Archeologové u Żórawiny nedaleko Vratislavi původně zkoumali pohřebiště staré přibližně 1600 let. Těsně před ukončením letošních vykopávek však objevili kruhový útvar o průměru asi čtyři metry. Pod ním se skrýval mnohem starší hrob s téměř kompletní kostrou dospělého muže a mimořádnou pohřební výbavou.
Nejnápadnějším nálezem je soubor 42 provrtaných zubů uspořádaných jako náhrdelník. Vedle nich archeologové našli kostěné a jantarové korálky, pazourkové nástroje a kamenný bojový topor ze serpentinitu. V hrobě se nacházely také části lebek dalších dvou dospělých lidí. Právě tvar kamenného toporu umožnil archeologům pohřeb předběžně datovat přibližně kolem roku 2900 před naším letopočtem. Hrob je tak zhruba o tři tisíciletí starší než pohřebiště, které zde vědci původně zkoumali.
Zuby byly v zemi uloženy tak pravidelně, že archeologové rychle poznali, že nejde o náhodné seskupení. Všechny měly u kořenů vyvrtané otvory a původně byly zřejmě navlečeny na řemínek nebo šňůru, která se za tisíciletí rozložila. Podle předběžného posouzení jde o řezáky a špičáky velkých savců. Mezi možnými původci vědci uvádějí například psovité šelmy, jelenovité nebo mladého medvěda. Nevylučují ani možnost, že některé zuby mohou být lidské. Definitivní odpověď mají přinést genetické analýzy.
Význam náhrdelníku zatím není znám. Nelze říci, zda šlo o lovecké trofeje, symbol společenského postavení, rituální předmět nebo jiný druh ozdoby. Mimořádný počet zubů však z nálezu činí neobvyklou součást pravěkého pohřbu. Také kamenný topor nebyl podle prvního ohledání pouze symbolickým předmětem. Na jeho ostří jsou patrné stopy používání a archeologové připouštějí, že mohl sloužit jako zbraň nebo při lovu.
Ještě větší záhadou jsou fragmenty dvou dalších lidských lebek nalezené v hrobě. Některé první interpretace pracují s možností, že mohlo jít o oddělené hlavy vložené k pohřbenému jako určitý druh obětiny. Takový závěr však dosud není potvrzen. Teprve antropologické a genetické analýzy mají určit biologické pohlaví a věk těchto lidí, případné příbuzenské vztahy s pohřbeným mužem a okolnosti jejich smrti. Výzkum může také ukázat, zda byly lebky do hrobu vloženy současně s hlavním pohřbem.
Velký potenciál má samotná téměř kompletní kostra muže. Vědci chtějí zkoumat jeho zdravotní stav, anatomické znaky a genetický původ. Izotopové analýzy zubů a kostí mohou pomoci zjistit, zda vyrůstal v oblasti dnešního Dolního Slezska, nebo se sem během života přistěhoval. Podobné údaje jsou důležité pro poznání populačních přesunů, které na přelomu 4. a 3. tisíciletí před naším letopočtem výrazně měnily střední Evropu. Archeologové předpokládají souvislost nálezu s okruhem kultury se šňůrovou keramikou, přesnější závěry ale mají přinést až další výzkumy.
Okolnosti objevu byly téměř stejně neobvyklé jako jeho obsah. Archeologický tým už letošní výzkum ukončoval, když se v zemi objevil přibližně čtyřmetrový kruhový útvar připomínající pozůstatek mohyly. V jeho centrální části nejprve odkryli náhrdelník a teprve pod ním kostru. Lokalita byla přitom známá především jako pohřebiště z konce římského období a počátku stěhování národů, přibližně z let 350 až 430 našeho letopočtu. Objev hrobu starého kolem pěti tisíc let tak posunul historii využívání tohoto místa o několik tisíciletí hlouběji do minulosti.
Nyní začne podstatně delší laboratorní část výzkumu. Některé kosti jsou natolik křehké, že je archeologové vyzvedli společně s bloky zeminy a před preparací je chtějí prozkoumat rentgenem. Následovat mají genetické, izotopové, antropologické a další analýzy. Teprve jejich spojení může odpovědět na otázku, kdo byl muž pohřbený před pěti tisíci lety, odkud pocházel a proč jej jeho současníci vybavili právě kamenným toporem, jantarem a náhrdelníkem ze 42 zubů. Stejně otevřená zůstává otázka, komu patřily další dvě lebky a proč skončily ve stejném hrobě.
Nález z Żórawiny je proto zajímavý právě tím, kolik otázek zatím ponechává otevřených. Po pěti tisících letech máme před sebou téměř kompletního člověka i předměty, které pro jeho současníky zjevně něco znamenaly. Jejich skutečný příběh ale musí teprve rekonstruovat moderní věda.
(mia, prvnizpravy.cz, foto: zai)
Zdroje: 1. Vratislavská lékařská univerzita – Niezwykły grób sprzed 5 tysięcy lat; 2. Vratislavská univerzita – Antropolog: znaleziony pod Wrocławiem naszyjnik z zębów pochodzi sprzed około 5 tys. lat; 3. Smithsonian Magazine – Archaeologists Found a 5,000-Year-Old Necklace Made of 42 Teeth
