Německo se po desetiletí prezentovalo jako vzor stabilní demokracie, schopné zvládat společenské konflikty prostřednictvím institucí, dialogu a právního státu. Nejnovější statistiky však ukazují stále znepokojivější skutečnost. Politicky motivovaná kriminalita dosáhla v roce 2025 nového historického maxima a počet evidovaných případů překročil hranici 85 tisíc skutků. Za jedinou dekádu se tak počet těchto trestných činů více než zdvojnásobil.  

Nejde přitom pouze o vandalismus nebo internetové urážky. Statistiky zahrnují fyzická napadení, žhářství, používání výbušnin, násilné střety i závažné útoky proti osobám. Počet politicky motivovaných násilných činů překročil čtyři tisíce případů. Německé bezpečnostní složky otevřeně hovoří o tom, že se z politicky motivované kriminality stává zkouška odolnosti demokratického systému.  

Příčiny jsou podle vyšetřovatelů dvojí. První představovala mimořádně vyhrocená volební kampaň před spolkovými volbami v roce 2025. Druhým faktorem jsou mezinárodní konflikty, především válka na Blízkém východě, která výrazně polarizovala část německé společnosti. Významnou roli sehrávají také sociální sítě, kde se radikalizace šíří nebývalou rychlostí. Němečtí politici napříč stranami proto stále častěji požadují tvrdší zásahy proti extremistickému obsahu na internetových platformách.  

Politické násilí už nepostihuje jen okraje společnosti


Současně však vzniká zajímavý paradox, o kterém se v evropských médiích hovoří podstatně méně. Právě AfD se podle údajů německého ministerstva vnitra stala nejčastějším terčem politického násilí. V roce 2025 bylo zaznamenáno 121 násilných útoků proti představitelům a členům této strany. Všechny ostatní parlamentní strany dohromady zaznamenaly pouze 62 obdobných případů. Ve více než stovce útoků úřady předpokládají pachatele z levicově extremistického prostředí.  

Právě zde se ukazuje hlubší problém současného Německa. Veřejná debata se stále více mění v boj dvou vzájemně se nenávidějících táborů. Jedna část společnosti vidí hlavní hrozbu v pravicovém extremismu, druhá upozorňuje na násilí radikální levice a na dvojí metr médií či státních institucí. Výsledkem není řešení problému, ale další prohlubování nedůvěry.

Demokracie přitom nestojí pouze na volbách. Její skutečnou podstatou je schopnost přijmout existenci politického protivníka bez snahy jej umlčet, zastrašit nebo fyzicky napadat. Jakmile se z politické soutěže stává boj o morální likvidaci protivníka, vzniká prostředí, v němž násilí začíná být považováno za legitimní nástroj.

Německo sklízí důsledky dlouhodobé polarizace

Je příznačné, že rekordní růst kriminality přichází v době, kdy Německo prochází jednou z nejhlubších společenských proměn od sjednocení země. Migrační krize, energetická politika, válka na Ukrajině, konflikt mezi Izraelem a Hamásem, ekonomické zpomalení i rostoucí životní náklady vytvořily prostředí, v němž narůstá frustrace na všech stranách politického spektra.


Nejnebezpečnější na současném vývoji není samotný počet trestných činů. Mnohem závažnější je skutečnost, že stále více Němců začíná považovat politického odpůrce za nepřítele. To je historicky vždy okamžik, kdy demokratická kultura začíná slábnout.

Německé ministerstvo vnitra i zemští ministři vnitra proto hovoří o alarmujícím signálu. Jestliže ještě před několika lety byla politicky motivovaná kriminalita okrajovým bezpečnostním problémem, dnes představuje jeden z nejviditelnějších symptomů rozdělené společnosti. A právě toto rozdělení může být pro budoucnost Německa větší hrozbou než samotní extremisté na pravici či levici.