UZEMNĚNÝ „TCHAJWANEC“, ČASOVÁ OSA S TRESTŇÁKEM A SUDETONĚMECKÝ LANDSMANŠAFT V BRNĚ. Vláda podle premiéra Andreje Babiše odmítla poskytnout předsedovi Senátu Miloši Vystrčilovi letoun pro cestu na Tchaj-wan. Babiš to řekl na oslavě výročí televize XTV a zdůvodnil to odlišnou vládní zahraniční politikou vůči Číně. Zároveň uvedl, že jeho vláda bude dělat pragmatickou, nikoli hodnotovou zahraniční politiku.
Má mít zahraniční politika hodnoty, nebo hlavně fungovat na pragmatické a ekonomické bázi?
Zahraniční politika má především sloužit českým zájmům a samozřejmě to znamená, že by nám měla přinášet obchodní vztahy, peníze do státního rozpočtu, pracovní místa, ale také by nás měla i za ekonomickou cenu chránit před případnými horšími následky.
Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc a ministryně financí Alena Schillerová odkryli zákulisí bitcoinové kauzy a světlo světa spatřila i kdysi dobře „zametená“ časová osa exministryně spravedlnosti z ODS Evy Decroix. Audit podle nich ukázal závažná pochybení při nakládání s miliardovým darem, chybějící kontrolu i možné porušení zákona. Ve hře je trestní oznámení a další vyšetřování. Kolik takových „zametených“ kauz z Fialovy éry ještě leží pod kobercem?
No hodně, samozřejmě. To je právě výhoda té hodnotové politiky. Můžete si krást jak straky, Leyenová vás ještě pochválí a mééédia dělají, že nic nevidí. Když jste na té správné straně, je to skvělé pro vás osobně a pro vaši peněženku. Pro národ a Vlast je to samozřejmě už horší.
Vzhledem k tomu, že Fiala byl na té správné a evropsky hodnotné straně, řekl bych, že bitcoiny budou jen špička ledovce. Oni totiž kradli všichni odshora až dolů. Kradli na pomoci Ukrajině, kradli ze sbírek, kradli v Dozimetru. Babišova vláda by mohla příštích dvacet let nedělat nic jiného, než rozkrývat kriminální činnost Modrých strak.
I přes hlasitý a hysterický řev opozice konečně padl mýtus o nezávislosti veřejnoprávních médií. Česká televize a Český rozhlas jsou totiž zákonem zřízené státní instituce a debata o tom, že jejich financování ze státního rozpočtu ohrozí demokracii a média budou pod vlivem vládnoucích politiků, tak ztrácí smysl. Stejnou logikou by tedy bylo možné zpochybňovat například nezávislost soudů, které stát rovněž platí. Není již zcela evidentní, že to celé je pouze boj o udržení vlivu než o nějakou „nezávislost“?
Ale tohle přece všechno víme. Česká televize přece živí celou naši kulturní frontu, aby mohla plivat na vybrané politiky. Pokud se financování dostane pod státní rozpočet, dostane se také pod Nejvyšší kontrolní úřad a celá ta bonanza rázem skončí. Proto tak řvou.
Ale ono už to nefunguje. Nikoho to nezvedá ze židle a Andrej Babiš kvůli stávce v České televizi nepřijde ani o jednoho jediného voliče. Předchozí vláda navíc ještě upravila jednací řád Sněmovny, aby opozice nemohla obstruovat. Díky tomu to teď Babiš bude mít o dost jednodušší. Beru si popcorn a sedám si na gauč. Tohle bude ještě dobrá legrace.
I přes tyto naprosto srozumitelné argumenty je zjevné, že opozice se tohoto tématu vzdát nehodlá. Chystá „spacáky“ a přituhuje dokonce už i uvnitř České televize. V brněnském studiu vznikl stávkový výbor, který reaguje na vládní návrh změny financování a varuje před ohrožením regionálních studií. Co říkáte na další argument o ohrožení demokracie, když opozice křičí, že vláda sebere lidem StarDance?
Že křičí stále větší nesmysly a se stále větší hysterií. A já jen doufám, že nezůstane jen u stávkových výborů, ale dojde na opravdovou stávku, kdy obrazovky zůstanou černé a ukáže se, že Česká televize nikomu nechybí. Už aby to bylo! A také doufám, že podzimní StarDance Česká televize řádně zpolitizuje a bude nutit účastníky, aby se vyjadřovali ke koncesionářským poplatkům, takže to divákům znechutí tak, že budou volat nejen po zrušení poplatků, ale rovnou po zrušení celé televize.
Možná by stálo za to, aby se vláda inspirovala v Maďarsku, kde dokonce naše opozice vychvaluje nově zvoleného premiéra a vítěze voleb Pétera Magyara. Ten totiž vystoupil s velmi ostrým návrhem, že veřejnoprávní média je nutné na čas vypnout, pokud nebude zajištěna jejich skutečná nestrannost. Co by se asi stalo, kdyby někdo něco podobného navrhl u nás?
Magyar může, protože přece dělá tu hodnotovu politiku. To pak může měnit soudnictví, může zavírat veřejnoprávní televize, může cokoliv. U nás to samozřejmě nejde, protože to nedělá Vít Rakušan, ale Andrej Babiš. Ale jen ať se o tom mluví. Zase to trochu demaskuje progresivistické úderky a poukáže to na jejich dvojí metr.
Ale jinak souhlasím. Českou televizi zrušit a uprostřed Krkavčích hor vyrýt brázdu a zasypat solí!
Zneužívání dávek už není jen teorie, je tu další kauza. Policie v Hradci Králové řeší pět případů ukrajinských migrantů, kteří čerpali humanitární podporu, přestože se dlouhodobě zdržovali mimo území Česka a do země přijížděli jen kvůli administrativě a výplatě peněz. Poslanec Jindřich Rajchl k tomu poznamenal, že Ukrajinci, kteří sem přišli po 24. 2. 2022, nejsou žádným přínosem, ale naopak velkou zátěží. Kolik podobných případů ještě musí vyplavat, aby se systém změnil?
Podívejte do Německa. Tam si až po dvaceti letech všimli, že jim migranti vysávají sociální rozpočet. Nedělám si iluze, že by to u nás bylo jiné. Ukrajnci jsou totiž také na té správné straně a tak to dělat mohou. Když už to náhodou přeženou a přijde se na to, dostanou nízké nebo žádné tresty. V podstatě nevidím žádný rozdíl mezi tím, co dělaly země na Západě s muslimy a co děláme my s Ukrajinci. Rozdíl je jen v tom, že Němci mají mešity a my budeme mít pochodňové průvody na počest Stěpana Bandery.
Ale přesně na tomto se bude lámat podpora SPD. Pokud tohle Okamura nedokáže řešit a posunout, nebude důvod je volit.
Nízká porodnost začíná mít konkrétní dopady. V Česku se rodí historicky nejméně dětí a některé porodnice už končí, další mohou následovat. Nízký počet porodů přitom podle odborníků neznamená jen plýtvání, ale i reálné riziko pro pacienty kvůli ztrátě praxe zdravotníků. Kdo za tohle může - stát, doba, nebo prostě jen mladí lidé nechtějí mít děti?
Spíš to vypadá, že děti nejdou dohromady s dnešním životním stylem. Tohle není ani tak o ekonomice, těžkých časech nebo tak nečeho. Mít děti je prostě dlouhodobý projekt, který trvá nejméně dvacet let. Je to projekt na třetinu až polovinu života a předpokládá nikoliv blahobyt, ale hlavně stabilitu. A právě o stabilitu jsme přišli. Svět se mění strašně rychle, vztahy se také nevyznačují nějakou pevností a stálostí... ostatně, kdy jste naposled viděli firmu, která by dělala projekty s dvacetiletou návratností? Co se nezúročí do pěti let, to skoro nestojí za to. Dítě je prostě projekt, který se zúročí až mnohem později.
Jak je vidět, na domácí scéně máme svých problémů dost. Pojďme se nyní podívat do zahraničí. Rusko zveřejnilo seznam firem, které se podílejí na výrobě dronů pro Ukrajinu, a označilo je za potenciální cíle. Na seznamu jsou i dvě společnosti z Česka. Jak reálná je podle Vás tato hrozba?
To záleží na tom, jestli jsme ve válce s Ruskem a nebo nejsme, ne? Víte, tady se pořád mluvilo o tom, že Rusko rozumí jen síle. Tož se nedivte, že Rusové přesně takto reagují. Člověk se až neubrání dojmu, že jsme to naopak my, kdo rozumíme jen síle.
Zatím je riziko malé, ale pokud by si Rusové jednou vyhodnotili, že s nimi v té válce fakt jsme, tak bydlet vedle těchto firem, nebude zrovna bezpečné.
To ale není vše, co z Ruska v posledních dnech zaznělo. Ruské ministerstvo zahraničí přišlo s ostrým výrokem k druhé světové válce, podle něhož pomáhala nacistickému režimu řada evropských zemí včetně Česka. Moskva zároveň naznačila, že otázka odpovědnosti zůstává otevřená. Proč se tyhle staré účty znovu otevírají právě teď?
Protože jedno nové zúčtování právě probíhá na východní Ukrajině. V takových případech se vždycky otevírají i staré dluhy a dochází k jejich přehodnocení. Buďme rádi, že je to zatím jen rétorika. Je v zájmu nás všech, aby válka na Ukrajině co nejdřív skončila a s ní skončily i všechny ty sankce a podobně. Čím víc se totiž staré rány budou otevírat a jitřit, tím hůř pro nás.
Aby toho nebylo málo, ve veřejném prostoru začínají sílit otázky kolem Benešových dekretů, a to zvlášť po nástupu nové politické garnitury v Maďarsku. V Brně se má navíc v květnu uskutečnit sjezd sudetoněmeckého landsmanšaftu. Nezahráváme si tady opět s historií, která už jednou hodně bolela?
Hele, Němci i Maďaři teď prostě testují, jestli mohou postoupit na vyšší level a kromě smíření začít mluvit i o penězích. Protože o ničem jiném to není. Jestli proti sjezdu nebude v Brně skutečně velký masový protest, tak si to Bernd Posselt vyhodnotí správně a uvidíte ten fičák. Jo, kdo se neumí z historie poučit, ten bude donucen si ji zopakovat.
Zmatky na Blízkém východě, Hormuzský průliv je ráno otevřený, o pár hodin později zavřený a takhle to jde stále dokola. Donald Trump opakovaně vyhlašuje velká vítězství, ale do toho uniká jedna podstatná věc. Pentagon podle nejnovějších informací zvažuje další krok a připravuje varianty možné americké invaze na Kubu. Není těch válečných konfliktů už přes příliš a nezahráváme si náhodou opravdu s rozdmýcháním třetí světové?
V tomto ohledu jsem naopak opatrně optimistický. Válka v Perském zálivu tak nějak určila meze americké moci a teď to spíš vypadá, že z toho Trump hledá cestu ven, než že by chtěl znovu sahat na rozpálená kamna. Na Třetí Světovou to nevypadá, ale myslím, že by Trump mohl chtít spolknout Kubu jako náplast na bolístku, že s Íránem to nevyšlo. Nicméně, podívejte, jak moc všichni Írán podceňovali. Možná podceňujeme i Kubu.
V Bulharsku se konají osmé parlamentní volby za posledních pět let. Hlavním favoritem je podle agentury AFP strana bývalého prezidenta Rumena Radeva, který slibuje tvrdý boj proti korupci a zároveň se staví proti některým postojům Evropské unie, odmítá zelenou politiku, chce obnovit spolupráci s Ruskem a je proti dodávkám zbraní na Ukrajinu. Je možné, že po Orbánovi teď dostane EU do vínku dalšího rebela?
Rebela asi EU dostane, ale otázkou je, jak velkou podporu ten rebel doma bude mít a jak moc se bude moci opřít o své voliče a svůj národ. Na to nestačí jen předvolební rétorika, ale je zapotřebí projevit spoustu odvahy i rozhodnosti a také (a to podcenil Orbán) je třeba zaplatit cenu za vítězství. To totiž nikdy není zdarma. Maďaři cenu za vítězství a za suverenitu platit nakonec nechtěli. Uvidíme, jak to bude v Bulharsku.
(Vidlák pro Prvnizpravy.cz, foto: red.)
