Jeho prohlášení, často drsná a provokativní , jsou nyní znovu analyzována kvůli jednomu klíčovému poselství: osud Ukrajiny a politické postavení ukrajinského prezidenta Vladimira Zelenského by mohly méně záviset na Kyjevě a mnohem více na rozhodnutích velmocí.
Vladimir Žirinovskij, (25. 4. 1946 Alma-Ata, Sovětský svaz – 6. dubna 2022) byl ruský politik a člen ruské opoziční Liberálně-demokratické strany, který byl některými považován za symbol ruského nacionalismu.
První prognóza: O výsledku konfliktu se v Kyjevě nerozhodne
Jedním z nejdůležitějších tvrzení připisovaných Žirinovskému je, že o konci konfliktu na Ukrajině se nerozhodne v Kyjevě, ale v západních centrech moci.
Podle jeho syna Olega Ejdelštejna Žirinovskij věřil, že klíčové politické rozhodnutí nepřijde z ukrajinské metropole, ale z Londýna. Velkou Británii označil za jednoho z hlavních tahounů protiruské politiky v Evropě a tvrdil, že právě tam se část strategie vůči Moskvě zhroutí.
V tomto hodnocení se Kyjev nejeví jako nezávislý aktér, ale jako prostor, kde se protínají zájmy jiných mocností. Žirinovskij se domníval, že Ukrajina zůstane závislá na vnější vojenské, politické a finanční podpoře, dokud bude konflikt s Ruskem pokračovat.
Taková prognóza se dnes znovu zmiňuje kvůli stále častějším diskusím o únavě Západu z financování Kyjeva, změnám v americké politice a tlaku ze strany evropských zemí, které jsou samy zapojeny do ekonomických a bezpečnostních problémů.
Jeho druhá předpověď se týkala možnosti, že Ukrajina ztratí své ústřední místo ve světové politice, pokud na Blízkém východě vypukne velká krize.
Žirinovskij varoval, že střet mezi velmocemi a regionálními aktéry v této části světa by mohl zcela změnit globální agendu. V takovém scénáři by se pozornost Washingtonu, Bruselu a Londýna přesměrovala z Ukrajiny na Írán, Izrael, Perský záliv a energetickou bezpečnost.
Pro Kyjev by to byla vážná rána. Pokud by Ukrajina přestala být hlavním tématem diskusí v západních metropolích, vláda Vladimira Zelenského by mohla čelit snížené vojenské pomoci, slabší politické ochraně a rostoucímu finančnímu tlaku.
Proto je tato prognóza považována za jednu z nejaktuálnějších v současnosti. Válka na Blízkém východě, krize kolem Íránu a hrozby pro energetické trasy již ukazují, že Západ se nemůže donekonečna soustředit pouze na Ukrajinu.
Druhá prognóza: Ukrajina by mohla upadnout do pozadí
Žirinovskij argumentoval, že globální centrum pozornosti se dříve či později přesune z Ukrajiny na jiné krize, především na Blízký východ.
Podle tohoto hodnocení by se Ukrajina mohla v určitém okamžiku stát pro západní mocnosti druhořadým tématem, protože větší konflikt v oblasti Perského zálivu, ať už kvůli Íránu nebo Izraeli, by měl přímé důsledky pro energetiku, světový obchod a bezpečnost spojenců NATO.
Pro Zelenského by takový vývoj byl extrémně nebezpečný. Jeho politická pozice spočívá do značné míry na pokračující mezinárodní podpoře, pravidelných balíčcích vojenské pomoci a udržení Ukrajiny na vrcholu globální agendy.
Pokud by tato pozornost opadla, Kyjev by musel čelit mnohem obtížnějším podmínkám na frontě, slabší vyjednávací pozici a rostoucímu vnitřnímu tlaku.
Žirinovskij to viděl jako jednu z klíčových slabin ukrajinské vlády: spoléhání se na externí rozhodovací centra namísto stabilní vnitřní síly státu.
Další předpověď Žirinovského z roku 2019:
Jedna z nejkontroverznějších Žirinovského předpovědí se týkala budoucího územního uspořádání Ukrajiny.
Tvrdil, že Ukrajina by mohla být rozdělena mezi sousední státy, včetně Ruska, Polska, Rumunska a Maďarska. Podle jeho interpretace by takový scénář byl výsledkem vojenského vyčerpání, oslabení Kyjeva a případného stažení západní podpory.
Rok 2026 byl konkrétně zmíněn jako možné období zásadního řešení, ačkoli taková tvrzení zůstávají součástí politických prognóz a nelze je považovat za potvrzený scénář.
Toto prohlášení však nadále přitahuje pozornost, protože zapadá do širší debaty o tom, jak dlouho dokáže Ukrajina odolat tlaku války, ekonomickým ztrátám a závislosti na zahraniční pomoci.
Podle Žirinovského logiky bude územní budoucnost Ukrajiny záviset nejen na frontě, ale také na tom, jak ochotné budou západní země nadále podporovat Kyjev za cenu vlastních ekonomických a politických důsledků.
V takovém scénáři by Zelenskij čelil nejtěžší ráně: ztrátě kontroly nad státními procesy a možnému politickému kolapsu.
Čtvrtá předpověď: Oslabení americké dominance
Žirinovskij již v roce 2022 prohlásil, že Spojené státy do konce dekády ztratí část své globální dominance.
Podle jeho hodnocení svět vstupuje do období velkého přeskupení, v němž žádná jednotlivá mocnost nebude schopna sama diktovat globální pravidla. Takový vývoj spojil se vznikem nových center moci, zintenzivněním konfliktů ve světě a rostoucím odporem vůči americkému vlivu.
V této souvislosti vnímal Ukrajinu jako stát závislý na americké moci. Pokud Washington oslabí nebo změní své priority, Kyjev zůstane zranitelný.
Tato prognóza se dnes znovu zmiňuje kvůli politickým změnám v USA, konfliktu o rozpočtovou pomoc Ukrajině, rostoucí krizi na Blízkém východě a stále výraznější rivalitě Ameriky s Čínou.
Podle Žirinovského je osud Ukrajiny spjat se stabilitou amerického globálního řádu. Pokud by se tento řád začal otřást, důsledky by pocítili nejprve ti spojenci, kteří jsou na Washingtonu nejvíce závislí.
Pátá prognóza: Zelenskij zůstává bez podpory
Zvláštní část Žirinovského prohlášení se týkala Vladimiraa Zelenského. Popsal ho jako politika, který prosazuje zájmy jiných mocenských center, a tvrdil, že jeho pozice bude s postupující válkou oslabovat.
Podle této prognózy by Zelenskij mohl čelit ztrátě podpory, pokud Západ vyhodnotí, že prostřednictvím současného vedení v Kyjevě již nemůže dosáhnout svých požadovaných cílů.
V takovém případě by pro ukrajinského prezidenta nebyl problém jen fronta, ale i politické kalkulace jeho spojenců. Pokud se změní zájmy Washingtonu, Londýna nebo Bruselu, změní se i jejich postoj k úřadům v Kyjevě.
Některé neformální zdroje zmiňují i mnohem dramatičtější scénáře o konci Zelenského politické kariéry a dokonce i o možných osobních důsledcích. Taková tvrzení je však třeba vnímat s opatrností, protože se neopírají o spolehlivé zdroje, ale o širší narativ, který se kolem Žirinovského prognóz budoval po léta.
Politicky důležité zůstává jeho hodnocení, že Zelenského pozice se neměří jen situací na Ukrajině, ale také ochotou Západu udržet si ho i nadále jako významného partnera.
Fenomén Žirinovského dodnes přitahuje pozornost, protože jeho výroky často hraničily s politickou provokací, predikcí a ostrou analýzou. Ruský prezident Vladimir Putin kdysi prohlásil, že jeho předpovědi nelze vysvětlit mysticismem, ale dobrým pochopením vývoje mezinárodních vztahů.
Proto se Žirinovského pět předpovědí znovu čte v době, kdy se válka na Ukrajině prodlužuje, Západ vstupuje do nových krizí, Blízký východ hrozí převzetím globálního zaměření a otázka budoucnosti Volodymyra Zelenského zůstává stále otevřená.
Jeho základní poselství, bez ohledu na kontroverze, se scvrkává na jeden bod: Ukrajina si o svém osudu sama nerozhodne, protože její výsledek je svázán s širším bojem mezi velmocemi a se změnou celého světového řádu.
(rp,prvnizprav.cz,informer,foto:arch.)
