samotný ESM přitom funguje dál. Zablokována je právě nová úvěrová pojistka určená k posílení krizového fondu. Její případné využití by mělo podobu dočasných půjček, jejichž náklady má následně nést bankovní sektor. Evropa tedy nemá problém s neexistencí pravidel. Má problém s politickou neschopností dokončit systém, který už byl dohodnut.
Český bankovní sektor stojí mimo unii, rizikům však neunikne
Česká republika není členem evropské bankovní unie a řešení případného selhání tuzemských bank spadá do pravomoci České národní banky. Česko má také vlastní Fond pro řešení krize, který na konci roku 2025 obsahoval přibližně 40,9 miliardy korun. Prostředky spravuje Garanční systém finančního trhu. Slouží k financování opatření při řešení selhání finančních institucí a nelze je zaměňovat s prostředky určenými na zákonné pojištění vkladů.
Český bankovní sektor je však úzce propojen se zahraničními finančními skupinami. Významné tuzemské banky patří vlastníkům z Rakouska, Belgie a Francie. Rozsáhlá krize některé z těchto skupin by proto mohla ovlivnit financování českých podniků, podmínky poskytování úvěrů i důvěru na finančním trhu.
Problém by mohl být obzvlášť citelný v období slabšího hospodářského růstu, kdy průmysl potřebuje investovat do modernizace výroby a technologických změn. Nedostatek důvěry ve finanční systém totiž zpravidla vede k opatrnějšímu úvěrování a vyšším nákladům financování.
Zpráva FSB tak odhaluje rozpor mezi evropskými politickými ambicemi a skutečnou připraveností společných institucí. Evropská unie požaduje rozsáhlé investice do obrany, energetiky a průmyslové transformace, ale stále nedokončila jeden ze základních mechanismů ochrany finanční stability.
Po zkušenostech z finanční krize v roce 2008 evropské vlády slibovaly, že bankovní kolapsy už nebudou řešeny improvizovanými záchrannými operacemi za peníze daňových poplatníků. Současné hodnocení ukazuje, že tento slib dosud nemá dostatečně pevné institucionální zajištění.
Největším rizikem přitom není samotná existence nedostatků, ale politická neschopnost je včas odstranit. Pokud přijde další rozsáhlá bankovní krize, evropské vlády už nemusejí mít prostor na dlouhá jednání. Finanční trhy totiž na politickou dohodu čekat nebudou.
(Beneš, prvnizpravy.cz, foto: aiko)
Zdroje: 1. Financial Stability Board – Zpráva o připravenosti států na financování bankovních krizí, 9. října 2026; 2. Reuters – Globální finanční dohled varuje před nedostatky krizového financování bank, 9. října 2026; 3. Financial Stability Board – Kompletní hodnocení krizových finančních mechanismů; 4. Single Resolution Board – Stav evropského fondu pro řešení bankovních krizí v roce 2026; 5. Evropský stabilizační mechanismus – Reforma ESM a společná finanční pojistka; 6. Česká národní banka – Fond pro řešení krize a jeho financování
