Pondělní jednání vládní koalice o státním rozpočtu na rok 2027 může být prvním skutečným testem toho, zda mají ANO, SPD a Motoristé společnou hospodářskou politiku, nebo pouze společnou vládu. Návrh Ministerstva financí počítá se schodkem 389 miliard korun, tedy o 79 miliard vyšším než letošních plánovaných 310 miliard. Motoristé požadují jeho snížení zhruba o dvacet miliard, SPD přichází s vlastními návrhy úspor a premiér Andrej Babiš dal v neděli poměrně jednoznačně najevo, že logiku rozsáhlého škrtání nesdílí.

Babiš sice připustil, že vláda může koaličním partnerům v něčem vyhovět a část schodku snížit, současně však vymezil prostor, kde šetřit nechce. Odmítá sahat na investice a na platy vojáků, policistů či učitelů a za možný zdroj úspor označuje především provoz státu. Ještě důležitější je jeho základní argument: stát podle premiéra nyní musí stavět a investovat a problém vysokých deficitů řešit následně.

Před pondělním jednáním je to poměrně jasný vzkaz. O jednotlivých miliardách se jednat může, ale zásadní přepsání rozpočtové strategie ANO zatím nechystá.

Spor už není o několika miliardách

Ministerstvo financí plánuje na příští rok příjmy státního rozpočtu 2,189 bilionu korun a výdaje 2,578 bilionu. Rozdíl představuje právě schodek 389 miliard korun. Vláda jej obhajuje mimo jiné mimořádně vysokými investicemi. Kapitálové výdaje mají dosáhnout rekordních 289,6 miliardy korun.

Ministerstvo financí argumentuje také výdaji na obranu, zdravotnictví, infrastrukturu, energetiku, vědu nebo školství a rozpočet prezentuje jako investici do dalšího hospodářského růstu. Proti této konstrukci však nestojí pouze opozice, prezident Petr Pavel nebo ekonomové. Zpochybňují ji také dvě strany Babišovy vlastní vládní koalice.

Motoristé dali najevo, že snížení schodku o jednu nebo dvě miliardy pro ně nebude dostatečné. Předseda strany Petr Macinka mluví přibližně o dvaceti miliardách korun a strana předložila premiérovi a ministryni financí vlastní soubor opatření. Filip Turek v neděli uvedl, že Motoristé připravili dvacet návrhů, které by podle nich mohly přinést nejméně deset miliard korun.


Babiš ale v neděli tuto jednoduchou matematiku zpochybnil s tím, že podpora uprchlíků je spojena také s evropskými pravidly. Samotné politické rozhodnutí proto nemusí automaticky znamenat, že lze celou uváděnou částku okamžitě vyškrtnout ze státního rozpočtu.

Tady začíná skutečný problém obou menších koaličních partnerů. Politicky je snadné prohlásit deficit 389 miliard za nepřijatelný. Podstatně obtížnější je najít dvacet nebo třicet miliard konkrétních výdajů, jejichž zrušení bude nejen účetně možné, ale které současně nezasáhne vlastní ministry, voliče nebo vládní priority.

Babiš chce investovat dnes a konsolidovat později

Premiérovo nedělní vystoupení především odhalilo hospodářskou logiku, kterou chce ANO při obhajobě rozpočtu používat. Babiš odmítá představu, že hlavním cílem roku 2027 musí být rychlé snižování schodku. Prioritou mají být investice, dokončení velkých projektů a hospodářský růst. Konsolidace veřejných financí má přijít později.

Taková strategie sama o sobě nemusí být ekonomicky chybná. Zadlužení na investice, které dlouhodobě zvyšují výkon ekonomiky, je něco jiného než financování stále rostoucí běžné spotřeby státu. Nejslabší místo vládní argumentace však leží právě v tom, že rozhodující není pouze to, kolik stát utratí, ale kolik z nového dluhu skutečně vytvoří budoucí ekonomickou hodnotu a kolik se promění v trvalé provozní, sociální a jiné běžné výdaje.

Národní rozpočtová rada proto upozorňuje na trend, který je těžké zakrýt slovem investice. Schodek státního rozpočtu činil v roce 2025 celkem 249,9 miliardy korun, letos je plánován na 310 miliard a pro příští rok vláda navrhuje 389 miliard. Během dvou let se tak nominální deficit zvyšuje téměř o 140 miliard korun.


NRR proto upozorňuje, že pro metodicky srovnatelné hodnocení s původním návrhem rozpočtu na rok 2026 je třeba těchto třicet miliard přičíst. Takto srovnatelná hodnota by činila 419 miliard korun. Neznamená to, že vláda oficiálně navrhuje schodek 419 miliard, ale ukazuje to, jak zásadně mohou změny způsobu financování některých investic ovlivnit pohled na meziroční vývoj státních financí.

Další otazník představují mandatorní výdaje. NRR upozornila například na důchody a platby za státní pojištěnce, kde částky v návrhu zatím zcela neodpovídají ani prosté zákonné valorizaci, ani některým dřívějším politickým deklaracím vlády. Babiš v neděli navíc připustil možnost vyššího zvýšení důchodů, než představuje základní zákonná valorizace. V okamžiku, kdy koaliční partneři hledají miliardy úspor, tak premiér současně nechává otevřené dveře dalšímu zvýšení jedné z největších výdajových položek státu.

Zajímavé je, že ani Schillerová netvrdí, že současný způsob hospodaření může pokračovat dlouhodobě. Už dříve připustila, že v letech 2028 a 2029 bude vláda muset přijmout opatření ke snížení strukturálního deficitu a že bez nich by byly další rozpočty obtížně sestavitelné. Spor se proto nevede o to, zda jednou bude nutné brzdit. Vede se o to, proč se má brzdit až později a kolik bude odklad stát.

V pondělí půjde hlavně o moc uvnitř koalice

Samotných dvacet miliard, které chtějí Motoristé ušetřit, české veřejné finance nespasí. V rozpočtu s výdaji přes 2,5 bilionu korun představují méně než jedno procento výdajů a i po jejich nalezení by deficit zůstal mimořádně vysoký. Pondělní jednání proto bude mít mnohem větší politický než účetní význam.

Motoristé potřebují dokázat, že jejich odpor proti schodku není pouze demonstrací pro vlastní voliče. Pokud po několika dnech ostrých prohlášení přijmou kosmetickou úpravu o několik miliard korun, bude zřejmé, kdo v koalici určuje hranice hospodářské politiky. Pro stranu je to o to citlivější, že podle průzkumu Medianu považuje navržený deficit za nepřijatelný 62 procent veřejnosti a mezi voliči Motoristů je jeho podpora výrazně nižší než mezi příznivci ANO.


Nakonec je zde Andrej Babiš. Jeho nedělní vystoupení ukázalo, že premiér nehodlá přijmout argument, že vysoký deficit je sám o sobě důvodem k zásadnímu přepsání rozpočtu. Místo otázky „proč vláda tolik utrácí“ chce prosadit otázku „co stát za ty peníze postaví a co tím získá“.

Je to politicky účinná obrana, ale zároveň velmi tvrdý závazek do budoucna. Pokud má být dnešní vysoký schodek ospravedlněn investicemi, růstem a pozdější konsolidací, bude muset vláda prokázat, že nové dluhy skutečně vytvořily odpovídající ekonomickou hodnotu. Jestliže se však vysoké výdaje postupně promění v nové trvalé nároky na státní kasu, nebude už možné všechno vysvětlovat jednorázovým investičním impulzem.

Rozpočet na rok 2027 je proto víc než účetní tabulka. Je prvním velkým testem ekonomické strategie Babišovy vlády a současně prvním skutečným testem politické váhy jejích menších partnerů. Babiš už před pondělním jednáním naznačil hranici kompromisu: několik miliard hledat lze, investiční konstrukce rozpočtu se ale bourat nebude.

V pondělí se tak nemusí rozhodovat pouze o tom, zda bude výsledný schodek 389, 380 nebo 370 miliard korun. Mnohem důležitější bude odpověď na jinou otázku: kdo v této koalici skutečně rozhoduje o hospodářské politice. Pokud Motoristé a SPD po hlasitém odporu přijmou jen kosmetickou změnu, odpověď bude poměrně jasná.



Zdroje: 1. Ministerstvo financí ČR – Rozpočet 2027: rekordní investice, dostupnější zdravotnictví a hospodářský růst⁠; 2. Národní rozpočtová rada – Stanovisko č. 5/2026 k fiskální a rozpočtové politice⁠; 3. České noviny – Babiš připustil možnost částečného snížení schodku rozpočtu⁠