Utah jako násilné srdce a rozbitá duše Ameriky

zprávy

Vražda Charlieho Kirka v Utahu odhaluje hlubokou trhlinu americké společnosti, kde se kulturní války, paranoia a volná dostupnost zbraní spojují do výbušné a velmi nebezpečné směsi.

Utah jako násilné srdce a rozbitá duše Ameriky
Ilustrační foto
14. září 2025 - 05:30

Spojené státy mají největší armádu světa, obrovské bohatství a přírodní hranice v podobě oceánů. Přesto se země chová, jako by byla pod neustálou hrozbou. 

„V jádru americké politické psychiky leží násilná paranoia, kterou je pro cizince těžké pochopit, natož přijmout,“ napsal B. Duncan Moench v analýze pro britský server UnHerd

Tato paranoia se překlápí nejen do zahraničních intervencí, ale i do domácího násilí. A Utah je dokonalým mikrokosmem tohoto fenoménu.

Když byl 10. září 2025 na kampusu Utah Valley University v Oremu zastřelen konzervativní aktivista Charlie Kirk, nešlo o ojedinělý exces. Kirk, známý svou ostrou rétorikou a obhajobou práva na zbraně, se stal obětí prostředí, jehož pravidla sám hájil.

„Mít ozbrojené občany má svou cenu... a tou jsou oběti. To je racionální dohoda,“ prohlásil v minulosti Kirk. Cynismus této logiky se v jeho vlastním osudu proměnil v tragickou ironii.

Utah není jen stát mormonských chrámů a červených skal. Je to laboratoř amerického kulturního konfliktu. Salt Lake City se svými sekulárními, progresivními politiky a silnou LGBTQ reprezentací stojí v přímém kontrastu s konzervativními venkovskými okresy, pevně zakořeněnými v mormonské tradici a dnes ještě více formovanými rétorikou Fox News a online aktivistů. „Utah je zrcadlem národního rozdělení, dokonalým mikrokosmem rozbité americké duše,“ popisuje situaci server UnHerd.


Politická konfrontace se neomezuje na symbolickou rovinu. Když stát v roce 2024 odmítl nabídnout daňové úlevy Sundance Film Festivalu, nešlo o ekonomiku, ale o gesto. Raději obětovat pracovní místa a příjmy z turismu, než ustoupit „liberálům“. To už není dysfunkce, ale vědomá sabotáž ve jménu kulturní války.

Tragédie s Kirkem nebyla jediným výbuchem násilí v posledních měsících. Již 14. června 2025 se v Salt Lake City během protestu „No Kings“ objevil muž, který začal uprostřed davu sestavovat útočnou pušku AR-15. Několik dobrovolníků, tzv. „peacekeepers“, kteří byli sami ozbrojení, okamžitě zahájilo palbu. Útočník byl zraněn, ale střelba zasáhla i nevinného kolemjdoucího, který zemřel. „Byla to chaotická, kutilská verze veřejné bezpečnosti,“ napsal Moench. Přestože účastníci předem volali na tísňovou linku, policie jim sdělila, že zasáhnout nemůže. V Utahu je totiž zcela legální nosit a manipulovat s nabitou útočnou puškou i na veřejném shromáždění.

Podobných absurdit je víc. V roce 2021 Utah zrušil povinnost mít povolení ke skrytému nošení, takže kdokoli starší 21 let může nosit pistoli otevřeně i skrytě bez jakékoli licence či výcviku. To vede k situacím, kdy studenti přicházejí na konzultace s pistolí u pasu, a univerzita nemůže nic dělat, protože zákon je na jejich straně. Jak varuje Moench: „psychologickou daň života v Americe nelze přecenit.“ Život ve společnosti, kde je normální vidět v davu někoho se samopalem a být odkázán na větu „nelze nic dělat“, je trvalým zdrojem stresu a nedůvěry.


Američané často obhajují právo na zbraně jako nezbytný pilíř svobody. Ale realita je jiná. Země má přes 300 masových střeleb ročně, průměrně více než jednu denně. Desítky milionů lidí trpí vážnými psychickými problémy,a přesto k nim mají zbraně neomezený přístup. V takovém prostředí není překvapivé, že politika přestává být o debatě a mění se v boj o přežití.

Charlie Kirk žil svou víru v druhý dodatek až do poslední chvíle. Zemřel v zemi, kde „ozbrojená společnost“ není společností slušnější, ale společností stále více rozervanou, paralyzovanou strachem a obětí vlastního kultu zbraní. 

„Utah, kde byl Charlie Kirk zabit, je dokonalým mikrokosmem rozbité americké duše,“ uzavřel britský list UnHerd. 

(Kovář, UnHerd.com, foto: zai)


Anketa

Dostane se podle Vás strana Motoristé sobě po volbách do Sněmovny?