Desítky milionů korun, šest obviněných a zákazníci, kteří marně čekali na vrácení svých peněz. Kriminalisté z Vysočiny zasáhli proti skupině lidí podezřelých z rozsáhlých podvodů při obchodování s elektřinou a plynem. Mezi poškozenými mají převažovat senioři, kterým dodavatelé podle policie záměrně nevypláceli přeplatky z vyúčtování. Případ vyvolal ostrou reakci senátora a bývalého elitního policisty Roberta Šlachty. Ten požaduje přísnější tresty pro pachatele, kteří úmyslně zneužívají zranitelnosti starších lidí, a zároveň upozorňuje, že stát musí podobným případům předcházet.
Policejní zásah proběhl v pondělí 9. listopadu na několika místech České republiky. Kriminalisté z odboru hospodářské kriminality Krajského ředitelství policie kraje Vysočina zadrželi šest osob, které následně obvinili. Tři lidé jsou stíháni pro podvod se škodou velkého rozsahu, další tři pro legalizaci výnosů z trestné činnosti. Trestnímu stíhání čelí také dvě právnické osoby. Pokud se vina obviněných z podvodu prokáže, hrozí jim až deset let vězení.
Podle policejní mluvčí Dany Čírtkové zatím není konečná výše škody stanovena. Vyšetřovatelé však předpokládají, že půjde o desítky milionů korun. Policie pokračuje ve výsleších a dalších procesních úkonech, včetně zajišťování majetku. O případném vazebním stíhání jednotlivých obviněných má být rozhodováno podle výsledků vyšetřování.
Peníze zákazníků zůstávaly u dodavatelů
Podstata vyšetřovaného jednání je podle kriminalistů poměrně jednoduchá. Zákazníci platili pravidelné zálohy za elektřinu nebo plyn, při ročním vyúčtování jim vznikl přeplatek, ale peníze se jim nevrátily. Podle policie přitom nešlo pouze o běžné prodlení nebo administrativní chybu. Obvinění měli přeplatky zadržovat úmyslně a poškozovat tak zákazníky, kteří na jejich vrácení měli nárok.
Závažnost případu spočívá také ve výběru poškozených. Podle policie šlo převážně o starší lidi, pro které může být obtížnější orientovat se v komplikovaných smluvních podmínkách, vyúčtováních a právních možnostech obrany. To ovšem neznamená, že by každý senior byl automaticky snadno zneužitelný. Rozhodující je, zda pachatelé vědomě využívali konkrétní slabší postavení svých zákazníků.
Televize Nova v souvislosti se zásahem informovala o zadržení podnikatele Tomáše Zabloudila, který byl v minulosti spojován s několika energetickými společnostmi. Energetický regulační úřad se činností těchto firem zabýval již dříve. Podle jeho mluvčího Jana Hamrníka úřad odebral licence společnostem Stable Energy, Lidová energie, Elgas Energy a Virtual Energy. Některé firmy rovněž dostaly vysoké pokuty.
Právě tato skutečnost vyvolává otázku, zda bylo možné rozsahu škod zabránit dřívějším zásahem. Regulační úřad má pravomoc kontrolovat dodavatele energií, ukládat jim sankce a za stanovených podmínek odebrat licenci. Nemůže však sám zajistit, aby každý poškozený zákazník skutečně získal své peníze zpět. Pokud dodavatel přeplatek dobrovolně neuhradí, může se zákazník domáhat jeho vrácení prostřednictvím příslušného řízení a následného výkonu rozhodnutí.
Šlachta neskrývá rozhořčení. Chce tvrdší tresty
Na policejní případ reagoval senátor Robert Šlachta mimořádně kriticky. Bývalý dlouholetý policista, který v minulosti vedl Útvar pro odhalování organizovaného zločinu, považuje úmyslné poškozování seniorů za jednání, vůči němuž musí stát postupovat důrazněji.
„Tohle mě opravdu štve. Někdo si celý život šetří peníze a pak ho podvodníci připraví o úspory jen kvůli vlastnímu zisku,“ uvedl Šlachta na sociálních sítích v reakci na zprávy o vyšetřování.
Senátor připomněl své zkušenosti z policejní služby a zdůraznil, že podobné případy nepovažuje za ojedinělé selhání jednotlivců. „Za 30 let u policie jsem viděl podobných případů hodně. A říkám jasně, na lidi, kteří se takhle obohacují na úkor těch nejzranitelnějších, musí stát tvrdě došlápnout,“ prohlásil.
Šlachta současně požaduje změnu trestní politiky. Podle něj by soudy měly mít možnost důrazněji postihovat případy, kdy pachatel vědomě využije věku, zdravotního stavu nebo jiného znevýhodnění oběti. Nejde přitom pouze o samotnou výši způsobené škody. Senátor upozorňuje také na způsob jednání a na to, zda si pachatel vybral poškozeného právě proto, že očekával menší odpor.
„Podle mě je na místě otevřít také debatu o zpřísnění trestů za úmyslné zneužívání zranitelných osob. Když si někdo vybere za oběť seniora jen proto, že se hůř brání, musí se to v trestu jasně projevit,“ uvedl.
Současné trestní právo již umožňuje při ukládání trestu zohlednit okolnosti činu, postavení oběti i případnou bezbrannost poškozeného. Šlachtův požadavek proto neznamená, že by dnes podobné jednání zůstávalo bez postihu. Otevírá však otázku, zda jsou stávající pravidla dostatečná a zda by úmyslné zneužití zranitelnosti oběti mělo mít v zákoně ještě výraznější postavení.
Samotné zvýšení trestních sazeb navíc automaticky nezaručuje účinnější ochranu. Pro poškozené bývá stejně důležité rychlé odhalení podezřelých praktik, zajištění majetku a možnost získat zpět alespoň část peněz. V případech rozsáhlé hospodářské kriminality může být právě návrat finančních prostředků jedním z nejobtížnějších úkolů.
Varování přišla už dříve. Přesto zákazníci čekali na peníze
Problém nevracených přeplatků není na českém energetickém trhu nový. Energetický regulační úřad na něj opakovaně upozorňoval již v předchozích letech. Ve svých doporučeních popisoval případy, kdy dodavatelé zákazníkům vyúčtovali přeplatky v řádech desítek tisíc korun, ale následně je nevyplatili. Někteří obchodníci navíc převáděli zákazníky na jiné společnosti, čímž se pro poškozené komplikovalo zjištění, kdo jim peníze vlastně dluží.
Úřad upozorňuje, že ani převod zákaznického portfolia na jiného dodavatele automaticky neznamená zánik pohledávky. Při převodu obchodního závodu nebo jeho části přecházejí příslušné smluvní závazky na nového obchodníka. Zákazník tak má nadále právo požadovat vrácení přeplatku, i když se mezitím změnil jeho dodavatel.
Pro běžného spotřebitele však může být uplatnění tohoto práva komplikované. Musí se orientovat ve smlouvách, vyúčtováních a často také v komunikaci s několika společnostmi. Pokud obchodník nereaguje, přichází na řadu písemné výzvy, řízení před regulačním úřadem nebo soudem a případně následné vymáhání. Pro člověka, který celý život platil své účty včas a očekával pouze vrácení vlastních peněz, může jít o dlouhou a vyčerpávající cestu.
Právě zde získává význam druhá část Šlachtova vystoupení. Senátor totiž nepožaduje pouze přísnější tresty, ale také účinnější prevenci. „Ale nesmíme řešit jen následky. Stát musí víc investovat také do prevence a informování lidí. Senioři musí včas vědět, na co si dát pozor a jak se bránit, aby o své peníze vůbec nepřišli,“ zdůraznil.
Prevence přitom nemusí spočívat jen v obecných informačních kampaních. Důležitá je také srozumitelnost vyúčtování, dostupnost spotřebitelského poradenství, rychlé vyřizování stížností a důsledné sledování dodavatelů, u nichž se opakují obdobné problémy. Zkušenosti Energetického regulačního úřadu ukazují, že nevrácené přeplatky mohou být prvním varovným signálem závažnějších potíží obchodníka.
V případě, že dodavatel nevrátí splatný přeplatek, doporučuje úřad nejprve ověřit údaje ve vyúčtování a následně obchodníka písemně vyzvat k úhradě. Pokud problém přetrvává, může spotřebitel využít možnosti řešení sporu před ERÚ. Za určitých podmínek lze také započíst dlužný přeplatek proti budoucím zálohám nebo od smlouvy odstoupit. Takový postup však vyžaduje dodržení právních náležitostí a není vhodné přestat zálohy jednostranně platit bez řádného oznámení.
Vyšetřování na Vysočině nyní pokračuje. Policie musí doložit konkrétní jednání obviněných, rozsah škody i případný úmysl. O vině a trestu může rozhodnout pouze soud a na všechny stíhané se do té doby vztahuje presumpce neviny.
Pro poškozené zákazníky však bude vedle výsledku trestního řízení zásadní také to, zda se jim podaří získat zadržované peníze zpět. A právě v tom spočívá nejvážnější rozměr celé kauzy. Zatímco podnikatelé a jejich společnosti mohou čelit pokutám, ztrátě licencí nebo trestnímu stíhání, lidé, kteří řádně platili za energie, mohou na vrácení svých úspor čekat dlouhé měsíce či roky.
Šlachta požaduje tvrdší tresty a důslednější ochranu seniorů. Nynější případ však zároveň ukazuje, že samotný trest přichází až ve chvíli, kdy už škoda vznikla. Pro stát bude neméně důležité vysvětlit, jak zabránit tomu, aby se podobné praktiky opakovaly a aby zákazníci museli o své vlastní peníze bojovat až před úřady a soudy.
(Lukeš, prvnizpravy.cz, repro: facebok)
Zdroje: 1. https://policie.gov.cz/vysocina-kraj/podvadeli-hlavne-osoby-seniorskeho-veku; 2. https://eru.gov.cz/od-zacatku-roku-eru-udelil-dodavatelum-pokuty-za-vice-nez-9-milionu-padla-rekordni-sankce; 3. https://eru.gov.cz/dodavatel-mi-nevratil-preplatek-za-energie; 4. https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/660964-policie-po-zasazich-obvinila-nekolik-lidi-pro-podnikatele-si-dosla-do-vily
