Několik měsíců po vypuknutí konfliktu na Blízkém východě se začínají projevovat důsledky, které výrazně přesahují okamžité výkyvy cen ropy. Zatímco pozornost byla dosud soustředěna především na vývoj v Hormuzském průlivu nebo na cenu ropy Brent, ekonomové stále častěji upozorňují na jiný fenomén, kterým je možné dlouhodobé oslabení světové poptávky po ropě.
Podobný vývoj následoval i po druhém ropném šoku v roce 1979, kdy vysoké ceny vedly k rozsáhlým úsporám energie, technologickým změnám a zásadní proměně spotřeby v řadě vyspělých ekonomik. Otázka, zda se historie může alespoň částečně opakovat, se tak stává jedním z nejdůležitějších témat současného energetického trhu.
Nejde jen o cenu ropy
První měsíce války přinesly prudké omezení dopravy přes Hormuzský průliv, pokles exportu ropy z Perského zálivu i růst cen energií. Přesto se ceny ropy postupně stabilizovaly pod úrovní, kterou mnozí analytici na začátku konfliktu očekávali. Důvodem není pouze čerpání strategických rezerv nebo vyšší produkce některých producentů mimo Perský záliv, ale také postupně slábnoucí poptávka.
Vyšší ceny pohonných hmot vedou domácnosti i podniky k omezení spotřeby, odkládání části dopravy, investicím do úspornějších technologií a hledání alternativních zdrojů energie. Právě tento mechanismus může mít z dlouhodobého hlediska větší dopad než krátkodobý vývoj cen ropy.
Podobnou zkušenost svět zažil po druhém ropném šoku v roce 1979. Prudký růst cen tehdy vyvolal nejen hospodářskou recesi, ale také zásadní změnu energetické politiky západních zemí. Vlády začaly podporovat úspory energie, průmysl investoval do efektivnějších technologií a automobilky vyvíjely úspornější motory. Výsledkem bylo přibližně desetileté období, během něhož světová poptávka po ropě rostla výrazně pomaleji než před ropným šokem a v některých vyspělých ekonomikách skutečně klesala.
Proč je dnešní situace jiná než v roce 1979
Současný svět se však od konce sedmdesátých let výrazně liší. Ekonomiky dnes disponují mnohem širším spektrem alternativních technologií. Rozvoj elektromobility, obnovitelných zdrojů energie, bateriových úložišť i digitalizace průmyslu umožňuje reagovat na drahé energie rychleji než před čtyřiceti lety.
Vyšší ceny ropy tak mohou urychlit trendy, které již probíhaly – především elektrifikaci dopravy, zvyšování energetické účinnosti průmyslu a rozvoj alternativních paliv. Konflikt může působit jako katalyzátor změn, které by jinak probíhaly mnohem pomaleji.
Také Mezinárodní energetická agentura (IEA) upozorňuje, že pokud budou vysoké ceny energií přetrvávat delší dobu, nemusí se světová poptávka po ropě po skončení konfliktu vrátit na původní úroveň. Vedle války k tomu přispívá i zpomalování světové ekonomiky a pokračující elektrifikace dopravy.
Firmy totiž investují do technologií s nižší energetickou náročností jednorázově, ale jejich přínosy přetrvávají řadu let. Podobně domácnosti, které přejdou na úspornější vytápění nebo elektromobily, již svou spotřebu ropných produktů výrazně nezvýší ani v případě pozdějšího poklesu cen.
Krize může změnit energetický trh na celé desetiletí
Pokud se současný trend potvrdí, nebudou největším problémem producentů pouze výpadky těžby způsobené válkou, ale především trvale nižší odběr jejich suroviny. To by mohlo změnit strategii zemí OPEC+, investiční plány ropných společností i dlouhodobé cenové očekávání na světových trzích. Producenti by se mohli dostat do podobné situace jako v osmdesátých letech, kdy po předchozím cenovém šoku následovalo období přebytku nabídky a výrazného poklesu cen ropy.
Historie ukazuje, že největší změny na energetických trzích často nevznikají během samotných krizí, ale v letech, které po nich následují. Současný konflikt kolem Íránu může být dalším příkladem tohoto pravidla.
Největším důsledkem války tak nemusí být rekordní ceny ropy, ale urychlení technologických změn, které postupně sníží závislost světové ekonomiky na ropných produktech. Pokud se tento trend potvrdí, bude mít současná krize dopady daleko přesahující samotný Blízký východ a může podobně jako ropný šok z roku 1979 ovlivnit fungování světového energetického trhu na mnoho dalších let.
(Beneš, prvnizpravy.cz, foto: aiko)
Zdroje: 1. https://www.handelsblatt.
