Rozhodnutí premiéra a šéfa hnutí ANO Andreje Babiše neposkytnout vládní speciál předsedovi Senátu Miloši Vystrčilovi (ODS) pro cestu na Tchaj-wan stojí na první pohled na jednoduché otázce: kdo a za jakých podmínek může využít státní letoun. Ve skutečnosti ale míří jinam – k tomu, jakým způsobem Česko vede zahraniční politiku a koho v ní považuje za partnera.
„Vystrčil bez letadla - zpráva, která postrádá kontext. Česká veřejnoprávní média věrně zaznamenala, že předseda Senátu Miloš Vystrčil nedostane na svou plánovanou cestu na Tchaj-wan vládní speciál. Ale zmínit tuhle vnitropolitickou roztržku bez jediného odstavce o tom, co se na Tchaj-wanu za poslední dva roky změnilo znamená informovat jen napůl.
Vystrčil si svou tchajwanskou politickou síť budoval od roku 2020 výhradně prostřednictvím DPP, vládnoucí Demokratické progresivní strany bývalé prezidentky Cchaj Jing-wen. Jak on, tak i před pár lety Pekarová-Adamová nikdy doložitelně nekontaktovali opoziční strany. To bylo v tehdejší situaci pochopitelné, protože DPP držela prezidentský palác i absolutní většinu v parlamentu a Vystrčilova návštěva měla jasnou symbolickou logiku demokratické solidarity. Jenže od té doby se tchajwanská politická mapa zásadně přeuspořádala a o tom by vzhledem k jeho plánované návštěvě měla psát veřejnoprávní média také.
V lednu 2024 DPP parlamentní většinu ztratila. Konzervativní Kuomintang KMT získal nejvíce křesel ze všech stran a spolu s populistickou Tajwanskou lidovou stranou TPP ovládl zákonodárnou moc.
Současný prezident Lai Ching-te (DPP) sice sedí v úřadu, ale největší ránu mu zasadil vlastní pokus o ofenzivu, když v létě 2025 podpořil bezprecedentní odvolávací kampaň, která se snažila zbavit mandátu 31 poslanců KMT s odůvodněním, že blokují vládní agendu. Výsledek byl zdrcující, nejenže se mu nepodařilo odvolat ani jediného poslance, ale jeho popularita se propadla zejména v otázce přeshraničních vztahů, kde s jeho přístupem vyjádřilo nespokojenost přes šedesát procent Tchajwanců.
KMT a TPP opakovaně odmítly zařadit na pořad jednání speciální obranný rozpočet ve výši přibližně 40 miliard dolarů, který byl zásadní agendou DPP a byl určený na nákup zbraní, jen do konce roku 2025 byl tento rozpočet zablokován pětkrát.
Navíc předsedkyně KMT Cheng Li-wun v dubnu absolvovala šestidenní návštěvu Číny a setkala se s Si Ťin-pchingem poprvé za deset let. Peking po jejím odjezdu okamžitě oznámil balíček vstřícných opatření pro Tchaj-wan.
Na podzim tohoto roku se konají komunální volby, v nichž se KMT a TPP dohodly na koordinaci kandidatur proti progresivní DPP.
Česká veřejnoprávní média nic z toho čtenáři nevysvětlují. Místo toho příběh o vládním letadle zůstává nepřímo jako střet statečného obránce svobody s politicky motivovaným premiérem.
Jenže svět se mění, Tchajwancům změna americké zahraniční politiky dochází, aktivistická jednosměrná politika DPP ztrácí půdu pod nohama a česká zahraniční politika začíná reflektovat realitu.
Předseda senátu samozřejmě může Tchajwan navštívit. Nicméně Vystrčilův výhradní kontakt s DPP přestává reprezentovat tchajwanskou politickou většinu, začíná působit jako jednostranná stranická vazba a tak není možné mu dodat punc posvěcením vlády v podobě vládního letadla.
Veřejnoprávní média samozřejmě nemají povinnost se zastávat vlády, ale na druhé straně mají povinnost dodat kontext. A kontext zde říká, že předseda Senátu vyjíždí na ostrov, kde strana, se kterou buduje vztahy, sice kontroluje výkonnou moc, ale nikoli zákonodárnou a ta strana, která zákonodárnou moc ovládá, mu nezvedne telefon, protože ji nikdy nekontaktoval. To není obrana demokracie v plné šíři. To je zahraniční politika vedená přes jednu adresu.
O tom ale ČT ani ČRo nenapsaly nic,“ napsal na svém komentáři na sociální síti Facebook publicista Pavel Šik.
(Mareš, prvnizpravy.cz, repro: youtube)
