Některé mají hluboký osobní význam, jiné pomáhají zvládat psychický tlak a další se staly nedílnou součástí předzápasové přípravy. Jedno mají společné – vrcholoví sportovci na ně nedají dopustit.
Když diváci sledují tenisové zápasy, většinou se soustředí na rychlost servisu, sílu úderů nebo taktické souboje. Jen málokdo si však všimne drobných opakujících se úkonů, které nejlepší hráči provádějí před podáním, při střídání stran nebo ještě před vstupem na kurt.
Nejde přitom o náhodu. Sportovní psychologové se shodují, že podobné rutiny pomáhají sportovcům udržet koncentraci, zvládat stres a vytvořit si pocit stability i v těch nejvypjatějších okamžicích.
Pozornost v posledních dnech vzbudil německý tenista Alexander Zverev, který vysvětlil, že jeho zlaté řetízky nejsou jen módním doplňkem. Mají pro něj osobní význam a představují součást jeho identity i zápasové rutiny. Právě podobné drobnosti mohou být pro vrcholové sportovce psychickou oporou během nejnáročnějších utkání.
Nejznámějším příkladem tenisových rituálů je však bezpochyby Rafael Nadal. Jeho příprava před servisem se stala doslova legendární. Pečlivě si upravil vlasy, dotkl se nosu, upravil dres i kraťasy a teprve poté přistoupil k podání. Stejně známé bylo i přesné rozmístění lahví vedle lavičky. Musely stát ve stejném pořadí a být natočeny určitým způsobem. Nadal navíc při přechodu stran důsledně dbal na to, aby pokud možno nevstupoval na čáry kurtu.
Španělský šampion přitom opakovaně zdůraznil, že tyto úkony nepovažuje za pověry. Podle jeho slov mu pomáhaly udržet pořádek v hlavě, soustředit se na přítomný okamžik a lépe zvládat tlak velkých zápasů.
Také Novak Djoković dlouhodobě hovoří o významu mentální přípravy. Součástí jeho předzápasové rutiny jsou dechová cvičení, vizualizace a techniky zaměřené na koncentraci. Srbský tenista patří mezi sportovce, kteří otevřeně mluví o propojení fyzické a psychické stránky výkonu.
Na první pohled klidně působil také Roger Federer. I on však dodržoval pečlivě propracovanou přípravu před zápasy. Velký důraz kladl na pravidelný režim, přípravu vybavení i opakování činností, které mu pomáhaly vstoupit do utkání ve známém rytmu.
Výraznými zvyklostmi byla známá také Serena Williamsová. Během některých úspěšných turnajů například nosila stejné ponožky po celou dobu soutěže a před servisem dodržovala přesně stanovený počet odrazů míčku. Sama přiznávala, že jí tyto drobné rituály dodávaly pocit jistoty.
Také Maria Šarapovová měla své zvyklosti. Na kurt vstupovala pravou nohou a pečlivě dodržovala stále stejnou předzápasovou přípravu. Chorvatský wimbledonský vítěz Goran Ivanišević byl zase proslulý tím, že během vítězné série odmítal měnit téměř cokoliv – od restaurace, ve které jedl, až po cestu na stadion.
Odborníci na sportovní psychologii vysvětlují, že podobné rituály nejsou známkou slabosti ani iracionální pověrčivosti. Naopak. Opakované činnosti vytvářejí pocit předvídatelnosti, snižují psychické napětí a pomáhají mozku přejít do optimálního stavu soustředění. V individuálním sportu, kde o výsledku často rozhodují jednotlivé míče, mohou představovat významnou součást mentální přípravy.
Možná právě proto se ani v době nejmodernější analytiky, biomechaniky a umělé inteligence podobné rituály z vrcholového tenisu nevytrácejí. Každý šampion si hledá vlastní cestu, jak dostat mysl do ideálního rozpoložení. Ať už jsou to Zverevovy řetízky, Nadalovy lahve nebo Sereniny ponožky, jejich skutečný význam nespočívá v samotném předmětu či úkonu, ale v pocitu klidu, jistoty a koncentrace, který svým nositelům přinášejí. A právě psychická odolnost bývá na nejvyšší úrovni často tím neviditelným faktorem, který rozhoduje o vítězství.
(mia, prvnizpravy.cz, foto: zai)
Zdroje: 1. https://www.atptour.com/; 2. https://www.itftennis.com/; 3. https://www.puntodebreak.com/
