Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zahájila přímá jednání s vojenským režimem v Myanmaru, dříve známém jako Barma. Podle zjištění agentury Reuters se vysoký představitel amerického ministerstva zahraničí Michael Vance setkal 15. a 16. září v hlavním městě Neipyijto s prezidentem Min Aung Hlaingem, který vedl vojenský převrat v roce 2021. Jde o nejvýše postavený americký kontakt s režimem od převzetí moci armádou. Washington tím výrazně mění dosavadní politiku diplomatické izolace.
Washington otevírá dveře generálům, které dosud sankcionoval
Bezprostředním cílem zářijového jednání bylo propuštění zadržovaného amerického podnikatele Adama Castilla. Rozhovory však otevřely prostor pro širší spolupráci, zejména při potírání internetových podvodných center, která připravila americké občany o miliardy dolarů. Část těchto zařízení funguje v oblastech ovládaných ozbrojenými milicemi, přičemž podle výzkumníků mohou některé výnosy směřovat také k armádním strukturám.
Americká diplomacie tvrdí, že jednání neznamenají ústup od požadavků na ukončení násilí a propuštění politických vězňů. Spojené státy nadále komunikují také s demokratickou opozicí a etnickými ozbrojenými skupinami.
Politický rozpor je přesto zásadní. Min Aung Hlaing zůstává na americkém sankčním seznamu kvůli závažnému porušování lidských práv, včetně represí proti muslimské menšině Rohingů. Necelé dva týdny po americké návštěvě navíc barmská armáda podle představitelů OSN zaútočila na tržiště v Arakanském státě a zabila více než padesát lidí. Washington tak jedná s představitelem režimu, jehož násilné praktiky nadále veřejně odsuzuje.
Za diplomatickým obratem stojí především soupeření s Čínou
Skutečný strategický význam amerického obratu spočívá v přístupu ke kritickým nerostným surovinám. Myanmar patří mezi nejvýznamnější světové producenty těžkých vzácných zemin, které jsou nezbytné pro výrobu výkonných magnetů používaných v elektromobilech, energetice, průmyslových technologiích i moderních zbraňových systémech.
Podle amerického analytického centra Stimson Center směřuje téměř veškerá barmská produkce těchto surovin do Číny. Hodnota vývozu dosáhla v roce 2023 přibližně 1,4 miliardy dolarů, tedy asi 31 miliard korun v současném přepočtu. Peking navíc ovládá klíčové kapacity pro jejich další zpracování.
Američané proto hledají alternativní dodavatelské řetězce, které by snížily jejich závislost na čínském průmyslu. Problém spočívá v tom, že významná naleziště leží v oblastech kontrolovaných etnickými ozbrojenými organizacemi, nikoliv centrální vládou. Kačjinská nezávislá armáda například převzala kontrolu nad hlavními těžebními oblastmi při čínských hranicích na podzim roku 2024.
Dohoda s barmskými generály proto sama o sobě přístup k surovinám nezaručuje. Washington by musel překonat vojenské, logistické i technologické překážky a vybudovat zpracovatelské kapacity mimo čínskou kontrolu.
Vývoj má význam také pro Evropu a Českou republiku. Automobilový průmysl, elektrotechnika a další technologická odvětví jsou na dodávkách kritických surovin silně závislá. Americko-čínské soupeření o jejich kontrolu tak může ovlivnit ceny, investice i stabilitu evropských dodavatelských řetězců.
Trumpův pragmatismus dává vojenskému režimu novou šanci
Diplomatické sbližování přichází v době, kdy se barmské vedení snaží prolomit mezinárodní izolaci. Min Aung Hlaing se stal prezidentem v dubnu 2026 po volbách, jejichž legitimitu zpochybnily západní vlády a lidskoprávní organizace. Ve čtvrtek 8. října jej přijal malajsijský premiér Anwar Ibrahim a podpořil postupné znovuzačlenění Myanmaru do regionálního sdružení ASEAN. Malajsijská vláda ovšem zdůraznila, že návštěva neznamená formální uznání režimu.
Barmská vláda zároveň hledá politické kontakty přímo ve Washingtonu. Podle Reuters začal v dubnu Trumpův dlouholetý spolupracovník Roger Stone působit jako konzultant lobbistické společnosti DCI Group, která zastupuje barmské ministerstvo informací. Její materiály upozorňovaly americké představitele, že bez jednání s Myanmarem mohou Spojené státy ztratit přístup ke strategickým nerostům. Přímá souvislost mezi těmito aktivitami a rozhodnutím americké administrativy však prokázána nebyla.
Trumpův postup odráží širší změnu americké zahraniční politiky. Přednost dostávají konkrétní bezpečnostní a hospodářské zájmy, zatímco demokratické principy a lidská práva ztrácejí část svého dosavadního významu při rozhodování o diplomatických kontaktech.
Pro Spojené státy může být spolupráce s barmským režimem příležitostí k oslabení čínského vlivu. Pro generály představuje možnost získat mezinárodní legitimitu, kterou jim dosavadní izolace odpírala.
Rozhodující otázkou proto není jen to, zda Washington získá přístup ke strategickým surovinám. Podstatnější bude, zda za nejistou hospodářskou výhodu neposkytne vojenskému režimu politické uznání, aniž by dosáhl skutečných změn v jeho chování.
(Kyncl, prvnizpravy.cz, repro: foxnews)
Zdroje: 1. Reuters – USA zahájily přímá jednání s barmskými generály, 8. října 2026; 2. Stimson Center – Rozšiřování těžby vzácných zemin v Myanmaru; 3. Reuters – Barmská armáda usiluje o kontrolu oblastí se vzácnými zeminami; 4. Malajsie podporuje návrat Myanmaru do ASEAN, 8. října 2026
