Na první pohled působí jako zvláštní umělecká instalace. Když se ale člověk přiblíží, pochopí, že stojí na místě s mimořádnou silou. Hora křížů na severu Litvy patří k nejpozoruhodnějším poutním místům Evropy a každoročně přitahuje tisíce návštěvníků z celého světa.
Na malém pahorku nedaleko města Šiauliai se nacházejí desetitisíce, podle některých odhadů dokonce více než sto tisíc křížů všech velikostí. Jsou zde drobné dřevěné křížky, kovové kříže vysoké několik metrů i růžence zavěšené mezi nimi. Vítr mezi nimi rozeznívá kovové přívěsky a vytváří téměř mystickou atmosféru.
Původ tohoto místa sahá do 19. století. Po potlačených povstáních proti carskému Rusku začali Litevci na pahorek nosit kříže jako památku na padlé a nezvěstné. Kříž se postupně stal nejen symbolem víry, ale i národní identity.
Skutečný význam získala Hora křížů během sovětské okupace. Komunistický režim se snažil místo opakovaně zničit. Buldozery kříže několikrát srovnaly se zemí, dřevo bylo páleno a kov odvážen do šrotu. Přesto se vždy stalo něco nečekaného. Přes noc se objevily nové kříže.
Právě tento tichý odpor proměnil místo v symbol nezdolnosti litevského národa. Lidé riskovali výslechy i perzekuci, jen aby sem mohli přinést další kříž. Čím více režim ničil, tím více křížů přibývalo.
Po pádu Sovětského svazu se Hora křížů stala symbolem svobody. V roce 1993 místo navštívil papež Jan Pavel II., který jej označil za místo naděje, míru a oběti.
Dnes Hora křížů působí téměř nadpozemsky. Nekonečné množství křížů připomíná, že lidská víra a touha po svobodě dokážou přežít i v těch nejtěžších dobách.
(vlk, prvnizpravy.cz, fofo: zai)
