Premiér Andrej Babiš hledá po říjnových volbách příčiny porážky hnutí ANO především v krajských organizacích. Předsednictvo rozhodlo, že do konce března 2027 proběhnou krajské sněmy, které vyhodnotí výsledky a rozhodnou o dalším vedení regionů. Babiš se jich chce osobně zúčastnit. Jenže stanovy ANO ukazují, že rozhodující pravomoci jsou soustředěny v celostátním vedení a samotný předseda má mimořádně silné postavení. Otázka odpovědnosti za volební porážku proto míří také přímo k němu.
ANO utrpělo v senátních volbách výraznou porážku. Přestože do druhého kola postoupilo třináct kandidátů hnutí, neuspěl ani jeden. V Praze navíc ANO v komunálních volbách oslabilo z 19,34 procenta a čtrnácti mandátů v roce 2022 na letošních 14,36 procenta a jedenáct zastupitelů. Babiš označil senátní výsledek za katastrofální. Kritizoval regionální funkcionáře, kteří podle něj spoléhali na značku ANO místo vlastní práce, a hovořil také o lidech, kteří si krajské organizace přivlastnili. Nyní požaduje jejich prověrku a hledání nových osobností.
Regionální vedení bezpochyby odpovídají za místní kampaně, výběr kandidátů a práci s voliči. Jenže jejich činnost dlouhodobě podléhá kontrole celostátních orgánů. Předsednictvo ANO mimo jiné rozhoduje o jmenování a odvolávání předsedů krajských organizací, které nominují krajské sněmy. Pokud některé regiony dlouhodobě nefungovaly, musí vedení ANO vysvětlit, proč problémy neřešilo včas. Nelze po volbách požadovat odpovědnost pouze od lidí, jejichž působení mělo samo možnost ovlivňovat.
Babiš rozhoduje o kandidátkách. Kde je jeho odpovědnost?
Rozsah pravomocí předsedy ANO je zakotven přímo ve stanovách. Podle rejstříku Ministerstva vnitra může Babiš samostatně zastupovat celé hnutí ve všech záležitostech. Místopředsedové potřebují pro samostatné zastupování písemné pověření předsednictva. Ještě podstatnější je možnost předsedy zasahovat do kandidátních listin. Stanovy mu ve výjimečných a odůvodněných případech dovolují měnit i již schválené kandidátky, včetně vyškrtnutí kandidátů, doplnění jiných jmen nebo změny jejich pořadí. Babiš tak disponuje pravomocí, kterou může přímo ovlivnit personální rozhodnutí regionů.
Konkrétní zásah do volební strategie popsaly letos v dubnu Hospodářské noviny. Babiš prosazoval, aby poslanci ANO nekandidovali v komunálních volbách, přinejmenším v Praze. Tamní organizace přitom chtěla výjimku pro Patrika Nachera. Předseda argumentoval tím, že poslanci se mají věnovat práci ve Sněmovně. Takové rozhodnutí má logiku z hlediska oddělení parlamentních a komunálních funkcí. Současně však omezuje možnost místních organizací využít známé politické osobnosti. Nelze prokázat, že tento postup způsobil volební ztráty. Je ale zřejmé, že odpovědnost za personální strategii nenesly pouze regiony.
Babiš navíc současně řídí vládu a předsedá ANO. Vedle státního rozpočtu, koaličních jednání, zahraniční politiky a činnosti ministerstev chce nyní osobně dohlížet také na restart krajských organizací. Nabízí se proto otázka, zda takto soustředěný způsob řízení ponechává regionálním politikům dostatek prostoru pro samostatná rozhodnutí. Centralizace může zajišťovat jednotnou strategii, ale také vytvářet závislost na rozhodnutích jediného člověka. Jestliže vedení vyžaduje od krajských funkcionářů větší iniciativu, mělo by zároveň vysvětlit, jakou skutečnou samostatnost jim poskytuje.
Kde byli Havlíček a Schillerová? Odpovědnost má celé vedení
ANO přitom není podle stanov řízeno pouze předsedou. Jeho čtrnáctičlenné předsednictvo má rozsáhlé pravomoci v oblasti organizační struktury, členské základny i přípravy nominací. Vedle Babiše v něm působí první místopředseda Karel Havlíček, místopředsedové Alena Schillerová, Richard Brabec, Radek Vondráček a Robert Králíček a dalších osm členů. Veřejně dostupné dokumenty však neukazují, jaké konkrétní oblasti řízení mají místopředsedové samostatně svěřené a nakolik mohou zásadní rozhodnutí ovlivňovat bez přímého zapojení předsedy. To je důležitá otázka zejména v situaci, kdy Babiš současně zastává funkci premiéra.
Kdo z vedení odpovídal za dlouhodobé hodnocení krajských organizací? Kdo kontroloval přípravu komunálních a senátních kandidátů? A kdo měl upozornit na slabiny volební strategie? Na tyto otázky zatím vedení ANO nepředložilo veřejnosti konkrétní odpovědi. Lednový celostátní sněm přitom potvrdil silnou podporu dosavadnímu vedení. Babiš bez protikandidáta získal 196 hlasů z 209 přítomných delegátů, Havlíček dokonce 207. Všichni čtyři místopředsedové obhájili své funkce. Babiš tehdy označil fungování ANO za dobře namazaný stroj.
Říjnové výsledky však odhalily vážné slabiny volebního fungování tohoto stroje. A odpovědnost za ně nelze automaticky přenést pouze na krajské organizace. Podstatou skutečného restartu ANO proto nemůže být jen výměna regionálních funkcionářů. Stejnému hodnocení by měla být podrobena rozhodnutí samotného předsedy, rozdělení pravomocí mezi místopředsedy i činnost celého předsednictva.
Jinak hrozí, že se změní jména v krajích, ale způsob řízení zůstane stejný. Babiš si ponechá zásadní vliv na rozhodování a regiony ponesou odpovědnost také za strategii, kterou nemohly plně ovlivnit. Otázka tak nestojí pouze na tom, kdo v krajských organizacích skončí. Důležitější je, zda jsou Babiš a jeho nejbližší spolupracovníci připraveni stejným způsobem prověřit také vlastní rozhodnutí. Bez toho půjde především o personální výměnu, nikoli o skutečnou změnu fungování hnutí.
(Kovář, prvnizpravy.cz, repro: facebook)
Zdroje: 1. Český statistický úřad – Volební výsledky 2026; 2. Ministerstvo vnitra – Rejstřík politických stran a vedení ANO; 3. Hnutí ANO – Stanovy, platné znění z roku 2021; 4. ČTK – Kvůli výsledku voleb se do konce března sejdou krajské sněmy ANO
