Rakouské bezpečnostní složky v čele s policií ve Vídni vydaly 18. dubna mimořádné varování před dětskou výživou značky HiPP. Důvodem byl nález skleničky, u níž laboratorní analýza prokázala přítomnost jedovaté látky, konkrétně jedu na hlodavce.
Vyšetřování následně ukázalo, že nešlo o výrobní závadu, ale o úmyslnou manipulaci s jednotlivými kusy výrobku. Orgány činné v trestním řízení proto případ řeší jako kriminální čin, pravděpodobně spojený s vydíráním nebo pokusem o sabotáž.
Podezřelé výrobky byly identifikovány nejen v Rakousku, ale podle dostupných informací i v Česku a na Slovensku. Riziko tedy nelze zlehčovat ani považovat za lokální problém.
Nebezpečí, které nelze podcenit
Je nutné říci otevřeně, že tento případ patří mezi nejzávažnější typy potravinových incidentů. Nejde totiž o běžnou hygienickou závadu nebo technologické selhání.
Podobné případy se v Evropě v minulosti objevily a vždy vedly k rozsáhlým bezpečnostním opatřením. Právě proto musí být systém ochrany potravin nastaven tak, aby byl schopen reagovat okamžitě.
Reakce v zahraničí a v ČR
Rakouské orgány reagovaly bezprostředně.Ppolicie vydala veřejné varování, obchodní řetězce přistoupily k preventivnímu stažení výrobků a případ byl okamžitě komunikován i směrem k dalším státům.
Podobně postupovaly i německé bezpečnostní a dozorové orgány, které informace dále šířily a zapojily do systému mezinárodní spolupráce. Tento postup odpovídá základní zásadě krizového řízení, kdy rychlá informace může zabránit tragédii.
V České republice se informace o možném ohrožení objevila především prostřednictvím České tiskové kanceláře a následně médií. To samo o sobě není problém. Problémem je, že chyběla viditelná a okamžitá reakce hygienické služby, veřejnost nebyla informována prostřednictvím jasného oficiálního varování a komunikace nepůsobila koordinovaně. V situaci, kdy jde o možné ohrožení zdraví dětí, je však takový přístup obtížně obhajitelný.
Opakující se problém hygienické služby
Tento případ zapadá do širšího obrazu, který se v poslední době opakuje. Hygienická služba v Česku zaměstnává tisíce pracovníků, disponuje rozsáhlými pravomocemi a má být klíčovým článkem ochrany veřejného zdraví.
Přesto se znovu ukazuje, že reakce na krizové situace je pomalá nebo nečitelná, komunikace směrem k veřejnosti selhává a odpovědnost se rozplývá mezi institucemi.
Ukazuje, že moderní hrozby mohou mít podobu cílených útoků na potravinový řetězec, riziko se může objevit kdykoliv a kdekoliv a rozhodující je rychlost reakce.
Stát musí být připraven nejen na epidemie nebo technologické havárie, ale i na kriminální útoky na potraviny. Rakouské a německé orgány ukázaly, že v krizové situaci je možné jednat rychle a transparentně. To je standard, který by měl být samozřejmostí.
Český případ naopak znovu otevírá otázku funkčnosti hygienické služby. Pokud systém nedokáže včas a jasně reagovat na potenciálně fatální hrozbu, nejde o jednotlivé selhání, ale o problém systémový. A právě ten je z dlouhodobého hlediska nebezpečnější než samotný incident.
Zdroje: 1. Rakouská policie varuje před dětskou výživou HiPP; 2. Varování před otrávenými přesnídávkami; 3. Otrávená dětská výživa se objevila v Česku; 4. Sklenice s dětskou výživou obsahovaly jed







