Pietní akt se konal u příležitosti 79. výročí osvobození města Vsetína a současně u příležitosti 77. výročí prvního odhalení pamětní desky padlých četníků.

Pamětní deska příslušníkům četnictva byla poprvé odhalena 4. května 1947 na budově Okresního národního výboru u vchodu k okresnímu velitelství SNB ve Vsetíně a podle dostupných informací byla sejmuta v polovině 60. let, když se stěhovalo okresní velitelství Sboru národní bezpečnosti do nové budovy v ulici Hlásenka ve Vsetíně.

Pamětní desku jsme nalezli na podzim roku 2015 ve sklepení budovy Policie ČR Územního odboru Vsetín, zrekonstruovali ji a rok později ji nainstalovali na budovu, tak aby měla své důstojné a čestné místo. Nutno také podotknout, že v rámci Krajského ředitelství policie Zlínského kraje se jedná o jediné pietní místo, které máme, a na které jsme patřičně hrdí.

Dnešního vzpomínkového aktu se zúčastnil ředitel Krajského ředitelství policie Zlínského kraje plk. JUDr. Jaromír Tkadleček MBA, starosta Vsetína pan Jiří Čunek, vnučka jednoho z padlých četníků (poručíka Rudolfa Gureckého) paní Drahomíra Kašparovská a také zástupci Českého svazu bojovníků za svobodu a policejních veteránů. Památku uctili svojí přítomností i ředitelé městských policií, policisté Krajského ředitelství policie Zlínského kraje a další hosté.

„Z celkového počtu 60 členů bezpečnosti v okrese jich bylo 15 žalářováno a 5 pak se nedočkalo osvobození. Jedním z prvých, které katané odstranili, byl vrch. strážm. Vavřinec Míša, velitel četnické stanice ve Valaš. Polance, který byl pro nepřátelské chování k rajchu 27. června 1940 zatčen, uvězněn a 28. 2. 1945 zemřel v konc. táboře v Grussenu. Druhou obětí byl vrch. stržm. Josef Znoy, velitel stanice ve Vel. Karlovicích. Zradou těch, jimž důvěřoval dostal se 28. října 1941 do rukou gestapa a 7. května 1942 v Mauthausenu popraven. Další obětí zrady se stal štstržm. Ludvík Bača z Hošťálkové, který za to, že všem potřebným osobám poskytoval úkryt, stanul za heydrichiády i se svou manželkou na popravišti. Čtvrtým byl známý por. Rudolf Gurecký, okresní velitel na Vsetíně, neúnavný ilegální pracovník a pomocník štábu I. part. brigády Jana Žižky. 5. ledna 1945 při rozsáhlém zatýkání na Vsetíně prchá do hor k partyzánům, odtud je však vylákán do Brna, kde je 28. března zatčen a začátkem dubna končí svůj život v plynové komoře v Mauthausenu. Poslední obětí byl polic. stržm. Ivan Tomišín, syn Podkarpatské Rusi. V roce 1938 bojoval ve svazku SOS proti Maďarům. Byl těžce zraněn a o uzdravení prošel obsazeným územím a hlásil se v Praze znovu do služeb vlasti. Byl přidělen na Vsetín. V den osvobození Vsetína plně rozkaz, na němž závisely životy mnoha rukojmí v Luhu, byl ustupujícími esesáky zastřelen.“ (Průlom. List valašského lidu. Vsetín 1. května 1947, č. 18, s. 4)   

Zlínskénovinky.cz informovala mjr. Mgr. Simona Kyšnerová, tisková mluvčí KŘP Zlínského kraje.