Ve 4.36 ráno skončilo ve Sněmovně první čtení návrhu na zrušení televizních a rozhlasových poplatků. Opozice okamžitě spustila ostrou kritiku. Předseda STAN Vít Rakušan prohlásil, že právě v tuto chvíli začal konec vlády Andreje Babiše. Šéf ODS Martin Kupka označil noční hlasování za „prasárnu“ a obvinil koalici z pokusu zestátnit Českou televizi a Český rozhlas. Vládní představitelé podobná tvrzení odmítají. Do vyhroceného sporu přitom vstupují i výsledky průzkumů veřejného mínění, podle nichž má současný systém koncesionářských poplatků mezi dotázanými podstatně slabší podporu, než by se z opozičních prohlášení mohlo zdát.
Koalice ANO, SPD a Motoristů prosadila přednostní projednání novely, možnost jednat přes noc i pevný čas závěrečného hlasování. Omezila také délku rozpravy, takže se k řečnickému pultu nedostaly desítky přihlášených poslanců. Po přibližně dvaceti hodinách jednání pak v sobotu ráno neuspěly opoziční návrhy na zamítnutí předlohy ani na její vrácení vládě k přepracování. Oba podpořilo 81 ze 177 přítomných poslanců. Novela tak zamířila do výborů, kde bude pokračovat její projednávání. Poplatky zatím zůstávají v platnosti a o konečné podobě změny se teprve rozhodne.
Pro Víta Rakušana se však čas hlasování stal symbolem údajné arogance vládní většiny. Na Facebooku zveřejnil příspěvek, v němž premiérovi předpověděl politický pád a slíbil pokračování opozičního odporu.
„4:36 ráno. Pod rouškou tmy, kdy většina země spí, jste to silou protlačili. Zapamatujte si ale tenhle čas, pane premiére. Právě ve 4:36 začal konec vaší vlády. Od této minuty už to pro vás půjde jenom z kopce,“ napsal Rakušan.
Předseda STAN považuje noční postup koalice za důkaz její slabosti. Zatímco vládní poslanci zdůrazňují právo většiny prosazovat svůj program, Rakušan tvrdí, že způsob projednání odhalil strach z veřejné kontroly. Opozice podle něj hodlá bránit dalším krokům vlády a současně se připravovat na období po jejím odchodu.
„Myslíte si, že jste vyhráli bitvu. Ve skutečnosti jste jen celému Česku v přímém přenosu ukázali svou slabost, aroganci a strach ze svobodných lidí,“ uvedl Rakušan.
Jeho kritika však pomíjí podstatnou okolnost. Zrušení koncesionářských poplatků nebylo plánem, s nímž by vláda přišla až po volbách. ANO a SPD tento záměr prosazovaly už před nimi a následně se stal součástí programu společné koalice s Motoristy. Kabinet tak v této otázce uskutečňuje veřejně oznámený politický závazek. To samo o sobě neospravedlňuje každý způsob parlamentního projednávání, ale zpochybňuje představu, že samotná změna financování představuje překvapivý zásah proti vůli voličů.
Do debaty navíc vstupují výsledky průzkumů veřejného mínění. Výzkum agentury SANEP pro XTV, uskutečněný v květnu 2025 na vzorku 2 650 dospělých respondentů, zjistil, že zachování koncesionářských poplatků výslovně podporovalo pouze 7,2 procenta dotázaných. Největší skupina, 39,4 procenta, se vyslovila pro úplné zrušení České televize. Dalších 28,3 procenta by upřednostnilo její komerční financování a 14,5 procenta financování ze státního rozpočtu.
Z těchto výsledků nelze vyvozovat, že všichni odpůrci poplatků podporují vládní návrh. Ukazují však, že zachování dosavadního systému mělo v tomto šetření velmi slabou výslovnou podporu. Stejný průzkum uváděl, že 77,7 procenta respondentů nesleduje vysílání České televize a 75,9 procenta neposlouchá Český rozhlas. Jde o odpovědi účastníků konkrétního výzkumu, nikoli o údaje z měření skutečné sledovanosti.
Podobný výsledek přinesl také říjnový průzkum agentury STEM z roku 2025. Na otázku, zda se má nová vláda přednostně zaměřit na zrušení koncesionářských poplatků a financování ČT a ČRo ze státního rozpočtu, odpovědělo kladně 59 procent respondentů. Z toho 31 procent zvolilo odpověď „určitě ano“ a dalších 28 procent „spíše ano“. Proti se vyslovilo 41 procent. Výsledek tak dokládá většinovou podporu tomu, aby se vláda uvedenou změnou zabývala, nikoli automatický souhlas se všemi ustanoveními nynější novely.
Zatímco Rakušan vykresluje hlasování jako začátek konce vlády, poslanec Libor Vondráček upozornil na jinou stránku sporu. Na Facebooku zveřejnil fotografii demonstrace na Malostranském náměstí pořízenou ve 22.49 a položil otázku, jak velkou pozornost jí věnují veřejnoprávní média. Připomněl přitom protivládní protesty na Václavském náměstí z roku 2022 a naznačil, že přístup médií k oběma událostem není stejný.
„Malostranské náměstí 22:49. Takto vypadá demonstrace z ptačí perspektivy. Kolik myslíte, že udělají státem zřízená média článků a reportáží z této demonstrace? A kolik myslíte, že udělala tato média reportáží ze zaplněného Václavského náměstí v roce 2022, když protivládní protesty byly proti vládě Petra Fialy? Myslím, že k vyváženosti těchto médií není třeba říkat nic víc,“ napsal na facebooku Vondráček.
(foto z profilu poslance LIbora Vondráčka)
Vondráčkův snímek zachycuje část Malostranského náměstí, nikoli celý prostor demonstrace. Celkový počet účastníků proto z fotografie nelze spolehlivě určit. Ani srovnání dvou protestů samo o sobě nedokládá systematickou nevyváženost zpravodajství. Poslancův příspěvek však ukazuje, že spor se nevede pouze o peníze. Část vládního tábora zpochybňuje také dosavadní fungování veřejnoprávních médií a jejich přístup k různým politickým názorům.
Právě zde se dostáváme k hlavnímu argumentu opozice. Rakušan i Kupka spojují zrušení poplatků s ohrožením svobody a nezávislosti médií. Taková souvislost však není automatická. V evropských zemích existují různé modely financování veřejnoprávního vysílání a samostatný poplatek placený domácnostmi není jediným možným řešením. Také soudy nebo policie jsou financovány ze státního rozpočtu, aniž by z pouhého původu peněz vyplývalo, že jejich rozhodování musí podléhat vládě. Rozhodující jsou zákonná pravidla, institucionální záruky a způsob kontroly.
Podobně se k samotnému způsobu financování vyjádřil také prezident Petr Pavel. Připustil, že financování České televize a Českého rozhlasu ze státního rozpočtu nemusí automaticky znamenat ztrátu jejich nezávislosti. Podstatné podle něj je, aby zákon obsahoval dostatečné záruky, které zabrání politickému ovlivňování veřejnoprávních médií.
U České televize a Českého rozhlasu proto nelze samotný přechod na státní financování vydávat za důkaz budoucího politického ovládnutí. Změna však může přinést rizika, pokud zákon nezajistí dostatečně předvídatelný rozpočet a ochranu před účelovým krácením prostředků.
Vládní návrh počítá pro příští rok s částkou 5,74 miliardy korun pro Českou televizi a 2,065 miliardy pro Český rozhlas. Oproti letošním očekávaným příjmům z poplatků by televize dostala přibližně o miliardu korun méně a rozhlas zhruba o 400 milionů méně. Právě rozsah financování a jeho budoucí pravidla představují konkrétní otázky, o nichž má smysl vést spor.
Předseda ODS Martin Kupka však na Facebooku zvolil mnohem ostřejší tón. Jeho příspěvek začíná jediným slovem, kterým celé noční hlasování odsoudil. „Prasárna,“ napsal Kupka.
Podle šéfa ODS koalice záměrně hlasovala v době, kdy většina obyvatel spala, aby se vyhnula veřejné pozornosti. Kupka současně tvrdí, že poslanci už v prvním čtení rozhodli o zestátnění České televize a Českého rozhlasu. Sněmovna však zatím pouze umožnila pokračování legislativního procesu. Samotná novela mění model financování, nikoli automaticky právní postavení obou institucí.
„Ve 4:36 ráno, když většina z vás spí, si vládní koalice v prvním čtení odhlasovala zestátnění České televize a Českého rozhlasu. Kdo dělá věci poctivě, nepotřebuje k tomu tmu. Kdo se nebojí veřejnosti, nehlasuje, když se nikdo nedívá,“ uvedl Kupka.
Předseda ODS poděkoval také demonstrantům na Malostranském náměstí, kteří podle něj vydrželi protestovat dlouho do noci. Vládě vyčetl, že jejich názor ignoruje, a obvinil ji ze snahy připravit veřejnoprávní média o svobodu. Ve svém příspěvku zdůraznil, že Česká televize a Český rozhlas nepatří žádné politické reprezentaci.
„Veřejnoprávní média nepatří vládě. Patří lidem, kteří si je platí. Ne těm, kterým lezou na nervy jejich otázky,“ napsal Kupka.
Veřejnoprávní charakter obou institucí však není založen pouze na existenci zvláštního poplatku. Jejich poslání, povinnosti a organizační uspořádání stanovují zákony. Nezávislost tedy není dána samotnou platbou domácností, ale pravidly, podle nichž média fungují a podle nichž se rozhoduje o jejich financování. Pokud mají kritici novely obavy z politických zásahů, přesvědčivější argumenty musí hledat v konkrétních ustanoveních zákona.
„Pane premiére, nezávislá média nejsou vaše. Nedostal jste je ve volbách a nedostanete je ani ve čtyři ráno. Pod rouškou tmy rozhodují ti, kteří vědí, že za denního světla by jim to neprošlo,“ uvedl Kupka.
Právě odkaz na volby je v tomto sporu podstatný. ANO a SPD se zrušením koncesionářských poplatků před voliči vystupovaly a po volbách se tento závazek stal součástí programu vládní koalice. Kabinet tak prosazuje změnu, kterou předem avizoval. Průzkumy SANEP a STEM navíc ukazují, že odpor k dosavadnímu systému není omezen pouze na příznivce vládních stran. Přinejmenším v době jejich konání existovala mezi respondenty výrazná podpora změny financování, byť se představy o její konkrétní podobě lišily.
Premiér Andrej Babiš se proti opozičním výrokům ohradil na síti X. Odmítl, že by jeho vláda usilovala o zestátnění veřejnoprávních médií nebo o omezení demokracie. Naopak obvinil opozici, že vědomě vyvolává napětí a podněcuje protesty, přestože podle něj žádná válka proti nezávislým médiím neprobíhá.
„Vyzývám opozici, aby přestala eskalovat situaci ve společnosti. Žádná válka o nezávislá média se nekoná. Nevede se ani boj o demokracii a nechystá se žádné zestátnění médií. Víte, že lžete, a přesto záměrně hecujete společnost, vyzýváte k demonstracím a pochodům do ulic a hazardujete se zdravím a bezpečností lidí,“ napsal Babiš.
Do vyhrocené debaty nakonec vstoupil také někdejší ministr financí Miroslav Kalousek, který se sice proti změně financování veřejnoprávních médií ostře vymezil, zároveň však odmítl argumentaci části opozice a spolku Milion chvilek pro demokracii. „Změna financování veřejnoprávních médií je nesmyslná a zvyšuje už tak obří deficit státního rozpočtu. Zásadně s ni nesouhlasím. Dovoluji si ale varovat před nepravdivými termíny a zavádějícími argumenty, které používá opozice a spolek Milion chvilek pro demokracii,“ napsal Kalousek.
Zdůraznil, že Česká televize i Český rozhlas zůstanou samostatnými nestátními subjekty a příspěvek ze státního rozpočtu bude podle něj zákonným nárokem, jehož výši nebude možné každoročně libovolně měnit při schvalování rozpočtu.
„Není to zestátnění,“ uvedl Kalousek a svůj příspěvek uzavřel varováním, které míří přímo na způsob vedení současného politického střetu. „Varuji proto, že používání zavádějicích termínů a argumentů je nebezpečné. Lze jimi snadno vybudit aktuální emoce. Dlouhodobou důvěru však podlamují,“ napsal Kalousek.
Zdůraznil, že Česká televize i Český rozhlas zůstanou samostatnými nestátními subjekty a příspěvek ze státního rozpočtu bude podle něj zákonným nárokem, jehož výši nebude možné každoročně libovolně měnit při schvalování rozpočtu.
„Není to zestátnění,“ uvedl Kalousek a svůj příspěvek uzavřel varováním, které míří přímo na způsob vedení současného politického střetu. „Varuji proto, že používání zavádějicích termínů a argumentů je nebezpečné. Lze jimi snadno vybudit aktuální emoce. Dlouhodobou důvěru však podlamují,“ napsal Kalousek.
(Fojtík, prvnizpravy.cz, repro: facebook)
