„Za onoho času“ zhruba kolem roku 1968 v dobách plus mínus okolo té tzv. „invaze spojeneckých vojsk“ tehdejší Varšavské smlouvy (vyjma vojsk Rumunska) v jednom z textů tehdejší „pop music“ byl jeden recitativ – cituji: „Richard III. prý někde v bitvě křičel: Království za koně! Já tedy nejsem král, ani Richard, ale sakra jako občan tohoto státu mám přece právo na …“ Konec z citace části toho recitativu. Pamětníci si možná ještě vzpomenou (i po těch dlouhých letech).
Ta tehdejší kultura včetně té pop music byla proti té „spojenecké“ invazi. Dneska je ta nynější ofišl kultura včetně té nynější pop music de facto pro tu invazi těch „spojeneckých“ vojsk. A to dokonce hned tuplem – ergo dvojmo. Jednojmo tím, že glorifikuje rozvědčíka (tehdy onoho „východního bloku“) dnes ve funkci prezidenta republiky (sic!), co v tom srpnu 1968 a následně až do listopadu 1989 s tou vojenskou invazí souhlasil (Sic!). A dvojmo tím, že ani slůvkem vůbec necekne proti stejné (a podle mnohých podstatně horší) invazi vojsk tentokrát onoho tzv. „západního bloku“ podle tzv. „smlouvy“ o henté oné jakési prý „americké obraně“ (nebo co?) jak to podepsala Černochová s Fialou a teď se to chystá formou zákona posvětit i Babišova vláda (sic!) – ergo „sic transit gloria mundi“.
Sicilská obrana nebude?
Teorie paradoxu v praxi: Tahle republika právě byla svědkem gordického uzlu z řady malých paradoxů, co spěje až k velkému paradoxu, možná i rozměru mega paradoxu všech paradoxů, v nichž ex-paragán Varšavské smlouvy centru hraje hlavní roli podle scénáře, co dle vox populi ten ex-paragán sám asi ani promilově nemohl vymyslet. A je to velká pastva pro média (zejména bulvární) a bude z toho ještě z ostudy mundůr.
A jako houby po dešti (a jako metály na tom hradním mundůru) přibývá hafo otázek v drtivé většině zatím vůbec nezodpovězených, a to se říká „kdoví jestli“ v souvislosti s tou hradní estrádou. Jako např. „kdo platil ten soukr tryskáč tam, kdo platil ten další úplně jiný soukr tryskáč na tu rychlou otočku = cestu sem a za hodinu zpět zase tu cestu tam, kdo platí celej ten divnej vejlet s krycím jménem „dovolená“, kdo po celou tu dobu těch 17 dní absence prezidenta na pracovišti plnohodnotně zajišťuje plnou funkci výkonu jeho funkce – jeho politička ze své „dovolené“ souběžně snad kdesi na Kanárských ostrovech?“ A tak dále a tak dál. Ty otázky z vox populi se množí. A lze předpokládat, že mnoho dalších zazní z řad poslanců i na schůzi Sněmovny, a to už v úterý a v následujících dnech. Tak rychle z Prahy neprchal ani „zimní král“ a spol.
Opozice bude mít snahu zamést všechen ten hradně opoziční průšvih a trapas pod koberec. Pozor – pod létající koberec, který se brzy zvedne a odletí – sám bez těch soukromých tryskáčů. A pak lze velmi logicky předpokládat, že tím se toho provalí mnohem víc. Ale řečeno s Karlem Krylem „to není naše pivo“ a rozlitý – jak jsem k tomu vždycky dodával já. Je to jejich rozlitý pivo. A budou si to muset vylízat sami. Už brzy.
Takže tolik ta „ekonomická“ část komplexní problematiky = kdo to platí, komu a kolik. (I to by měli už od úterka poslanci podrobně zkoumat, řešit a vyhodnotit.) A teď i ta další otázka „ekologická“ = ty tryskáče jak na tryskáčových závodech, jako když se lítá sem a tam pro ty „špičky“ z té oné eurokomise a spol. – jak to trefně komentuje vox populi. A ptá se opakovaně proč to tak je a kdo a z čeho jim to platí? Ale zatím žádná odpověď. Při tom prý už dávno Gréta vydala rozkaz, že prý „od roku 2035 nejpozději musí být i všechny kytary elektrické“ a bastafidlitralala. A když ne, tak se zakáže veškerá muzika jak v Půlnočním království a ani skřivan už si tam nevrzne. Zatímco ty soukr tryskáče pro soukr „motorkáře“ budou poletovat sem a tam i tam a sem a budou adekvátně šířit uhlíkovou stoku. Demokratura – jak to už před 35 lety definoval Karel Kryl naprosto výstižně – jen ho to pak tak trochu stálo život …
A teď (i pro ty úterní a násl. poslance) náznak několika těch elementárních otázek právních. Tak třeba z pracovního práva: Prezident republiky nemá de iure nárok na tzv. „dovolenou“. A to stejně, jako žádný funkcionář zvolený do veřejné funkce. Tihle funkcionáři toho typu jsou ve výkonu své funkce kontinuálně (jak se říká 24 / 7 bez přestávky) ode dne zvolení do funkce – resp. od nástupu do funkce až do jejího konce (dle zákona). Takže hentá oná „prezidentská dovolená“ je možná cosi jako „mediální zkratka“ z fikce do fikce a je to právní nesmysl „jako Brno“. Politruci a kartáři totalismu-progresivismu by možná narátorovali termín „dezinformace“.
Z ústavního práva: Ani žádný ústavní zákon – a natožpak Ústava ČR nezná pojem dovolená prezidenta republiky. Zatímco závazná Ústava striktně a výslovně stanoví obsah příslušných slibů dotčených funkcionářů, co ty sliby složili a vlastnoručně i podepsali. Ty sliby jsou závazné. A kdo je neplní, ten porušuje Ústavu a slib lidem této země. A podle Ústavy v tomto státě veškerá moc pochází z lidu. A kdo z těch dotčených činitelů a funkcionářů nezná ani to, anebo to doposud nepochopil, tak ten podle vox populi ve funkci už dávno nemá být – jak už od počátku i na to poukazuje vox populi a poslední dobou to už velmi vážně zdůrazňuje. A už jen na výsost velmi prekérním problémem právním je i neznalost volebního práva v případě manželky prezidenta republiky ergo tzv. „první dámy“ dle vox populi první placené manželky v historii této republiky. Dle vox populi „tohle nevokecá už ani hradní protoKolář a spol.“ (Dle vox populi: „A už aby začali střádat, až to jednou budou muset vrátit.“)
Podle dalších zákonů a pravidel (už ne tak často veřejně konkretizovaných) by dle vox populi předseda vlády měl zaúkolovat BISku, aby ihned prověřila všechny ty okolnosti té „dovolené“ ve všech těch souvislostech ad „království za tryskáč a za motorku“ atd. – a pak by z toho premiér měl vyvodit odpovídající důsledky a závěry. Podobně by měla už v úterý na schůzi poslanců postupovat i Poslanecká sněmovna. Vox populi: „Mají na to koule?“ (Avšak od Senátu zmíněnou aktivitu asi nikdo soudný nečeká.)
Ať už to shora popsané podle požadavků a názoru vox populi ti dotčení funkcionáři pochopí a udělají, anebo nepochopí a neudělají, (včetně komplexní kompletní osobní zodpovědnosti nejen politické) – i tak zde platilo, platí a bude platit, že právo stojí na principu tzv. „bono mores“ ergo dobrých mravů, a to jak de facto, tak i de iure. (A kdo ještě stále neví, co to je, ten ať se zeptá nějakého dobrého a poctivého právníka.)
Lid geneticky a tedy i historicky vnímá právo a společnost a všechny vztahy v tomto rámci logicky instinktivně podle dobrých mravů, nastavených generacemi předků v dávné minulosti vzniku našich národů. Když to hentá oná rádoby „vrchnost“ vnímá, vidí a dělá jinak a po svém proti vůli a zájmům lidu, pak je už jen otázka času, kdy to lid vyřeší svým způsobem a podle své vůle. A tady v našich zemích je tahle historická tradice už dávno a všem velmi dobře známá. „Z hlediska vyššího principu mravního …“
(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)
