Úterní pokles postihl všechny hlavní evropské akciové indexy. Německý DAX oslabil o 2,08 procenta na 26 045,37 bodu, francouzský CAC 40 ztratil 1,62 procenta a britský FTSE 100 odepsal 1,76 procenta. Nejvýraznější ztráty zaznamenaly technologické společnosti. Jejich evropský sektorový index se propadl o 3,9 procenta, což byl nejhorší výsledek od začátku února. Akcie nizozemského výrobce zařízení pro polovodičový průmysl ASML klesly o 5,3 procenta. Oslabovaly také podniky dodávající infrastrukturu pro výstavbu datových center. Německá Siemens Energy ztratila 3,1 procenta a francouzský Legrand 1,4 procenta. Výprodej tak zasáhl nejen samotné technologické společnosti, ale také výrobce zařízení, na nichž stojí rozšiřování výpočetní a energetické infrastruktury.
Výraznou ztrátu zaznamenala také Deutsche Bank. Její akcie klesly o šest procent po zveřejnění investigativních materiálů založených na uniklých interních dokumentech. Ty otevřely otázky týkající se dřívějších vztahů banky s rizikovými klienty a účinnosti jejích kontrolních mechanismů. Banka uvedla, že popisované případy pocházejí z minulých let a že do posílení kontrol investovala značné prostředky. Pokles ceny jejích akcií proto nelze automaticky vydávat za důkaz nového porušení zákona nebo bezprostředních finančních problémů. Úterní vývoj však ukázal, jak rychle se může změnit nálada investorů, pokud se spojí obavy z technologických investic, regulatorní nejistota a pochybnosti o budoucím hospodářském růstu.
Umělá inteligence potřebuje miliardy. Kdo zaplatí její rozvoj?
Hlavní příčinou nervozity je rostoucí otázka, zda obrovské investice do umělé inteligence přinesou očekávané ekonomické výsledky. Technologické společnosti vynakládají mimořádné prostředky na výstavbu datových center, nákup polovodičů, energetické zabezpečení a vývoj nových systémů. Vedle samotných výrobců čipů z toho těží také dodavatelé elektrotechniky, chladicích technologií, transformátorů a další průmyslové infrastruktury. Investoři však začínají důsledněji zkoumat, jak rychle se tyto výdaje promění v tržby a zisky. Vybudování výpočetních kapacit totiž samo o sobě nezaručuje jejich ekonomickou návratnost. Pokud by skutečná poptávka po službách umělé inteligence rostla pomaleji než investice do její infrastruktury, mohly by technologické společnosti omezit další objednávky. Takový vývoj by se následně dotkl nejen výrobců čipů, ale také evropského průmyslu.
Důležitým testem se proto staly výsledky americké společnosti Nvidia, zveřejněné 17. listopadu po uzavření amerických burz. Firma oznámila čtvrtletní tržby 115,8 miliardy dolarů, což představovalo meziroční růst o 103 procent. Samotná divize datových center vytvořila tržby 107,6 miliardy dolarů. Výsledky překonaly očekávání analytiků a společnost současně představila příznivý výhled dalšího hospodaření. Ve středu 18. listopadu proto evropské technologické akcie část předchozích ztrát korigovaly. Sektorový index dopoledne posiloval přibližně o 1,2 procenta a akcie ASML o 1,8 procenta.
Evropa je navíc vystavena dvojímu riziku. Potřebuje investovat do umělé inteligence, aby neztrácela konkurenceschopnost, ale její podniky zároveň čelí drahé energii a vysokým nákladům na financování nových projektů. Rozvoj AI přitom vyžaduje rozsáhlé elektrické a přenosové kapacity. Pokud Evropa nedokáže zajistit dostatek energie za konkurenceschopné ceny, může se její technologický rozvoj dále prodražovat. Finanční trhy proto nezačínají zpochybňovat pouze cenu technologických akcií. Postupně otevírají také otázku, zda investiční tempo odpovídá skutečným možnostem ekonomiky.
Český průmysl může pocítit důsledky přes Německo
Pro Českou republiku představuje vývoj evropských burz především nepřímé hospodářské riziko. Pražská burza byla v úterý 17. listopadu kvůli státnímu svátku uzavřena. Její vývoj proto nebylo možné bezprostředně porovnat s propadem trhů ve Frankfurtu, Paříži nebo Londýně. Česká ekonomika je však úzce propojena s německým průmyslem. Tuzemské podniky dodávají automobilové komponenty, strojírenské výrobky, elektrotechniku a další průmyslové technologie německým i dalším evropským výrobcům. Pokud by nervozita na finančních trzích vedla k dlouhodobějšímu omezení průmyslových investic, mohlo by se to postupně promítnout také do českých zakázek. Jednodenní propad akcií však ještě neznamená, že podniky začnou omezovat výrobu nebo rušit investiční projekty. Důležité bude sledovat především skutečný vývoj objednávek, firemních investic a dostupnosti financování.
Úterní propad evropských burz proto nelze považovat za důkaz technologické krize. Index STOXX 600 se po poklesu nacházel přibližně 2,5 procenta pod rekordem z předchozího týdne. Šlo o výraznou jednodenní korekci, nikoli o dlouhodobý kolaps finančních trhů. Současně však nelze přehlížet, že vysoké ocenění technologických společností vytváří značnou citlivost na každou změnu očekávání. Pokud investoři začnou pochybovat o návratnosti budoucích projektů, mohou se důsledky rychle přenášet také na průmyslové dodavatele.
Evropská ekonomika přitom potřebuje více investic, vyšší produktivitu a dostupnější energii. Její budoucí rozvoj proto nemůže stát pouze na očekávání, že umělá inteligence automaticky zajistí rychlejší hospodářský růst. Úterní burzovní propad přinesl důležité varování. Rozvoj umělé inteligence může být významným zdrojem ekonomického růstu, ale pouze tehdy, pokud se obrovské investice promění ve skutečné hospodářské výsledky. Evropa musí dokázat, že nové technologie nejsou jen příležitostí pro finanční trhy, ale především cestou k vyšší produktivitě a silnějšímu průmyslu.
Zdroje: 1. Reuters – Evropské burzy zaznamenaly největší propad za osm měsíců; 2. Reuters – Evropské technologické akcie reagují na výsledky Nvidie; 3. Nvidia – Oficiální hospodářské výsledky za třetí čtvrtletí fiskálního roku 2027; 4. BNY – Souhrn evropských akciových trhů; 4. BusinessInfo.cz – Obchodní vztahy České republiky s Německem










