Když v roce 1963 jeden muž při rekonstrukci domu prorazil zeď ve svém sklepě, netušil, že objeví vstup do jednoho z největších podzemních komplexů v historii. Za zdí se totiž nacházela chodba vedoucí do rozsáhlého labyrintu tunelů a místností.
Tak bylo znovu objeveno podzemní město Derinkuyu, které se nachází v centrálním Turecku. Komplex má nejméně 18 pater a sahá přibližně 85 metrů pod zem. Dodnes není jisté, zda archeologové odkryli úplně všechny jeho části.
Podzemní město nebylo pouhým úkrytem. Lidé zde mohli žít celé týdny, možná i měsíce. Nacházely se zde obytné prostory, sklady potravin, kuchyně, lisovny vína, stáje, studny i modlitebny. Nechyběl ani propracovaný ventilační systém, který přiváděl čerstvý vzduch do hlubokých pater.
Největší záhadou zůstává, kdo a kdy město vybudoval. Někteří historici se domnívají, že první části vznikly už před více než 2800 lety za vlády Chetitů. Později systém rozšiřovali další civilizace včetně raných křesťanů.
Podzemní úkryt měl jeden zásadní účel, kterým byla ochrana před nepřáteli. V dobách nájezdů se obyvatelé stáhli pod zem a vstupy uzavřeli obřími kamennými dveřmi. Ty vážily stovky kilogramů a šly otevřít pouze zevnitř.
Při pohledu na úzké tunely je těžké uvěřit, že jimi kdysi proudily tisíce lidí i hospodářská zvířata. Přesto právě tento kamenný labyrint pomohl přežít celým komunitám během válek a pronásledování.
Derinkuyu dodnes fascinuje archeology i návštěvníky. Připomíná, že některé z největších lidských staveb neleží na povrchu Země, ale hluboko pod našima nohama.
(mia, prvnizpravy.cz, foto: zai)
